Na konvoj, ve kterém jel i guvernér jemenského města Aden, zaútočil zatím neznámý atentátník. Bombový útok však guvernér Ajdarús Zubajdí přežil a exploze zranila jen jednoho vojáka. Předchůdce Zubajdího přišel o život v loňském roce při výbuchu bomby v autě. Guvernér Zubajdí proslul snahou potírat činnost veškerých extremistických skupin, které využily chaosu panujícího v Jemenu kvůli občanské válce.
Saúdskoarabská policie dosud zadržela 19 lidí podezřelých, že byli napojeni na sebevražedného útočníka, který v pondělí spáchal atentát u šíitské mešity v Medíně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je mezi zadrženými 12 Pákistánců a sedm občanů Saúdské Arábie. Úřady rovněž identifikovaly útočníka, kterým podle nich byl šestadvacetiletý saúdskoarabský občan. V pondělí přišel k šíitské mešitě v druhém nejposvátnějším muslimském městě, v němž leží hrob proroka Mohameda, a odpálil svůj pás s výbušninami. Při explozi kromě útočníka zemřeli čtyři policisté.
Naleziště, rafinérie a přístavy v Saúdské Arábii, Iráku, Libyi a dalších zemích jsou potenciálně ohroženy válkami a terorismem. Saúdsko-íránská rivalita drží ceny dole, což vede k větší závislosti světa na blízkovýchodní ropě. Producenti z Blízkého východu nyní zajišťují 34 procent veškeré ropy na světovém trhu. 31 milionů barelů denně. Je to největší podíl od roku 1975.
Při atentátu zemřel pouze útočník a několik strážců budovy bylo lehce zraněno. Kromě Džiddy útočili v pondělí sebevražední atentátníci také u šíitské mešity ve městě Katíf a u mešity v Medíně, kde zahynuli čtyři členové ostrahy a několik dalších lidí bylo zraněno.
Sebevražedný atentátník se časně ráno odpálil před americkým konzulátem v saúdskoarabském městě Džidda. S odvoláním na místní média o tom informovala BBC. Při výbuchu zahynul pouze útočník. Podle místních médií jel útočník v autě kolem konzulátu a zřejmě mířil k mešitě, která je v blízkosti diplomatické mise. Výbuch jeho vozidla zranil dva strážce konzulátu, nikdo kromě atentátníka ale nezemřel. K dalším útokům, při nichž se taktéž odpálili sebevražední útočníci, došlo před šíitskou mešitou ve městě Katíf na východě Saúdské Arábie. Kromě atentátníků si podle médií vyžádaly čtyři oběti. K útokům se dosud nikdo nepřihlásil.
Při náletech a bojích v Jemenu za posledních 24 hodin zemřelo podle armádních a kmenových zdrojů přes 80 lidí. Je mezi nimi i více než 30 civilistů. Nejvíce obětí je v provincii Táizz, uvedla agentura AFP. V Jemenu bojují proti tamní vládě od roku 2014 šíitští povstalci, ale odehrávají se tam i boje proti teroristům z organizace Al-Káida a útočí tam i bojovníci takzvaného Islámského státu (IS). Právě lidé z IS v pondělí při několika útocích ve městě Mukallá zabili podle dnešní bilance 42 lidí. Mířili na vojáky, kteří tvoří většinu obětí. Proti nim bojuje od loňska koalice vedená Saúdskou Arábií.
Sociální sítě nejsou jen "žrout času" pro více než miliardu lidí, ale stávají se rovněž důležitým politickým a diplomatickým nástrojem. Statistikám vévodí americký prezident Barack Obama, ukázala nová analýza činnosti světových lídrů nazvaná Twiplomacy. Podle jejích autorů ale - na rozdíl od jiných - opomíjí vytváření vzájemných vztahů s dalšími vlivnými uživateli Twitteru.
Saúdská Arábie předala vládě jemenského prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího 54 dětských vězňů, kteří byli zadrženi během bojů s šíitskými povstalci. Informovala o tom agentura Reuters. Saúdská Arábie je hlavní silou v arabské koalici, která jemenské vládě pomáhá v boji s rebely podporovanými Íránem. Děti jsou ve věku osm až sedmnáct let. Jejich propuštění podle jemenského ministra zahraničí ukazuje, že kabinet a jeho spojenec Rijád "odmítají zločiny povstalců, kteří ve válce využívají děti". V bojích zneužívají děti obě strany konfliktu. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) zahynulo loni v Jemenu 900 dětí a dalších 1300 jich utrpělo zranění.
Írán oficiálně oznámil, že nepošle své poutníky na každoroční muslimskou pouť hadždž do Mekky. Na vině je podle něj Saúdská Arábie, která věřícím nedokáže zajistit adekvátní bezpečnost. Vztahy mezi regionálními rivaly se prudce zhoršily poté, co při loňské velké pouti zahynulo nejméně 2426 lidí, mezi nimi stovky íránských poutníků. Jednalo se o nejvyšší počet mrtvých při hadždži od roku 1990. Podle šéfa íránské organizace pro svatou pouť hadždž Saúdská Arábie ví, "že za své chování tvrdě zaplatí". Teherán po Rijádu požadoval další bezpečnostní záruky, druhé kolo jednání ale tento týden selhalo.
Americký Senát schválil zákon, který umožní pozůstalým po obětech teroristických útoků z roku 2001 a přeživším zažalovat o náhradu škody vládu Saúdské Arábie. Pokud projde Sněmovnou reprezentantů a podepíše ho prezident Barack Obama, budou moci advokáti žalovat saúdskou vládu u amerického federálního soudu v New Yorku. Podle agentury Reuters se nyní právníci snaží nalézt důkazy dosvědčující, že Saúdská Arábie byla do útoků na Světové obchodní středisko a Pentagon skutečně zapletena. Saúdské úřady jakýkoli podíl na teroristickém útoku popírají.
Tajné stránky nejmenují ve spojitosti s atentátníky žádného vysoce postaveného saúdskoarabského činitele. Zmiňován je saúdský diplomat na konzulátu v Los Angeles Fahád Sumajrí. V roce 2003 byl ze Spojených států vyhoštěn. Na konzulátě i jinde se scházel s mužem jménem Umar Bajúmí. Ten žil trvale v San Diegu, kde pomáhal usadit se dvěma atentátníkům z 11.září. Chálidu Mihzárovi a Naváfu Hazmímu. Pomohl jim zařídit bankovní účty, řidičský průkaz nebo pojištění.
Přes 800 členů teroristické organizace Al-Káida zabily jemenské vládní síly. Mezi mrtvými má být i několik vůdců Al-Káidy. Cílem útoků na jihu země, které zahájily jemenské síly a jejich spojenci v čele se Saúdskou Arábií v sobotu, je pomoci vládě znovu získat kontrolu nad městy, která drží v rukou Al-Káida. Krize v Jemenu trvá od září 2014, kdy šíitští rebelové obsadili metropoli Saná a začali postupovat dál na jih.
"V jakékoliv budoucí krizi nepůjde o malou válku v Libanonu. Bude to rozhodující, totální válka,“ uvedl generál Jair Golan. Podle něj zároveň Izrael pomáhá zpravodajskými informaci Egyptu a Jordánsku proti Islámskému státu.
Saúdská Arábie a Írán jsou dvě regionální velmoci, které zásadně ovlivňují dění (nejen) na Blízkém východě. Obě země se angažují v ozbrojených konfliktech v okolních zemích, kde stojí proti sobě. Obě navíc patří k největším producentům ropy, sdruženým v organizaci OPEC. V neděli Saúdové odmítli dohodu o snížení těžby a zvýšení cen ropy, protože se k ní nepřipojil Írán.
Rijád a Teherán jsou ideologickými, politickými i ekonomickými rivaly. "Írán se po zrušení mezinárodních sankcí vrací znovu na trh, nemá žádnou motivaci se s kýmkoliv dohadovat. Vydělává i tak, protože těží velmi levně," řekl Aktuálně.cz analytik Patria Finance Tomáš Vlk. A Saúdská Arábie má zase svoje motivy. Proto skočil summit členských zemí OPEC a některých dalších států fiaskem.
Turecko a Saúdská Arábie - hlavní spojenci rebelů a syrské opozice - navrhují, aby rakety dodané do Sýrie měly omezenou životnost nebo aby je bylo možné lokalizovat a sledovat, zda neopustily vymezené území v Sýrii.
Podle organizace Amnesty International bylo v loňském roce popraveno nejvíce lidí od roku 1989. Trest smrti byl v roce 2015 vykonán na 1634 lidech. Nejvíce lidí popravili v Číně, Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii a na pátém místě skončily Spojené státy. Podle generálního tajemníka Amnesty International popravy vykonávají země, které patří ke stále více izolovaným minoritám. V celách smrti bylo ke konci roku 2015 umístěno nejméně 20 292 osob. Poprvé v historii neuznává trest smrti většina zemí světa - 102.
Boj proti terorismu bude podle syrského prezidenta Bašára Asada trvat dlouho a přítomnost ruských vojáků v Sýrii bude potřebná, i když bude situace stabilnější. Asad také prohlásil, že mnohé země by byly radši, kdyby syrská armáda v bojích prohrávala, protože by to podle nich přinutilo Damašek k ústupkům. Politické řešení v Sýrii podle něj může být naopak urychleno pomocí úspěchů, jichž syrská armáda s podporou Ruska dosahuje.
Válečná jména, bývalé adresy v domovských zemích i zkušenosti s džihádem. To vše obsahuje podrobný seznam 22 000 bojovníků teroristické organizace Islámský stát, k němuž se dostaly německé úřady i některá západní média. Údaje jsou získané z dotazníků, které islamisté vyplňovali, či registračních formulářů vyhotovených po vstupu na území Sýrie. Radikálové na získaném výčtu pocházejí nejméně z 51 zemí.
Vůdce hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh prohlásil, že Saúdská Arábie zatáhla Libanon do nové fáze politického konfliktu poté, co v únoru vypověděla finanční pomoc libanonské armádě a policii. Zdůvodnila to nepřátelskými pozicemi Libanonu, za nimiž údajně stojí Hizballáh. Podle Nasralláha je v národním zájmu, aby libanonská vláda přežila a Hizballáh z ní proto neodejde.
