Ve srovnání s opuštěným náměstím působí mohutné stěny drážďanského chrámu Frauenkirche ještě majestátněji než obvykle. V hlavním městě spolkové země Sasko hustě mrholí a jediní lidé na dohled od kostela jsou Thomas Whitman a jeho zaměstnanci. Navzdory dešti vytahují před restauraci na náměstí stolky a židle. Doufají, že na nich od pátku znovu zasednou hosté.
Saský premiér Michael Kretschmer kritizuje sousední Českou republiku a Polsko za náhlé uzavření hranic kvůli šíření koronaviru, údajně bez předchozí dohody.
Konec šéfky německých křesťanských demokratů ukazuje, že být jen omlazenou verzí Angely Merkelové už k úspěchu nevede. Postmerkelovská doba je definitivně tady.
Saská policie zveřejnila záběry, na kterých dva zloději vykrádají drážďanskou klenotnici Zelená klenba. Do budovy Rezidenčního zámku pronikli v pondělí před pátou hodinou zamřížovaným oknem. Sekyrou rozbili jednu z vitrín se šperky z 18. století, které si jako lup odnesli. Ze záběrů je patrné, že zloději byli velmi malého vzrůstu. Hodnota šperků je díky jejich unikátnosti nevyčíslitelná.
Sbírka je velmi vzácná, přežila i bombardování Drážďan, pachatelé na to asi měli objednávku a vědí, co s tím. V nejhorším sbírku zničí, nebo rozdělí. Člověk, který si loupež objednal, to může mít i pro sebe, mluví se o záhadném člověku v Jižní Americe, který umění schovává v bunkru, ale to je spíš fáma, říká saský novinář Sächsische Zeitung Steffen Neumann.
V německém příhraničí ohrožuje motoristy už několik let neznámý muž, jemuž tamní policisté přezdívají vrhač větví. Saská policie na něj vypsala odměnu 3000 eur (zhruba 77 000 korun) a o pomoc nyní žádá i české řidiče, kteří jezdí do německého příhraničí.
Ješ 30 let po pádu Berlínské zdi se většina východních Němců cítí být občany druhé kategorie. V Sasku se tak vnímají dokonce dvě třetiny obyvatel. Může za to vývoj po sjednocení Německa v roce 1990, dojem, že o všem důležitém rozhodují lidé ze západu, a také přesvědčení, že na ně západní Němci stále hledí skrz prsty. Některé kořeny pocitu méněcennosti navíc podle odborníků sahají i před rok 1989.
Zemské volby v Sasku podle odhadů vyhráli křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, stejné hlasování v Braniborsku pak demokraté sociální (SPD). Obě strany celoněmecké vládní koalice CDU/CSU a SPD ale v obou východoněmeckých spolkových zemích výrazně oslabily, za skutečného vítěze se tak dá označit protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která jak v Sasku, tak v Braniborsku skončila druhá. V obou zemích hlasování povede ke konci současných vlád, které ztratí většinu v parlamentech.
Sousední Německo se stejně jako Česko potýká s kůrovcem. Sucho, které trápí tamní lesy, přispívá k jeho přemnožení, což způsobuje porostům obrovské škody. Ty by měli nově zmírnit vojáci spolkové armády.
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
"Nové Němce si vyrobíme sami," stojí na volebním plakátu v centru saského města Drážďany, 40 kilometrů od českých hranic. Sloganem doplněným obrázkem těhotné ženy bílé pleti brojí pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) proti migraci. Slibuje si, že tak naláká co nejvíce voličů, kteří jí 1. září dají svůj hlas. A má šanci vyhrát.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) je od voleb v roce 2017 v opozici a v celostátním měřítku její popularita spíše klesá. Nedávno v eurovolbách dostala deset procent hlasů, což nebyl důvod k velkým oslavám.
Řada lidí by na první pohled nepoznala, že stojí na náměstí v rumunském městě. Na Sibiu jsou patrné německé vlivy, ostatně právě Sasové toto město ve středověku založili. Když se zde tento týden konal summit, který měl rozhodnout o budoucnosti Evropské unie, německá kancléřka Angela Merkelová byla tím státníkem, který si volbu místa pochvaloval snad nejvíce: "Je rozdíl, jestli člověk vyjednává v chladném sále někde v Bruselu, nebo jestli obědvá na radnici tady v Hermannstadtu."
Záměr politiků křesťanské a sociální demokracie naráží na kritiku v Německu i Česku.
Vražda Němce s kubánskými kořeny, z níž byli dosud podezřelí dva mladí muži z Iráku a Sýrie, vedla v Chemnitzu k řadě protestů.
"Lidé, co jdou na ulici, nejsou žádní náckové, jsou to prostě normální dobří občané," myslí si někteří obyvatelé Chemnitzu. Jiní tvrdí, že zpravodajství o dění ve městě, kde byl minulý týden zavražděn Daniel Hillig, bylo pokřivené. Obyvatelé Chemnitzu projevy pravicových extremistů sice odsuzují, zároveň ale vyjadřují pochopení pro hněv, který se ve městě vzedmul po vraždě, z níž jsou obvinění dva mladí muži z Iráku a Sýrie.
Jedenatřicetiletý Nino K. byl za útok dvěma bombami na mešitu v Drážďanech uznán vinným z pokusu o vraždu a závažné žhářství.
Deník Bild zjistil, že jeden ze dvou podezřelých z vraždy pětatřicetiletého Němce, která protesty odstartovala, byl už v minulosti trestaný.
V Chemnitzu se rozhořely demonstrace po vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí dva mladíci ze Sýrie a Iráku.
Chemnitz se od neděle potýká s masovými protiuprchlickými demonstracemi, které vyvolala vražda německého občana. Policie z činu obvinila dvojici přistěhovalců z Iráku a Sýrie. Podobné incidenty, které vedly mimo jiné ke kritice německé kancléřky Angely Merkelové a její migrační politiky, zažila v minulosti i jiná německá města. Připomeňte si je.
