


Video: Věřila jsem, že tu někdo mohl zemřít. Pamětníci o 17. listopadu 1989 na Národní třídě
Na vlastní kůži zažili brutální zásah policie proti pokojnému průvodu na Národní třídě. Jak dnes vzpomínají na události 17. listopadu 1989?



Na vlastní kůži zažili brutální zásah policie proti pokojnému průvodu na Národní třídě. Jak dnes vzpomínají na události 17. listopadu 1989?



Po zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989, se protesty a stávky rychle šířily do regionů. Občas tu docházelo k vyhrůžkám, někdy i sabotážím demonstrací. Jak probíhalo převzetí moci na radnicích okresních a krajských měst vyprávějí aktéři listopadových událostí z Litoměřic, Liberce, Olomouce a Ostravy.



Čerstvý průzkum CVVM ukázal, že 66 procent lidí si myslí, že sametová revoluce před sedmadvaceti lety stála za to. Názor, že život je lepší dnes než před rokem 1989, zastávají necelé dvě pětiny lidí. Podle 17 procent dotázaných se měli lidé lépe před revolucí.



Pro mnohé komunisty nebyla sametová revoluce návratem k demokracii. Politickou změnu vnímali jako podvod, nespravedlnost, prohru. Jen ojediněle nahlíželi svou účast na represivním režimu jako životní omyl. Jak se s novými pořádky vyrovnali? Jak prožívali listopadové události? Přinášíme svědectví pěti komunistů. Najdete mezi nimi důstojníka StB pověřeného skartací živých svazků, člena Ústředního výboru KSČ i řadové členy strany.



Již potřetí připravují na státní svátek 17. listopadu studenti akci nazvanou Korzo Národní. Ta se snaží na pražské Národní třídě ukázat, jak se dá s nabytou svobodou naložit. Akce s přídomkem "Díky, že můžem" má podle jejího organizátora Martin Pikouse fungovat jako poděkování lidem, kteří se na událostech v roce 1989 podíleli, ale také jako dík současníkům, již využívají dobrým způsobem možnosti, kterou 17. listopad nabídl. Pikous zároveň říká, že se chtějí na akci vyhnout politickým heslům, protože státní svátek nemá patřit politice. "Nechceme, aby byl 17. listopad dnem Miloše Zemana, Tomia Okamury, docenta Konvičky nebo kohokoliv jiného," dodává.



V duchu probuzení občanské společnosti chce letošní oslavy uspořádat sedm občanských iniciativ, které se poprvé spojí pod hlavičkou Festivalu svobody. Budou ve čtvrtek 17. listopadu pořádat kulturní akce i občanská shromáždění po celé republice. Na Národní třídě se uskuteční pouliční slavnost Korzo Národní završená večerním Koncertem pro budoucnost na Václavském náměstí. Vrcholem festivalu by měla být akce Občanský budíček, kdy by se po celé republice měly rozeznít tisíce budíků, aby tak symbolicky probudily ze spánku občanskou společnost.



Dne 3. března 1994 zemřel v Mnichově měsíc před padesátinami písničkář a autor protikomunistických protestsongů Karel Kryl. Mnozí Češi se s věčným rebelem a autorem protestsongů názorově rozešli po jeho nekompromisním odsouzení polistopadového vývoje země. "Kdyby ty emoce byly z obou stran menší, Karel by dodnes žil, což by byl velký přínos pro nás všechny. Jeho bratr mi říkal, že po infarktu se ani nechtěl vrátit mezi živé, tak moc byl zahořklý," říká polská režisérka Krystyna Krauzeová, jež se s muzikantem osobně znala.



Stovky lidí se dnes v Praze zúčastnily pochodu Srdce na Hrad ke čtvrtému výročí úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Lidé nesli z Václavského náměstí ručně vyrobené obří srdce na Pražský hrad, kde podle organizátorů právě "srdce" v současnosti chybí. "Cítíme prázdnotu, která nebyla naplněna. Prázdnotu v celém prostoru této země. Chybí slovo, které by bylo výzvou a které by dávalo naději," řekl k výročí Havlova úmrtí kardinál Dominik Duka, jenž na přání rodiny sloužil zádušní mši.



Na každé krajské pobočce úřadu práce by uprchlíkům měl pomáhat člověk, který bude fungovat jako most mezi odlišnými kulturami. Plánuje to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ministryně se inspiruje hlavně v Bavorsku, kde se podle ní integrace migrantů zatím daří. V rozhovoru také dodává, že by uvítala, kdyby se prezident a další vrcholní politici snažili Čechy uklidnit, místo aby je zbytečně strašili.



"Václav Havel patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých osobností," netají se svým obdivem k bývalé českému prezidentovi David Hubáček. Před dvěma lety si začal pohrávat s myšlenkou pořídit si jeden z Havlových vozů. Mercedes nenašel, žigulíka vyloučil a VW golf první generace měl koupit herec a scenárista Zdeněk Svěrák. Pustil se proto do hledání stříbrného golfu, který si Havel pořídil na konci 80. let. Za zrezivělé auto zaplatil šestkrát více, než byla jeho skutečná hodnota. "Cenné je pro mne ale tím, kdo byl jeho první majitel," vysvětluje. Finance na jeho renovaci se teď snaží vybrat přes crowdfundingovou kampaň na internetu, zatím se spíš setkává s kritikou.



Tisíce lidí přišly v nedělním odpoledni na pražský Albertov, aby si připomněly události 17. listopadu. Původní vzpomínka naplánovaná na úterý se totiž nemohla uskutečnit, protože prezidentská ochranka tehdy znemožnila studentům položit květiny k pamětní desce. Dnes, už bez přítomnosti prezidenta republiky a extrémistů, bylo místo volně přístupné pro všechny. Dnešní akci podpořili i rektoři a vysocí představitelé řady vysokých škol.



Jsme pořád závislí na lidských vztazích, tak jak se ustálily v době normalizace, říká bývalý český premiér v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.



Politici si připomenou události 17. listopadu let 1939 a 1989 na různých místech Prahy. Zúčastní se pietního shromáždění k uctění památky studentů Hlávkovy koleje, kteří se v roce 1939 stali oběťmi nacistické persekuce nebo si připomenou 26. výročí sametové revoluce na Národní třídě. Prezident Miloš Zeman se však z pietní akce už před pár dny omluvil a v úterý se objeví pouze na Albertově, kde pravděpodobně promluví k lidem při shromáždění hnutí Úsvit – Národní koalice nebo Bloku proti islámu, kteří se tam sejdou krátce po obědě.



V září se dočká uvedení do kin dokument Takovej barevnej vocas letící komety o zpěvákovi a klavíristovi kapely Psí Vojáci Filipu Topolovi.



Výuková hra mapující československé dějiny mezi lety 1938 a 1989 získala prestižní ocenění a její kvality ocenil i slavný herní vývojář John Romero.



Rozhovor s tvůrci únikové hry Železná opona Janem Vrobelem a Martinem Jüzem o jejich projektu i snaze mladé generace vypořádat se s komunismem, s jehož motivy ve své hře pracují.



Úniková hra Železná opona láká na nevšední zážitek z alternativní reality. Skupina hráčů se při něm bude muset během hodiny dostat z výslechové místnosti StB.



Lidé a organizace mohou navrhovat kandidáty Sněmovně do konce března. Dolní komora adepty posoudí a vybrané doporučí prezidentovi.



Inscenace Divadla Kalich "Žena za pultem 2: Pult osobnosti" dostala přízviska "masochistní sci-fi“ či "vizionářská komedie“. Jak dopadne touha prodavačky po návratu komunistů?



Jak by vypadal listopad 1989, kdyby existoval internet a sociální sítě? Zapátrali jsme v počítačích a chytrých telefonech hlavních aktérů a tady je výsledek. Čtěte pozorně :)