Lidé na sociálních sítích upozorňovali hokejovou Kontinentální ligu na ruskou agresi na Ukrajině. Soutěž, které je řízená z Ruska, proto komentáře v podstatě zakázala.
Snaha chránit se před radiací vysokými dávkami jódu může být podle Státního zdravotního ústavu pro zdraví riziková. Nadbytek může poškodit štítnou žlázu, rozkolísat hormonální rovnováhu a rozvrat metabolismu. Vadí ale i nedostatek jódu. Zájem o jódové tablety vzrostl po hrozbách ruského prezidenta Vladimira Putina.
Některé Ukrajince ani v těžkých chvílích neopouští humor. V internetové aukční síni eBay se totiž objevilo několik inzerátů nabízejících tanky, které měli ukrajinští bojovníci během současné invaze zabavit vojákům z Ruska. Výtěžek z prodeje měl podle popisků mířit na pomoc při protiruské obraně.
V pátek 4. března začal v Česku platit nouzový stav. Vláda ho vyhlásila zatím na 30 dní kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny. Aktuálně.cz shrnuje, co nouzový stav znamená.
Pražské hlavní nádraží se stalo v posledních dnech ještě o něco rušnějším místem než obvykle. Denně zde vystupují stovky lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Často přijíždějí psychicky na dně, místní dobrovolníci jim ale dávají najevo, že na své problémy nejsou sami. "Je skvělé sledovat to štěstí, když zjistí, že mají kde složit hlavu," říká Robert Netuka z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Videa a snímky pokusů ruských vojáků dostat se k největší ukrajinské jaderné elektrárně v Záporožské oblasti kolovaly na sociálních sítích několik dní. Ve městě Enerhodar místní zablokovali silnici, aby se pokusili invazní síly zastavit. V pátek ráno ale Rusové začali směrem k elektrárně střílet a převzali nad ní kontrolu. Požár, který způsobili, vyvolal vlnu znepokojení.
Krajská centra pomoci čelí stále většímu náporu uprchlíků z Ukrajiny, ti pak například v Praze musí čekat na vyřízení dokumentů dlouhé hodiny. Denní kapacita se rychle vyčerpá. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se všichni snaží systém pomoci vylepšit tak, aby uprchlíci čekali co nejkratší dobu. "Takovou vlnu uprchlíků jsme nečekali, ale myslím, že systém pomoci funguje dobře," míní Rakušan.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
Osm dní po prvním bombardování Kyjev stále čelí náletům a ostřelování, ale ruská vojska zatím do hlavního města nevstoupila. Deník Aktuálně.cz se spojil s ukrajinským televizním moderátorem Serhijem Melnyčukem, který zde zůstal.
Dezinformátoři, kteří oslovují tisíce lidí na internetu, nahrávají Rusku. Česká vláda je podle nich fašistická, na Slovensko se s Ukrajinci valí afričtí uprchlíci, které bude muset každý ubytovat pod hrozbou ztráty majetku. Stejní lidé vydělávali na covidu. Patrik Tušl, stíhaný za stalking zdravotníků, a Tomáš Čermák, obviněný z propagace terorismu, na hranicích obtěžují válečné utečence.
Útokem na Ukrajinu plánoval kremelský vládce završit restauraci někdejší sovětské moci. Obrátil tím ale proti sobě i země, o kterých si myslel, že už je má pevně pod kontrolou.
Redakci Aktuálně.cz se po výzvě na sociálních sítích ozvalo 15 Rusů, kteří nesouhlasí s invazí ruských vojsk na Ukrajině a jsou ochotni se svým názorem vystoupit před kamerou. Nakonec se kvůli časové tísni podařilo natočit vzkaz s osmi z nich. Podívejte se, co si o ruské agresi myslí, v následující anketě natočené ve středu v ulicích Prahy.
Pobaltí spojuje se zbytkem NATO pouze 104 kilometrů dlouhá hranice mezi Litvou a Polskem. Na jednom jejím konci leží Bělorusko, na druhém Kaliningradská oblast, ruská exkláva. A právě na ni trojice pobaltských států dlouhodobě upozorňuje. V době ruské invaze na Ukrajinu nervozita ještě roste. "Nesmíme se stát členy NATO druhé kategorie," říká pro Aktuálně.cz litevský poslanec Laurynas Kasčiūnas.
Před vypuknutím konfliktu na Ukrajině jezdilo do hlavního města u řeky Dněpr až 800 tisíc turistů ročně. Architektura Kyjeva, která se formovala po čtrnáct století, je velmi různorodá a lákala lidi z různých koutů světa. Kulturní instituce teď mají strach, že ruská ofenzíva poškodí významné památky a umění metropole. Útoky už zničily obytné domy, školy, televizní věž a muzeum v Ivankivě.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hokejový brankář Frans Tuohimaa, který s Finskem získal zlato na nedávné olympiádě v Pekingu, popsal, jak těžké je "utéct" z ruské Kontinentální ligy. Promluvil i o situaci českých spoluhráčů.
Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí.
Už zhruba 250 Čechů podle ministerstva obrany projevilo zájem přidat se k ukrajinské armádě v boji proti ruské invazi. Za vstup do ozbrojených sil cizí země přitom hrozí trestní postih. Uvnitř vládní administrativy se proto vedla diskuse, jak českým dobrovolníkům umožnit bojovat za Ukrajinu. Vydat se tam mohou rovnou i bez povolení prezidenta Miloše Zemana, který je po návratu omilostní.
Sotva odezněla další vlna covidové pandemie, musí se Evropa vyrovnávat s hrozivou a zbytečnou válkou. Obzvlášť velký šok je to pro nás mileniály, kterým v dětství slibovali, že na propojeném kontinentě už nadobro "skončily dějiny". Teď ale sledujeme jejich další, temnou kapitolu. Je na nás, abychom v ní naději nenechali utonout.
