Je obtížné určit, jestli u ruského prezidenta Vladimira Putina došlo k psychickým změnám. Nikdy u jeho prohlášení nevíme, do jaké míry odrážejí jeho duševní stav či jsou spíše jen součástí jeho širší propagandy. Velmi riskantní rozhodnutí napadnout Ukrajinu ale mohl udělat proto, že se začíná bát politické konkurence a ztráty své moci, uvádí pro Aktuálně.cz politický psycholog Jan Šerek.
Nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na české lékaře. V prvních dnech za nimi Ukrajinci chodí pro léky na spaní či na stres, budou ale potřebovat i vakcíny. Přicházejí ze země, kde je méně očkovaných a vyšší výskyt spalniček či tuberkulózy. Očkovat bude potřeba hlavně děti před nástupem do školek. Nápor se ale čeká i jinde, uprchlíci potřebují na dialýzu či léčit chronické nemoci.
Prezident Vladimir Putin má v ruském režimu rozhodující a konečné slovo, ale radí se s lidmi z armády a zpravodajských služeb. Speciální pozici má ředitel státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin nebo ministr zahraničí Sergej Lavrov. Kdo jsou jeho klíčoví spolupracovníci, zodpovědní za invazi na Ukrajinu?
Itálie bude nakupovat více zemního plynu z Angoly a Konga, řekl v neděli italský ministr zahraničí Luigi Di Maio. Země podle něj sníží do dvou měsíců svou závislost na ruském plynu na polovinu. Řím se na pozadí ruské invaze na Ukrajinu snaží zajistit si nové dodávky energie.
Manželé Vrbkovi, majitelé Farmy pod Ještědem, poskytli svoji prázdnou chalupu lidem prchajícím z Ukrajiny před válkou. Nyní tak u nich bydlí Světlana se čtyřmi dětmi, které už začaly chodit do nedaleké školy. Rodina utekla před válkou jen s batohy, od místních dostala oblečení i hry pro děti. "Počáteční solidarita byla skvělá. Těžší to budou mít ti lidé, co teprve přijdou," říká Alena Vrbková.
K ukrajinské hranici míří každý den tuny humanitární pomoci. A to i vzduchem. Starají se o to piloti z iniciativy Letadla pomáhají, kteří se rozhodli své stroje využít pro dobrou věc a už pětkrát vyletěli s pomocí k hranicím. Do Česka pak dopravili asi padesát uprchlíků. "Léky z Česka do Kyjeva umíme přemístit do 24 hodin, tedy podstatně rychleji než po zemi," říká pilot Marek Vašťák.
Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
Život amerického reportéra a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie i ministerstva vnitra vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý Američan Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu.
Fotograf Matěj Dereck Hard vyrazil počátkem března na celkem čtyři tisíce kilometrů dlouhou cestu, jejímž cílem bylo odvézt humanitární pomoc na hranici mezi Moldavskem a Ukrajinou a přivézt skupinu ukrajinských uprchlíků do Rakouska a do Čech. V jeho fotoreportáži se můžete podívat, jak to celé vypadalo.
Pokud by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně, znamenalo by to změnu situace a NATO by se muselo vážně zamyslet, jak odpovědět, řekl polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s britskou televizí BBC. Před použitím chemických zbraní na Ukrajině varoval Rusko také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ruská vláda od začátku invaze na Ukrajinu popírá, že by její jednotky útočily na civilní cíle. Zprávy ukrajinských úřadů, výpovědi svědků a zahraničních médií ji ale usvědčují ze lži. Jak dokazují snímky z Kyjeva, Charkova, Mariupolu a dalších míst, armáda prezidenta Vladimira Putina ostřeluje celé čtvrtě měst, školy i nemocnice.
McDonald's zahájil prodej svých poboček v Rusku. Jeho příchod se přitom v roce 1990 stal symbolem konce studené války. Přinesl standard, na který nebyli tamní zákazníci vůbec zvyklí - čisté restaurace a usměvavý personál. Některým Rusům bylo "americké" chování zaměstnanců natolik cizí, že profesionální úsměv chápali jako výsměch. Roky investic se ale během pár dní rozpadly kvůli útoku na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině trvá už více než dva týdny. Přesné množství obětí lze jen odhadovat, OSN dosud eviduje 579 zahynulých mezi civilním obyvatelstvem. Skutečně počty ale budou vyšší. Počty zabitých vojáků (na obou stranách) se velmi rozcházejí. Ruskojazyčný opoziční server Meduza hovořil s manželkou padlého ruského vojáka, ale i s příbuznými ukrajinských civilistů, kteří zahynuli při bombardování.
Novináři z Běloruska, Moldavska či Slovenska pro Aktuálně.cz popisují šok, který zažili 24. února, když Vladimir Putin vpadl na Ukrajinu. "My to zažili v roce 2008, bolí to dvojnásob," říká gruzínský televizní reportér Georgi Chuchia. Novináři zdůrazňují, že je v krizi důležité přinášet osobní příběhy lidí, aby veřejnost pochopila hrůzy války. Zásadní je také bojovat s ruskými dezinformacemi.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Kyjevané a ukrajinská armáda se připravují na boj o své hlavní město. Dobrovolníci plní pytle s pískem a vozí je nákupními vozíky k budovám a barikádám. Dělníci svařují betonové hlídkové věže, jinde sváží těžká technika ocelové ježky proti tankům. Na každém druhém rohu hlídkují vojáci nebo členové domobrany. Podívejte se na fotky od našeho fotoreportéra přímo z obleženého Kyjeva.
Česká republika se zapojila do vytváření bojových skupin Severoatlantické aliance, které se v reakci na ruskou agresi na Ukrajině nově formují ve čtyřech státech východního křídla NATO. Podle zjištění Aktuálně.cz navíc vláda Petra Fialy (ODS) počítá s vytvořením dočasného zázemí až pro 200 vojáků aliance na české půdě. Využívat ho mohou takzvané síly rychlé reakce.
Úřady českých měst v posledních dnech zaznamenávají razantní zvýšení zájmu o vyřízení cestovního pasu. Někde řeší až pětinásobek žádostí oproti stejnému období minulého roku. Úředníci se shodují, že enormní zájem způsobilo zejména to, že lidé chtějí být po ruské invazi na Ukrajinu připraveni na situaci, kdy by museli vycestovat. Svou roli hraje také uvolnění covidových opatření při cestování.
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát co nejdříve.
