Slováci se v průzkumech veřejného mínění po začátku ruské invaze přiklonili na stranu Ukrajiny. Podle novináře ze slovenského deníku SME Lukáše Onderčanina však zatím prožívají šok a za pár týdnů se do společnosti vrátí proruské postoje. "Válka je za rohem a lidé se bojí. Většina však nechce být ani s USA, ani s Ruskem. S Ukrajinci jsme solidární, protože jde o bílé křesťany," říká v rozhovoru.
Ruské jednotky od 3. března drží v obklíčení strategický přístav Mariupol na pobřeží Azovského moře. Dříve téměř půlmilionové město se stalo mementem války na Ukrajině, brutální ostřelování poničilo téměř každou budovu. Lidé nemohou pohřbívat ani identifikovat mrtvé.
„Zásadním rokem pro Putina je 1999, kdy dokázal vytvořit nenávistnou atmosféru, která vyvrcholila napadením Čečenska. Něco podobného vidíme na Ukrajině. Jeho kariéře pomohli oligarchové, kteří si byli naivně jisti, že je Putin jejich věrný psíček. Část z nich na to tvrdě doplatila,“ říká o cestě k moci historik z Bostonské univerzity Igor Lukeš. „V pád Putina bych velké naděje nevkládal,“ dodává.
Za schvalování ruské invaze na Ukrajinu policie obvinila dva lidi. První vyhrožoval, že zapálí školu s ukrajinskými uprchlíky v Čelákovicích, druhý údajně namaloval symbol ruské agrese na zeď domu v Terezíně, v němž nyní uprchlíci žijí. Policie prověřuje dalších asi 30 případů.
Satelitní snímky, které zveřejnila tento týden firma Maxar, ukázaly poničenou infrastrukturu a obytné budovy v ukrajinských městech Volnovacha, Černihiv, Charkov a Cherson. U Volnovachy ukázala americká satelitní společnost záběry před ruskou invazí a po ní, na kterých je vidět zničené vlakové nádraží, obytné domy a kostel.
Říkejme tomu předtucha. V pondělí 21. února se reportér Martin Novák z Aktuálně.cz sbalil a vydal do Kyjeva. Mluvil s lidmi a navštívil místa, která se chystala na ruskou vojenskou hrozbu. Ve čtvrtek ho probudily výbuchy a sirény, invaze na Ukrajinu začala. V Černihivu severně od hlavního města byl jen pár hodin před útokem, jako zkušený válečný reportér. Pak se vydal na komplikovanou cestu domů.
Ukrajinské armádě se povedlo získat zpět některé oblasti. Mají tak kontrolu nad dříve dobytými městy a drží pozice 35 kilometrů východně od Kyjeva, hlásí britské ministerstvo obrany. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jejich jednotky zničily při úderu řízenými střelami u Kyjeva největší sklad s palivem ukrajinských sil. Ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil ve čtvrtek uprostřed pokračující ruské invaze zraněné v jedné z kyjevských nemocnic.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
„Je neuvěřitelné, že armáda útočí na civilní cíle. Divadlo bylo donedávna nazýváno divadlem ruského dramatu, chodili jsme tam s rodinou," říká o bombardovaném civilním krytu pod mariupolským divadlem tamní rodačka Olena Ivantsiv. „Uvnitř města zůstalo určitě kolem osmi stovek lidí, záchranáři tam kvůli ostřelování nemohou normálně pracovat. Šance na přežití jsou den ode dne menší," dodává.
Dospělí ukrývající se v protileteckém krytu pod divadlem v obléhaném ukrajinském Mariupolu několik dní nejedli a potravu nechávali dětem. Vařili na rozštípaných sedadlech z hlediště, popsala své zážitky z desetidenního pobytu v tomto krytu osmatřicetiletá Kateryna stanici BBC. Ruské síly ve středu divadlo bombardovaly.
Zatímco Rusové bombardují civilní cíle a snaží se prolomit tvrdý odpor Ukrajinců, představitelé Moskvy i Kyjeva spolu jednají. Obě strany naznačily, že minimálně dohoda o příměří nemusí být daleko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusové své původní cíle začínají vidět více realisticky, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase uvedl, že "se objevila určitá naděje na kompromis."
Ruský hokej je po útoku Vladimira Putina na Ukrajinu v mezinárodní izolaci. Výjimkou jsou klubové soutěže v čele se severoamerickou NHL, kde Rusové dál nastupují. Minimálně někteří z nich však mají strach a svou budoucnost řeší s imigračními právníky.
Mychajlo Sokurenko strávil toto úterý v pohřebním voze s útočnou puškou kalašnikov přes rameno. Jezdil po polích a lesích a sbíral ruské oběti po jedné z nejtěžších porážek, které Putinova vojska na Ukrajině od začátku invaze utrpěla.
„Svoboda slova měla vždy nějakou limitu. Jsme skoro přímými účastníky války a za těchto podmínek se hranice tolerance svobody slova posouvají," říká o případech schvalování ruské agrese na Ukrajinu právník Tomáš Sokol. „Putin byl prohlášen za válečného zločince, takže tady nejde o schvalování války, ale konfliktu, který je definován jako agrese, genocidium," dodává.
Vladimir Putin je v čele Ruska přes dvacet let. Celý svět sleduje každý jeho krok, v době invaze na Ukrajinu o to důkladněji. Přesto o jeho osobním životě kolují jen nepotvrzené spekulace. Kolik má dětí a s kým, nevědí ani obvykle dobře informovaní ruští novináři či zahraniční korespondenti.
Ukrajinská armáda zanedlouho obdrží od zahraničních spojenců další výraznou pomoc. Ze Spojených států na bojiště zamíří sto kusů přenosných dronů Switchblade. Do vzduchu se dostanou během pár minut, při sebevražedné zteči dokážou zničit i obrněnou armádní techniku.
Pracovaly spolu v kyjevské vojenské nemocnici, ale takřka se neznaly. Během několika měsíců spolu prohodily jen pár slov. Ruská invaze na Ukrajinu ale Mariu s Olgou sblížila. Utíkaly spolu ze své vlasti, a ačkoliv každá mířila do jiné země, nakonec spolu bydlí v jednom bytě v Praze, ve kterém nyní reportérce Aktuálně.cz vypráví o svém útěku z vlasti.
„Patřil jsem k těm, kteří se to dozvěděli až s ostatními, ale překvapen jsem nebyl. Byl to signál velkých sympatií a podpory. Všem v Evropě je jasné, že se potýkáme s největší humanitární katastrofou od druhé světové války," říká ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. „Jsem pro, aby Ukrajina dostala co nejrychleji kandidátský status do Evropské unie. Cesta ke členství je dlouhá," dodává.
Novináři Current Time TV, kteří natáčeli u ukrajinských jednotek, se dostali pod palbu ruského dělostřelectva. Reportáž z válečné fronty natočili 15. března severozápadně od Kyjeva. Po dramatickém útěku se dostali k pozicím, které drží ukrajinští vojáci.
