


Čeho se bojí Němci
Německo dnes platí za jakéhosi univerzálního viníka neúspěšných mocenských her s Putinem, jež se nakonec vymstily celé Evropě. Je ale také společností, která jako jedna z prvních začala opravdu systematicky pracovat na své změně.



Německo dnes platí za jakéhosi univerzálního viníka neúspěšných mocenských her s Putinem, jež se nakonec vymstily celé Evropě. Je ale také společností, která jako jedna z prvních začala opravdu systematicky pracovat na své změně.



Po neúspěchu s dobytím Kyjeva a ovládnutím celé Ukrajiny potřebuje ruský prezident Vladimir Putin nutně úspěch na Donbase. Jeho síly se přeskupují, doplňují zásoby a plánují ofenzivu s cílem ovládnout alespoň východ a jih země.



Legendární trenérka Taťjana Tarasovová se obává velkého odlivu ruských krasobruslařů do zahraničí, aby alespoň v jiných národních barvách mohli závodit na mezinárodní úrovni.



Reportéři televize Current Time, jejíž kancelář sídlí v Praze a je součástí Rádia Svobodná Evropa, oslovili náhodné kolemjdoucí v různých ruských městech. Ptali se jich na to, co říkají na zprávy o masakru civilistů v ukrajinské Buči, který mají na svědomí ustupující ruské jednotky. Zatímco část oslovených papouškuje narativ řízený Kremlem, že jde o podvrh, další opatrně vyjadřují nesouhlas.



Sankce, které členové NATO a další země uvalili na Rusko kvůli vojenské invazi, se dotkly také ropy, plynu a uhlí. Tedy fosilních paliv, která při používání uvolňují emise skleníkových plynů. Omezený dovoz by v některých zemích mohl urychlit přechod na obnovitelné zdroje, v jiných rozšíří vlastní těžbu uhlí. V měsíčním přehledu zpráv o klimatu jsme se tentokrát zaměřili na toto jediné téma.



Prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů v Rusku se v březnu meziročně propadl o 63 procent na 55 129 vozů. Vyplývá to z dnešních údajů podnikatelského sdružení AEB. To potvrzuje odhad šéfky tamního největšího dealerství Rolf Světlany Vinogradovové. Ta agentuře Bloomberg řekla, že oproti únoru klesly prodeje asi o 60 procent.



Tisíce ukrajinských uprchlíků potřebují péči praktických lékařů. Ti však v Česku dlouhodobě chybí, zvlášť těch dětských je nedostatek. Do přeplněných ordinací je proto lékaři neregistrují, ošetřují je jednorázově a často pracují na pokraji sil. Ulevit jim mají nově zřizované UA pointy, zvláštní ambulance pro uprchlíky. Zdravotníci varují, že do budoucna je nutné počet praktiků zvýšit.



Mezinárodní bruslařská unie (ISU) se rozhodla přeložit krasobruslařské mistrovství Evropy v roce 2023 z Helsinek do Espoo. Ve finské metropoli se totiž mělo závodit v aréně Helsinki Halli, jejímiž většinovými vlastníky jsou tři ruští oligarchové, kteří jsou kvůli invazi na Ukrajinu na sankčním seznamu Evropské unie.



Ruská biatlonová hvězda Kristina Rezcovová popsala v rozhovoru pro server Championat.com, jak na ni dopadají sankce, kterým Rusko čelí kvůli vojenské invazi na Ukrajinu.



Letiště Hostomel ležící 30 kilometrů od Kyjeva bylo klíčem k rychlému sesazení prezidenta Volodymyra Zelenského i celé demokraticky zvolené vlády. Plán Rusů byl jasný: rychle nad vojenským objektem převzít moc a v následujících několika desítkách hodin sem letecky dopravit masivní výsadkové síly s těžkou technikou. Ty měly najít a zajmout (nebo rovnou zabít) vládní představitele.



Česko téměř sto procent své spotřeby zemního plynu kupuje v Rusku. Nejvíce ho pohltí průmysl a ten by také byl první na řadě, pokud by Česko vyhlásilo stav nouze v plynárenství a muselo by s palivem začít šetřit. Taková situace může nastat, pokud Moskva přestane surovinu dodávat. V tom případě by přišla na řadu rezerva v podzemních zásobnících, která se bude rozdělovat podle schváleného scénáře.



Kolik je mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku veterinářů, IT specialistů nebo vyučených prodavaček, úřady nevědí, protože to dosud systematicky nesledovaly. Odborníci přitom upozorňují, že je tato znalost důležitá nejen pro nalezení práce Ukrajincům, ale i pro jejich integraci. Ministerstvo práce nyní slibuje, že vzdělání a pracovní kvalifikaci uprchlíků začne zjišťovat.



Válka na severu Ukrajiny prozatím skončila, Rusové míří na jihovýchod. Cílem se zdá být úplné dobytí Donbasu a zajištění pozemního spojení Krymského poloostrova s ruskou pevninou. Kompletní dobytí Donbasu znamená, že Rusko chce obsadit i ty části Doněcké a Luhanské oblasti, které ve válce v roce 2014 zůstaly pod kontrolou Ukrajiny.



Přes 56 tisíc ukrajinských dětí ve věku od šesti do čtrnácti let dostalo v Česku speciální víza. Školy pro ně zřizují jednotřídky nebo je začleňují do běžných tříd. To je i případ dětí, které přijala základní škola v Loukově na Semilsku. Utíkaly rovnou z krytu a žádné věci si nestihly vzít, škola pro ně proto uspořádala sbírku. Hned si tam našly i kamarády. Přesto ale nejvíc touží vrátit se domů.



Z ruského trhu se po napadení Ukrajiny stáhla už tisícovka značek. Další desítky tam navzdory kritice i výzvám k bojkotu působí dál - některé naplno, jiné částečně. Profesor Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld vybral stovky globálních firem podnikajících v Rusku a oznámkoval je jako ve škole dle toho, jak se k bojkotu tamní ekonomiky staví. Do tohoto výběru jsme zařadili v Česku známé "pětkaře".



Obléhání velkých měst patří k nejhorším fázím války. V posledních dnech svět sleduje, jak se ruská armáda za cenu obrovského utrpení civilistů snaží dobýt Mariupol, obklíčený ukrajinský strategický přístav u Azovského moře. Blokádu v minulosti zažilo Sarajevo, Mosul nebo za druhé světové války sovětský Leningrad. Přinášíme příběhy obléhaných měst.



Když na začátku března Julie Saryčevová utíkala se svými třemi syny z ukrajinského Dnipra před ruskou invazí, netušila, kam ji vlak veze. Skončila na místě, které se může zdát jako nepravděpodobné útočiště - u ruského páru v Praze, píše agentura Reuters.



Americký režisér Cary Joji Fukunaga, autor první řady detektivního seriálu Temný případ nebo poslední bondovky Není čas zemřít, na sociálních sítích už druhý týden zveřejňuje svědectví z Ukrajiny. Nejčastěji v jednom dvou odstavcích vypráví konkrétní příběhy lidí, které potkal v Buči, Irpini nebo ve Lvově.



Největší letoun světa Antonov An-225 Mrija se stal jednou z obětí invaze na Ukrajinu. Po stažení ruských vojsk z letiště Hostomel se poprvé naskytl detailní pohled na zcela zničený jedinečný stroj. Jeho oprava je takřka nemožná. Ukrajinci však věří, že Mrija v budoucnu znovu vzlétne, plánují výrobu zcela nového letounu.



"Po šíleném masakru civilistů v Buči si pamatujme, kdo je náš severní soused," říká ruskojazyčnému opozičnímu serveru Meduza.io místní zastupitelka a členka domobrany Kateřina Ukrajincevová. Podle svědků zabili ruští vojáci ve městě stovky civilistů, těla ležela na ulicích a v masových hrobech. Článek vychází se souhlasem vedení serveru, některá tvrzení nelze kvůli nedostatku informací ověřit.