Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Kišiněv bránil Moldavanům žijícím v Rusku se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS). Peskov dále prohlásil, že vyjadřovat se k výsledkům voleb je předčasné.
Ruský postup na frontě je pomalý, bolestivý a vykoupený obrovskými ztrátami. Kreml ostře zkritizoval ruský senátor Dmitrij Rogozin, který zastupuje agresorem okupovanou Záporožskou oblast. Stejně kriticky se o vývoji bojů vyjádřil i bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj varuje, že bez systematických inovací může Ukrajina podlehnout ruské válečné mašinérii. Ve svém obsáhlém textu, zveřejněném při příležitosti veletrhu obranných technologií DSEI v Londýně, popsal proměnu fronty v „první světovou válku 21. století“ a vyzval k zásadní změně přístupu.
Moldavská volební komise vyloučila z nedělních parlamentních voleb proruskou stranu Velké Moldavsko (Moldova Mare) kvůli podezření z nelegálního financování. Je to již druhá proruská strana vyřazená jen několik dní před hlasováním.
Ruská média jásají nad tím, že první sportovci budou moci zase závodit na globálních akcích pod vlajkou své země a s hymnou.
Na ukrajinské frontě hrozí pat, nebo jde o ticho před další táhlou ruskou ofenzivou? Někdejší vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v nedávno zveřejněném článku uvedl, že na východě Ukrajiny panuje patová situace, protože dronová hradba znemožňuje provádět klasické vojenské manévry.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
V noci na pátek byl již podruhé uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm u Aalborgu kvůli podezření na aktivitu neznámých bezpilotních letounů. Dánský deník Ekstra Bladet zároveň upozornil na přítomnost ruské výsadkové lodi s vypnutým sledovacím systémem v blízkosti dánských výsostných vod. Moskva ovšem již dříve jakoukoli účast na incidentech s drony popřela.
Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Každý den zveřejňuje ukrajinský generální štáb tabulku se seznamem zlikvidovaných ruských vojáků a vojenské techniky. V pondělí 22. září mohla přibýt na seznam neobvyklá položka – zajatý ruský armádní osel.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Rozpoutáním války na Ukrajině nejde Vladimiru Putinovi pouze o zisk území. Snaží se zatřást mezinárodním řádem a posadit Rusko na roveň Spojeným státům. Podle magazínu The Atlantic ale země kráčí opačným směrem než k postavení supervelmoci.
Hrají to, nebo to myslí vážně? Pózování stran se dá někdy pokládat za ryzí oportunismus založený na principu, že když jsou vládní strany silně pro něco, tak opoziční - aby se odlišily a nalovily nespokojené hlasy - budou automaticky proti. Když jde o Rusko, myslí to ale SPD vážně.
Ráno si dám relaxační dopoledne v Charkově. Přece jen to po včerejší tragické autonehodě, kde zemřeli dva mladí vojáci, potřebuji. Musím ocenit i Lauru. Při cestě do Charkova mi došlo, že jsem velmi rád za její doprovod a pomoc během cesty. Když vidí, jak jsem rozsekaný, když ukončím resuscitaci, pohotově mi podá vodu, vlhčené ubrousky i dezinfekci na očištění rukou.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer středoveropského letního času český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
