Rusko opět zaútočilo na ukrajinské železnice. Konkrétně na klíčové dopravní trasy, které spojují severní a severovýchodní regiony země, kde dochází k nejintenzivnějším bojům. Při útocích vojáci využili strategii, která porušuje válečné právo.
Drony jsou jednou z nejnebezpečnějších zbraní, které se ve válce na Ukrajině vyskytují. Ukrajinci proti ruským strojům používají nejrůznější způsoby obrany, na internetu se občas objevují nejrůznější videa takovýchto "vynálezů".
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby na plánovanou schůzku se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v Budapešti nelétal přes polské území. Sikorski řekl, že polská vláda není schopna zaručit, že jí nezávislý soud nenařídí, aby nechala Putinův letoun zadržet. Kdy by se Putin s Trumpem mohli v maďarské metropoli sejít, zatím není jasné.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle agentury DPA to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva.
Páteční setkání mezi Spojenými státy a Ukrajinou slibovalo možný průlom, nakonec ale ztroskotalo. Mohl za to telefonní rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, shodují se zdroje nejen z ukrajinské prezidentské kanceláře. Nyní tak opět panují obavy, na kterou stranu se Bílý dům nakonec přikloní.
Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu zemi zničí.
"Rusko by tuto válku už dávno prohrálo nebýt podpory od Severní Koreje," řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. Na setkání Kyjevské asociace vojenských atašé také prohlásil, že některé země "jednaly velmi nečestně."
Donald Trump už prý nemá s Vladimirem Putinem žádnou chemii. A snad nejen proto dělá víc než předchozí administrativa amerického prezidenta Joea Bidena.
Ukrajinský robot Zmii evakuoval a zachránil těžce zraněného vojáka z 11. útočného praporu 59. brigády na frontě v Pokrovsku. První místopředseda ukrajinské vlády a ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov zveřejnil video, kde je vidět, jak robot vyzvedl vojáka z frontové linie pod intenzivní ruskou palbou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek zamíří do Washingtonu za svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem jednání budou dodávky amerických raket Tomahawk - zbraní, které by mohly zásadně rozšířit možnosti ukrajinské armády i změnit dynamiku celé války. Proč jsou právě Tomahawky pro Kyjev tak důležité? A proč kvůli nim Moskva hrozí jadernou odvetou?
Rusko v posledních měsících na Ukrajinu útočilo hlavně pomocí své pěchoty, nyní ale narůstají obrněné útoky ve velkém stylu. "Před několika týdny jsem varoval, že se to stane," napsal ukrajinský operátor dronů, který na sociálních sítích vystupuje jako Kriegsforscher.
Zatímco pozornost světových médií se soustředí především na politiku prezidenta Donalda Trumpa a jeho výroky směrem k Rusku i Ukrajině, v zákulisí se odehrává příběh, který ukazuje rostoucí vliv první dámy Melanie Trumpové. Právě ona sehrála klíčovou roli v tom, že se osm ukrajinských dětí, odvlečených ruskými silami z okupovaných území, mohlo po měsících odloučení znovu shledat se svými rodinami.
Ruská veřejnost válku na Ukrajině většinou aktivně nepodporuje, spíše se psychologicky od konfliktu distancuje. ČTK to řekl v rozhovoru americký politický psycholog Eric Shiraev, který je původem z Ruska. Připomněl, že historicky byli Rusové zvyklí spíše na politickou lhostejnost než na aktivní odpor vůči vládám. Frustrace se podle něj v Rusku často mění v agresivní nacionalismus.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta. Železnice je přitom na Ukrajině životně důležitým prostředkem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a dle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Úřady v autonomní Altajské republice v Rusku se rozhodly zakázat prodej lihovin o víkendech a svátcích a omezit o všedních dnech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na oznámení šéfa sibiřského regionu Andreje Turčaka. Formálně má toto rozhodnutí ještě schválit republiková vláda.
Rusové po setkání Vladimira Putina s Donaldem Trumpem nabyli dojmu, že Spojené státy zmizely ze seznamu jejich úhlavních nepřátel. Podle Alexandera Baunova z Carnegie Russia Eurasia Center si za svého největšího arcilotra dosadili Evropu. Hrozí, že jeden přehnaný krok vpřed může vést ke katastrofickému scénáři.
