Roste počet lidí, kteří kvůli krizi počítají každou korunu. Během koronavirových omezení přišli o část pravidelných příjmů a peníze jim nestačí pokrýt veškeré náklady domácnosti. Mají ale dlouhodobé finanční produkty typu stavebního či penzijního spoření. Zmapovali jsme, za jakých podmínek lze peníze z těchto účtů vybrat předčasně a zda vůbec mohou zachránit domácí rozpočet.
Navýšený schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun, který koncem února schválila Sněmovna, vydrží asi do poloviny roku. Ve druhé by se podle prognóz ministerstva financí měla ekonomika opět rozjet. V pořadu televize Prima Partie Terezie Tománkové to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že zatím nedokáže říci, kdy se budou rozvolňovat opatření.
Vláda slibovaných pět miliard korun obraně z rozpočtové rezervy převede ve chvíli, kdy je bude ministerstvo potřebovat. Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Je na tom domluvená s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO), se kterým o tom dnes mluvila, uvedla.
Vláda v pondělí schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun. Návrh počítá nově s dopady daňových změn platných od počátku roku. Oznámila to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Změnu rozpočtu navrhne ministryně schválit ve stavu legislativní nouze. Sněmovna by o návrhu měla jednat ve čtvrtek.
Národní divadlo v Praze loni odehrálo 519 představení, 684 jich muselo zrušit a stovku přesunout. Stornovalo přes 118 tisíc vstupenek za více než 76 milionů korun. V důsledku chybějících tržeb především za neuskutečněná představení první česká scéna v letošním finančním plánu uvažuje se ztrátou 250 milionů korun.
Vláda na svém středečním mimořádném jednání schválila přesun pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch rozpočtu ministerstva obrany. Jde o polovinu částky, o kterou armáda přišla po kompromisu vládních ANO a ČSSD a komunistů při loňském jednání o státním rozpočtu.
Rozpočet se posunul do říše pekel, vláda předvádí bezprecedentní porušení základních pravidel, daňový balíček se měl diskutovat už v létě, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Snížení daní budeme zase platit zpátky, postupně daně porostou. Z Výboru pro rozpočtové prognózy jsem odešla, protože jako člen nemám šanci cokoliv změnit, schválení rozpočtu byla poslední kapka, dodává.
Požadavek komunistů nechápu, armáda potřebuje peníze nezbytně, má tam teď nulu na nové projekty, říká poslankyně ODS Jana Černochová. Armáda stejně nestihne utratit 86 miliard, na boj s covidem bychom jí peníze dali, chceme posílit rezervu, ne jí vzít peníze na truc, armáda potřebuje jiné peníze než na houfnice a vrtulníky, oponuje poslanec KSČM Leo Luzar.
Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie v pátek Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování koronavirového fondu.
Poslední večer ve stupni 3. Počet nakažených opět roste. Zachrání nás vakcína? Kdy bude hotový očkovací plán? Odpoví epidemiolog Roman Chlíbek. Jsou vládní kompenzace pro restaurace dostatečné? Téma pro spolumajitele Ambiente Daniela Kronďáka. A na závěr poslanec hnutí ANO a majitel firmy Brano Pavel Juříček. Proč je podle něj stát příliš velkorysý?
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko.
Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy od Národní rozpočtové rady.
Tisíce lidí demonstrovaly v noci na neděli v guatemalské metropoli, část z nich hodila zápalné lahve do několika oken parlamentu. Proti nim zasáhla policie slzným plynem a hasiči záhy požár uhasili, informovala agentura AFP. Důvodem manifestace svolané předem přes sociální sítě bylo středeční schválení státního rozpočtu.
Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček ve čtvrtek před poslanci kritizoval návrh premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Vyzdvihoval proti němu svůj návrh, který počítá s jinými sazbami.
Z Polska a Maďarska se stali radikálové - společnými silami zablokovali evropský rozpočet. Bytostným zájmem Česka a Slovenska se stává to nejtěsnější spojenectví a snaha ukázat Evropě vlídnější tvář Visegrádu.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila sněmovna. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
Schodek českých veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout z letos odhadovaných 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 3,6 procenta HDP. Vládní dluh by pak měl naopak stoupnout do roku 2023 na 47,4 procenta HDP z letos plánovaných 39,4 procenta. Vyplývá to Konsolidační strategie veřejných financí ČR, kterou ministerstvo financí poslalo poslancům.
