Vysoké školy se navýšení rozpočtu dočkají. Ministerstva po výzvě premiéra z minulého týdne v rezervách našla devět miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný si ale nemyslí, že splní požadavek růstu kapitoly o 4,5 miliardy korun. O navýšení financí pro vysoké školy v pondělí stejně jako minulý týden přišly před Strakovu akademii žádat zhruba dvě desítky doktorandů.
Členské země Evropské unie v pondělí potvrdily svou v červenci odsouhlasenou představu o unijním rozpočtu na rok 2018 pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Státy si představují rozpočet s 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách. Podle tiskové zprávy estonského předsednictví EU by přes 122,5 miliardy eur (3,3 bilionu Kč), tedy necelých 85 procent všech plateb, mělo podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Dalšími prioritami jsou bezpečnost evropských občanů a řešení migrační krize.
Brigitte Macronová se ujme oficiální reprezentativní role v Elysejském paláci, půjde ale o neplacenou funkci. Informoval o tom úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron chtěl původně "vydobýt" pro první dámu zvláštní status i právo na vlastní rozpočet. Návrh zákona se ale nesetkal s podporou veřejnosti a naopak vedl k protestům. Prezidentská kancelář tak od plánu následně ustoupila.
Británie bude nejspíš i několik let po brexitu plnit pravidla Evropské unie a přispívat do evropského rozpočtu. Připouští to i tvrdí zastánci britského odchodu z EU. Londýn potřebuje dohodu na tomto přechodném období, aby brexit tvrdě nezasáhl jeho ekonomiku.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán dostane příští rok pro svůj resort o 100 milionů více, než je tomu letos. Na úterní schůzce se na tom dohodl s ministrem financí Ivanem Pilným. Více, než 70 milionů korun by mělo jít na justiční čekatele, tedy budoucí soudce, aby se zdokonalili ve své práci, zbytek se určen na jiné výdaje.
Ministryně práce Michaela Marksová požaduje pro příští rok proti navrhovanému rozpočtu o čtyři miliardy korun na výdaje víc, a to třeba na platy v sociálních službách, dotace či na ochranu ohrožených dětí. Původně chtěla 6,5 miliardy navíc. Pilný chce dál jednat o kompromisu.
Do obecních a městských pokladen přiteče ze státního rozpočtu dalších 8,5 miliardy korun. Novelu, která zvýší jejich podíl na výnosu z daně z přidané hodnoty (DPH), schválili ve středu senátoři. Zvýšení podílu obcí označil za krok správným směrem ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Současné rozpočtové období v EU končí až v roce 2020. Už teď se ale rozehrává hra o to, odkud kam evropské peníze potečou v budoucnu. Debatu ovlivní brexit, tlak na hlubší integraci eurozóny, ale také bezpečnostní rizika, kterým EU čelí. Pro Česko bude zásadní otázkou nastavení evropských fondů připravených pro chudší regiony. V naší infografice se můžete podívat, jak evropský rozpočet funguje dnes.
Od svého vstupu do EU dostala Česká republika od Bruselu více než 1,1 bilionu korun. Po odečtení příspěvků do evropského rozpočtu je to čistý příjem 640 miliard. Podle europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského by bylo nejlepší, kdyby ale dotace šly především na vědu a budování infrastruktury. "Placení hotelů, golfových resortů nebo nevěstinců a podobné projekty byl úlet. Ale jak mi nedávno říkal jeden německý kolega – všichni si tím museli projít," popsal v chatu se čtenáři Aktuálně.cz.
Do obecních a městských pokladen přiteče ze státního rozpočtu dalších 8,5 miliardy korun. Poslanci se dohodli, že zvýší jejich podíl na výnosu z daně z přidané hodnoty (DPH). Zvýšení podílu obcí na DPH označil za krok správným směrem ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Stát za prvních pět měsíců letošního roku hospodařil se schodkem 18,71 miliardy korun. Rozpočet se letos propadl do ztráty vůbec poprvé - důvodem je hlavně pokles na straně příjmů. Na daních sice stát vybral o sedm procent více než loni, hospodaření ale do minusu stáhl pomalejší příliv prostředků z EU.
Nový americký prezident během nedávné návštěvy v Bruselu znovu vyzval členské státy NATO, aby na obranu dávaly doporučená 2 procenta svého HDP. Čeští i alianční odborníci ale připomínají, že nejde o jediný důležitý parametr a jeho mechanické plnění může být spíše matoucí. "Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli či nedosáhli vytyčených obranných schopností," tvrdí děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. V USA se navíc vyrábí většina zbraní, které by armády členských zemí Aliance z většího rozpočtu nakupovaly.
Americký prezident Donald Trump se o víkendu vrátil do Washingtonu ze své první oficiální zahraniční cesty. Všechny problémy, které před odjezdem v USA zanechal, jsou teď ještě složitější a naléhavější. Pokračuje vyšetřování kontaktů lidí z jeho předvolebního týmu s Rusy. Do hledáčku FBI se kvůli tomu dostal dokonce i Trumpův zeť a poradce Jared Kushner. "Ruská aféra" navíc bere Bílému domu čas a energii, které by prezident i jeho tým potřebovali na prosazení rozpočtu, reformy zdravotnictví nebo daňových zákonů. Podle amerických médií už vzniká v Bílém domě "krizový tým", který má klíčové problémy řešit soustředěněji a rychleji.
Návrh rozpočtu z dílny ministerstva financí Andreje Babiše je podle ministrů z ČSSD špatně odvedená práce a chybí v něm prostředky na investice i spolufinancování fondů EU. Více peněz pro své resorty žádají ministři školství, práce, vnitra i zdravotnictví. Například Michaele Marksové na ministerstvu práce a sociálních věcí chybí asi 6,2 miliardy. Zástupci ČSSD očekávají další debatu o státních financích na příští rok. Ministerstvo financí však kritiku odmítlo: "Dnešní vyjádření některých ministrů na adresu tohoto návrhu nejsou ničím jiným, než matením veřejnosti a slibováním nesplnitelného," brání se úřad.
Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy korun. Loni ve stejnou dobu byl rozpočet v rekordním přebytku 43,6 miliardy korun. Za propadem stojí především meziroční snížení přílivu peněz z Evropské unie o 52,7 miliardy korun.
Občanská demokratická strana skončila po loňském roce v plusu. Podzimní senátní a krajské volby, které stály stranu téměř 52 milionů korun, jim skoro celé zaplatily sponzorské dary. Strana podle výroční zprávy o hospodaření skončila s přebytkem 9,5 milionu korun a největší část jejích příjmů tvořil státní příspěvek, nezanedbatelné však byly kromě darů i členské příspěvky.
Bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita, uvádí Trump ve zprávě k rozpočtu, který předkládá Kongresu. Na obranu chce přidat 54 miliard dolarů na příští rok, jinde naopak navrhuje masivní škrty. Výrazně šetřit se má třeba na zahraniční pomoci nebo při ochraně životního prostředí.
Nový americký prezident Donald Trump přednese v noci na středu v Kongresu první "zprávu o stavu unie". Ta ještě nebude rekapitulovat jeho kroky ve funkci, ale spíš naznačí budoucí plány. Trump chce zvýšit rozpočet na obranu, a naopak osekat finance na zahraniční pomoc a ochranu životního prostředí. Republikáni doufají, že jeho projev by mohl být "resetem" po úvodních divokých prezidentských týdnech. U televizorů ale bude Trumpa sledovat velmi skeptické obecenstvo. Jen 44 procent Američanů prezidenta vnímá pozitivně, zato 48 procent ho vidí negativně.
Letošní americký rozpočet na obranu bude o devět procent vyšší než v loňském roce. "Tento rozpočet následuje můj slib o udržení Američanů v bezpečí," citoval Trumpa britský list The Independent. Prezident tento krok hodlá kompenzovat snížením přísunu peněz do všech ostatních resortů s výjimkou těch, které mají rovněž v popisu práce zajišťování bezpečnosti. Trump už upřesnil, že peníze půjdou policejním složkám a na opatření, která mají pomáhat v boji proti zločinu.
Polská opozice ukončila protesty v dolní komoře tamního parlamentu Sejmu. Ty trvaly už od loňského prosince a mířily na některé kroky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její šéf Jaroslaw Kaczyński pak řekl, že bude nutné "vyvodit důsledky ze zjevného porušování pravidel a zákonů" ze strany opozičních zákonodárců. Opoziční poslanci by za blokádu parlamentu mohli dostat až deset let vězení, tvrdí maršálek Sejmu Marek Kuchciński.
