Německá koaliční vláda se v případě recese může vzdát politiky vyrovnaného rozpočtu a přijmout nové půjčky, aby vyvážila případnou recesi ekonomiky. Uvedl to v pátek týdeník Der Spiegel.
Návrh ministerstva financí na zavedení tzv. stravenkového paušálu, v rámci kterého by zaměstnanec dostával peníze na stravu přímo, by podle aktuálních výpočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) měl negativní dopad na státní rozpočet zhruba sedm miliard korun ročně. Naopak současný systém má pozitivní dopad na státní rozpočet 1,6 miliardy Kč ročně. Uvedla to sama asociace. Ministerstvo financí se proti tvrzení asociace ohradilo s tím, že dopad na rozpočet bude nižší.
Náměstek René Schreier pověřený vedením ministerstva kultury se ve čtvrtek dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 440 milionů korun. Ministerstvo kultury dříve uvádělo, že by sumu navrženou na příští rok, která byla přibližně o 424 milionů nižší proti letošnímu rozpočtu, chtělo zvýšit o 700 milionů. Premiér Andrej Babiš (ANO) při odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z funkce zmiňoval miliardu korun.
Hasiči dostanou v rozpočtu na příští rok proti původnímu návrhu 434 milionů korun navíc. Rozpočet hasičů tak bude nově činit 11,31 miliardy korun. V úterý se na tom dohodla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jde o první dílčí úspěch jeho resortu ve vyjednávání o rozpočtu, chce v tom ale ještě pokračovat.
Rozpočet ministerstva zahraničí na příští rok se zvýší o 253 milionů nad původně plánovaných 7,9 miliardy korun. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o tom informovali po společném jednání. Petříček původně požadoval zvýšení rozpočtu o 1,5 miliardy korun, dohodnutý nárůst ale podle něj nakonec zabezpečí provoz velvyslanectví i nástroje pro předcházení nelegální migraci. Podle Schillerové lze další část požadavků ministerstva pokrýt z jeho nespotřebovaných výdajů z minulosti.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dohodla s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) na rozpočtu jeho resortu pro příští rok. Ministerstvo tak oproti původnímu návrhu dostane navíc jednu miliardu korun. ČSSD původně žádala pro zemědělství ještě o půl miliardy víc.
Předseda ČSSD Jan Hamáček napsal kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Nynější návrh není podle Hamáčka "realistický" a kvůli chybějícím penězům v kapitolách ministerstev patřících sociální demokracii neodpovídá vládnímu programu. Navzdory tomu Hamáček doufá v dohodu. Opoziční ODS navyšování výdajů i plánovaný 40miliardový schodek kritizuje.
ČSSD nepodpoří rozpočet v podobě, kterou navrhuje ministerstvo financí. Pro své resorty požaduje navíc 22 miliard. Pokud jejich požadavek předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nepřijme, budou po něm chtít přesné vysvětlení a řešení, jak mají ministerstva s omezenými prostředky fungovat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje navýšení schodku ze 40 na 62 miliard za nepřijatelné. Koaliční partneři by se na rozpočtu měli dohodnout do 30. září.
Vládní sociální demokraté podpoří rozpočet na příští rok, když zohlední potřeby policie, hasičů a ministerstva práce a sociálních věcí, které požaduje nad navržený rámec 11 miliard korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) postrádá peníze na plánovanou změnu IT systémů, sociální služby či dotace obcím. Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček bude vyjednávat o penězích na techniku pro hasiče a policii, celkové požadavky neupřesnil. Oba resorty jsou podle něj podfinancované.
Přibližně 600 tisíc zaměstnanců tokijských firem dostalo od vedení japonské metropole nezvyklou nabídku. Během letních prázdnin mohou dva týdny místo chození do kanceláří pracovat z domova. Tokio se tak snaží otestovat jeden ze způsobů uvolnění už tak přeplněné městské hromadné dopravy, kterou za rok čeká ještě horší situace. Do Tokia se chystají stovky tisíc lidí na letní olympijské hry.
Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a zástupcům opozičních demokratů v Kongresu se podařilo dosáhnout dohody o rozpočtu a stropu pro státní dluh. Šéf Bílého domu to v úterý oznámil na Twitteru a informaci potvrdili i demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátní frakce demokratů Chuck Schumer. Podle světových agentur se tak podařilo odvrátit větší turbulence včetně nouzového stavu, kdy federální vláda zůstane bez financí. "Byl to skutečný kompromis," uvedl prezident Trump. Schumer a Pelosiová dodali, že se o ní bude brzy hlasovat ve Sněmovně reprezentantů. Schválit budou muset dohodu také senátoři a nakonec ji dostane k podpisu Trump.
Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu je opět zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Ministři za ČSSD se hlasování o rozpočtu zdrželi. Podle nich jim ve stávající podobě neumožňuje naplňovat jejich programové priority.
Zadlužená Itálie hledá způsoby, jak splatit část svých závazků a zároveň příliš nesnížit životní úroveň obyvatel. S tím by zemi mohl podle tamních politiků pomoci projekt "mini-BOT", tedy zjednodušeně řečeno něco jako vlastní měna nezávislá na euru.
Od ledna příštího roku se nejspíš zvýší spotřební daň z tvrdého alkoholu, tabáku a hazardu. Návrh ministerstva financí schválila vláda. Kabinet se zaklíná bojem se závislostmi Čechů, kvůli kterému státní kasa přijde ročně o desítky miliard korun. Při bližším zkoumání ale vyjde najevo, že pro vládu není alkohol jako alkohol. Co ve skutečnosti stojí za plánem vybrat ročně přes deset miliard korun navíc, zjišťoval Martin Veselovský.
Tripartita se zatím neshodla na navrhované podobě státního rozpočtu pro příští rok. Zaměstnavatelům vadí plánovaný schodek 40 miliard. Přidali by také peníze na investice do výstavby silnic. Odboráři zase nesouhlasí s růstem platů většiny pracovníků ve veřejném sektoru o dvě procenta a žádají pro ně osmiprocentní přidání. Kvůli rozpočtu se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů sejdou 16. září. Návrh se může upravit podle červencového upřesnění odhadovaného vývoje ekonomiky.
Profesní spolek Pedagogická komora kvůli situaci v českém školství a v obavě, že nynější kroky vlády sníží kvalitu vzdělávání, připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Komora zároveň zveřejnila návrh osmi požadavků na vládu či ministerstvo školství.
Nynější návrh státního rozpočtu na příští rok vládou projde, řekl v pátek místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Sociální demokraté se ale podle Hamáčka v jednání o rozpočtu chtějí vrátit k navrhovanému růstu platů ve státní sféře a ke krácení výdajů ministerstev. Hamáček jako šéf ČSSD vyjednává o podobě rozpočtu za sociálnědemokratické ministry, Schillerová po schůzce uvedla, že jednali koaličně a zastupovala hnutí ANO.
Ministerstvo financí připravilo na příští rok rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Výdaje by měly být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Na tiskové konferenci o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). ČSSD uvedla, že je připravena tento návrh podpořit, pokud se koalice dohodne na podrobnostech. Schodek 40 miliard korun je schválen i v letošním rozpočtu.
Poslanecká sněmovna i Senát by měly mít v rozpočtu na příští rok více peněz. Sněmovna by měla dostat přidáno zhruba 27 milionů a Senát 23 milionů korun. Kancelář prezidenta by měla mít zhruba stejně peněz, jako má letos. Návrhy rozpočtů těchto kapitol schválil sněmovní rozpočtový výbor.
Rozpočet statutárního města Brna skončil loni ve schodku půl miliardy korun, příjmy byly 14,5 miliardy korun a výdaje 15 miliard. Schodek pokryjí volné zdroje města z minulých let.
