Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů se na dalším postupu ohledně návrhu státního rozpočtu na příští rok domluví v pondělí ráno, řekla v pořadu Partie na CNN Prima News místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Na schůzku půjde s jasným návrhem, ale sdělí ho napřed koaličním partnerům.
Rozepře okolo chybějících peněz na ministerstvu práce nekončí. Deník Aktuálně.cz získal podrobně rozepsanou tabulku, kolik přesně má na jednotlivé povinné výdaje, jako jsou důchody či sociální dávky, v rozpočtu podle hnutí ANO chybět. Končící ministr Marian Jurečka uvedl, že úředníci jeho resortu podrobně informují budoucího ministra, "který nakonec ani ministr nemusí být".
Dosluhující vláda definitivně ukončila spekulace o tom, zda pošle návrh rozpočtu na příští rok nové sněmovně. Všichni členové kabinetu souhlasili. Až na ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Ten totiž na zasedání nedorazil.
Rozepře okolo státního rozpočtu na příští rok už nejsou jen mezi končící a nastupující vládní koalicí. Vypadá to, že bitva se rozšířila i do tábora zástupců dosluhujícího kabinetu Petra Fialy (ODS).
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila dosluhující vláda Petra Fialy (ODS), chybí kromě jiných výdajů za desítky miliard také zhruba sedm miliard korun v kapitole školství, prohlásil ve svém příspěvku na sociálních sítích šéf ANO a pravděpodobně budoucí premiér Andrej Babiš.
Situace okolo státního rozpočtu na příští rok je stále nepřehledná. Přestože přibývá hlasů, a to i z tábora končící Fialovy vlády, podle kterých by se návrh zákona roku znovu do sněmovny a potažmo vznikajícímu kabinetu pravděpodobného premiéra Andreje Babiš (ANO) poslat měl, dosluhující ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je proti. A poprvé teď víc popsal detaily, proč odmítá rozpočet poslat.
Čtyři hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu budou žádat po předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, aby provedla zásadní změny ve svém návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU, jinak hrozí jeho zamítnutím. Vyplývá to z návrhu dopisu, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Patová situace okolo státního rozpočtu na příští rok vstupuje do dalšího dějství. Poté co pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) na emotivní tiskové konferenci varoval, že nemá jinou možnost než navýšit deficit, protože v rozpočtu chybí desítky miliard, teď je vše jinak.
Končící vláda Petra Fialy (ODS) poruší zákon a může způsobit škody, pokud opakovaně nepředloží návrh státního rozpočtu na příští rok. Ve svém videu na Facebooku to uvedl šéf ANO Andrej Babiš, jehož hnutí jedná o vzniku nového kabinetu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristy.
Desítky tisíc Francouzů ve čtvrtek opět vyšly po výzvě odborů do ulic, aby se domáhaly sociálně citlivější podoby očekávaného návrhu nového rozpočtu. Demonstrace, které jsou početně menší než podobné protesty z poloviny září, začaly v Paříži i řadě dalších velkých měst.
Spojené státy zřejmě čeká omezení provozu federálních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, poté, co Senát neschválil ve středu v noci návrhy na prodloužení financování federální vlády. Píší to agentury a americká média. Rozpočtový odbor Bílého domu již nařídil federálním úřadům, aby se na tento scénář připravily, napsala agentura AP.
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun.
V návrhu rozpočtu na příští rok, o kterém bude v úterý jednat vláda, budou o desítky miliard korun vyšší výdaje na dopravní infrastrukturu proti původnímu návrhu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl.
Čtvrtečních protestních akcí proti plánovaným škrtům v rozpočtu na příští rok se ve Francii podle úřadů zúčastnilo půl milionu lidí. Odborová organizace CGT ale uvedla, že demonstrantů byl více než milion. Kvůli stávkám omezily provoz lékárny a nemocnice, výrazně zasažená je městská a regionální doprava.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy. Opozice návrh kritizuje, podle ní nelze s navrženým rozpočtem reálně hospodařit. Kritika zazněla i z koaliční TOP 09, která považuje své resorty, tedy zdravotnictví a vědu, za podhodnocené.
Do vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok letos výrazně zasáhnou volby. Vliv bude přitom výraznější než v minulosti. Pravděpodobný vítěz voleb, opoziční hnutí ANO, totiž už dřív několikrát připustil, že plán útrat přepracuje. A povolební změnu vyjednaného rozpočtu teď připouští i současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)
Vítězi jsou obrana, digitální technologie či východoevropské země a Ukrajina. Poraženými pak zemědělci, tabák a příroda. Tak hodnotí bruselský server Politico návrh nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který ve středu představila Evropská komise.
Evropská komise má v plánu výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie: pro období 2028-2034 navrhuje dva biliony eur (cca 49,3 bilionu korun), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021-2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur. Oznámil to ve středu eurokomisař Piotr Serafin, který návrh prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu.
Senát Spojených států schválil v úterý návrh zákona prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích. Republikány ovládaný Senát hlasoval v poměru 50:50, o schválení návrhu známého jako "velký, krásný zákon" pak svým hlasem rozhodl viceprezident J. D. Vance. Rozsáhlý daňový a výdajový balíček nyní míří ke schválení zpět do Sněmovny reprezentantů, neboť Senát v návrhu v návrhu učinil změny.
Jako biskup v Peru se Robert Prevost často poohlížel po ojetých autech, která by mohl levně koupit, sám opravit a používat ve farnostech své diecéze. Když mělo auto velkou závadu, díval se na YouTube, aby zjistil, jak ji opravit, napsala agentura AP.
Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Sotva Česko taktak splnilo dávný závazek Severoatlantické alianci a její celkové roční výdaje na obranu atakují dvě procenta hrubého domácího produktu, přichází vystřízlivění. I kvůli nevyzpytatelnosti Donalda Trumpa a americké politiky směrem k Evropě bude muset obranný rozpočet mířit ke třem a výhledově i pěti procentům HDP, což je přes 400 miliard korun. Otázkou je, kde na to státní kasa vezme.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun, ačkoli podle něj není část předpokládaných příjmů a výdajů realistická. Své rozhodnutí odpoledne oznámil ve videu na sociálních sítích a řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný.
"Je tam hodně těžkých věcí, které chcete splnit najednou. Hodně výdajových položek valorizovat, zároveň dál nezvyšovat daně, ale konsolidovat veřejné finance. K tomu sestavujete rozpočet na volební rok," říká k plánu na státní rozpočet pro příští rok předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Kde udělalo při jeho sestavování ministerstvo financí chybu? A za co by Fialovu vládu pochválil?
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla v úterý na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha, uvedla. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO).
