Rok 2017 přináší řadu změn a očekávaných událostí. Čekají nás parlamentní volby, začne další fáze EET, zvýší se minimální mzda a opravovat se budou desítky kilometrů dálnice D1. Filip Horký se podíval na nejzásadnější změny.
Byl jsem psychicky na dně, neměl žádné přátele, byl jsem nula. Tak mě manželka poslala na Lysou horu, jinak že se z toho zblázní, a najednou se to zvrátilo, teď jsem šťastný, říká Ján Čupa, který běhá každý den na Lysou horu. Za 4 roky na ní vyběhl víc než 1500krát, to vše přitom polonahý. Jeho tělo prý získalo obrovskou imunitu a roky nebyl nemocný, pocit zimy je podle něj v hlavě. Když se obleče, tak je prý navíc pomalejší. Tvrdí, že získal spoustu přátel a v hlavě je mu 18 let. V přírodě přitom našel obrovskou lásku a bez pohybu nevydrží.
Střelba Barbory Strýcové do odpadkového koše, tanec Daniely Drtinové se Zdeňkem Piškulou nebo páka Martina Veselovského s kulturistou Vojtěchem Koritenským. Ale i mnohem víc. Podívejte se na sestřih upoutávek na rozhovory DVTV. Celý tým přeje vše dobré v roce 2017!
Seriál Semestr je okýnko do života mladých, je to fakt o těch lidech. Nemyslím si, že moc žijeme internetem, je pro nás už neodlučitelný a my se s tím musíme naučit pracovat, říká herečka Anna Linhartová. Samotnou ji trápí, kolik času tráví na chytrém telefonu, ale zároveň se jí prý neklepou ruce, když třeba den nekontroluje Instragram. Nevěří, že by technologiím víc propadla. Tvrdí ale přitom, že si chce smazat profily na všech sociálních sítích.
Hromadění zisku nemůže být cíl sám o sobě, může to být pouze cesta k něčemu, říká byznysmen Sanjiv Suri, který dává až 50 procent výdělku na humanitární účely. Češi podle něj nebyli na podobný přístup zvyklí, ale už si pomalu zvykají. Věří v to, že peníze mají pomoci vylepšit životy a nevydělávat peníze pro peníze.
Nejsem veselý člověk, hodně věcí moc prožívám, nebo je zlehčuji a zesměšňuji, abych si nezadal. Schovávám se za škatulky koktavých a šilhavých, opravdovosti se bojím, navíc už by mi ji ani nikdo nevěřil, říká herec Michal Suchánek. Největší dřina je podle něj vůbec vstát a jít něco dělat, překonat v sobě stud. Není prý opravdový herec a ví, že má limity, které nepřekročí. Je ale moc rád, že mohl dělat seriál Trpaslík. Tvrdí, že by chtěl, aby lidi věděli, že není jen ten primitivní kretén z televize. Z bavení lidí se prý snažil několikrát vykročit, chtěl třeba podnikat, ale vždycky si nabil.
Možná jsem se příliš otevřela čtenářům, ale zpětně jsem toho nelitovala, říká Tereza Boučková, která v knize popsala rozpad své adoptivní rodiny. V nejnovější knize "Život je nádherný" píše o své matce, která trpí Alzheimerovou chorobou.
Vrcholová kulturistika není o zdraví, dělám to, protože mě to baví, říká mistr světa Vojtěch Koritenský. Maximální vyrýsování svalů vydrží jen pár hodin; aby se kůže lepila na tělo, vyžaduje podle něj přesný postup. Na závodech má pak žízeň a hlad, někdy závodníci i omdlí. Kulturistika je prý i o tom, že se na sebe pořád díváte.
Na začátku jsem měl ohromné štěstí, protože jsem natočil dva tři divácky výrazné filmy, říká herec a režisér Jiří Mádl. Nejvíc ho teď posouvá podle něj to, že začal psát scénáře a režírovat. Jako herec nesnáší předehrávání, ale sám to v roli režiséra dělá. Prý ztratil zábrany a stydět se nelze, důležitý je výsledek.
Je potřeba opravit více věcí, je nutné sem vrátit původního ducha, celé zařízení musí být očištěno a musí mu být vrácena kovářská nádhera, říká orlojník Petr Skála o plánované opravě jedné z nejnavštěvovanějších památek v České republice. Orloj na Staroměstském náměstí je prý nejstarší orloj na světě s původním mechanismem a jeden z mála gotických orlojů, který byl postaven na venkovní budově.
Češi jsou lidé z venkova, plebejský národ, který velké ideály míjely, ale jsme schopní zapálit se do boje. Ve společnosti se vždycky najdou lidé, kteří prokážou statečnost, i víc než my chartisté, říká farář a disident Miloš Rejchrt. Strach je podle něj přirozená obrana a reakce, ale nesmí zdegenerovat v nenávist, to je potom zle. V Česku prý cítí únavu ze svobody a konzumentský vzorec chování. Chceme si totiž užít zboží svobody a blahobyty, ale když není na skladě, tak hledáme nesmyslné cíle a viníme elity. Tvrdí ale, že se v Česku teď děje spousta krásného a je vidět, že něco funguje a rodí se. I třeba v souvislosti s oslavami 28. října.
Pětadevadesátiletý veterán Pavel Vranský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na Vánoce na frontě, které zažil v libyjském Tobruku. Slyšel sice, jak si Němci s Italy prozpěvují a loď jim přivezla cigarety, ale jinak to byl úplně normální válečný den. Vranský je držitelem státního vyznamenání, které ale dostal, jak sám přiznává, hlavně kvůli tomu, že podpořil prezidenta Miloše Zemana ve volbách.
Prodávat dětem nezdravé jídlo je neetický byznys. Jen pětina dětí z nadváhy vyroste, většina je obézní i v dospělosti a ještě se to zhoršuje, říká odborník na výživu Petr Havlíček. Pamlsková vyhláška je podle něj krok správným směre, děti si totiž z rodin nesou hrozné návyky. Havlíček tvrdí, že stravování v Česku je katastrofální a o Vánocích se jenom zvětší množství jídla, které lidé jí. Lidé je totiž mají za svátky obžerství a přiberou i šest kilogramů. Vařit lehčí varianty tradičních jídel přitom prý jde. Dodává, že člověk by měl hlavně zjistit, proč se nemá rád a likviduje se velkými porcemi a nezdravým jídlem. Na potravinách by měli podle něj být navíc odstrašující obrázky.
Nemyslím si, že snímek Anděl Páně 2 byl sázkou na jistotu, nechtěl jsem prvnímu dílu podrazit nohy, ten tlak byl obrovský, říká režisér Jiří Strach. Za každou cenu prý točit nechtěl, základem byl kvalitní scénář. Silnou stránkou českých pohádek je podle něj skutečnost, že přinášejí nadhled, humor a lehké poučení, ale nesmí to být násilné.
Realita se někdy vyrovná mým kolážím, lidé se díky nim dozvědí o kauzách. Chci pobavit i upozornit na to, co se ve společnosti děje, říká designér Tomáš Břínek, který stojí za skupinou TMBK. Když mu někdo krade jeho výtvory, tak se prý vzteká jen na oko a ve skutečnosti se tím chlubí. Lidi mu přitom občas píší, že je debil. Tvrdí, že nelituje žádné koláže, kterou udělal, i když některé z nich mohly být trapné. Kvůli jednomu výtvoru se mu přitom ozval vnuk Josefa Lady, spojování jeho krajinek s kokainem prý není v pořádku.
Všechno to kdysi začalo v hospodě ve Strupčicích, když tam štamgasti položili na stůl obrovskou fotku Brežněva, říká fotograf Jaroslav Kučera o fotkách na své velké výstavě Sudety. Jsou tam k vidění snímky, které umí vyprávět příběhy. Nepřikrášleně a lidsky popisují životy lidí ve vybydleném a zdevastovaném pohraničí v devadesátých letech.
Doufám, že zátarasů v ulicích bude přibývat, budou chytré a budou i hezké. V Německu selhaly bezpečnostní složky i úřady, kabinu prohledali až po několika hodinách a sejmuli otisky, jednou se to bude ukazovat jako učebnicové selhání, říká bezpečnostní expert Tomáš Pojar. České složky by podle něj zakročily lépe než ty německé. A například kdybychom někoho vyhošťovali, tak bychom ho nechali ve vazbě a nenechali ho běhat po sousedních zemích. Je prý potřeba se z německých chyb poučit. Pojar tvrdí, že Evropa je nebezpečnější než před několika lety. Není ale podle něj nutné ořezávat svobody, je prý třeba dát víc peněz na zajištění bezpečnosti. Dodává, že bychom se měli inspirovat v Izraeli.
Bojuje se o budoucí podobu Evropské unie, čelíme kontraliberální revoluci, domnívá se polský novinář Aleksander Kaczorowski. Je přesvědčen, že budeme žít v kapitalismu, ale je podle něj otázkou, jestli to bude společnost demokratická. Dodává, že lidé se cítí ohroženi a je vidět zájem o myšlenky Václava Havla.
Metamfetamin hrál důležitou roli v bleskových válkách. Při přepadení Polska se zjistilo, že pomáhá německým vojákům lépe bojovat, říká autor knihy "Totální rauš. Drogy ve třetí říši" Norman Ohler. Wehrmacht drogy podle něj užíval hlavně proto, že vojáci tak dokázali lépe překonat svůj strach a zvládat fyzickou zátěž při válečném tažení. Dodává, že nacistické Německo si bez drog nejde vůbec představit.
Pomocí procesu pokročilé oxidace jsme schopni dosáhnout pravděpodobně nejvyšší kvality čištění vody, která pro domácnosti na světě existuje, říká podnikatelka Tereza Dřímalová. Revoluční je na tom podle ní právě skutečnost, že výsledků dosáhnou v domácnostech, že se jim povedlo převést technologii z velkých zařízení do přenosného přístroje. Dodává, že největší problém je přesvědčit lidi, že přístroj doopravdy funguje. Pouhým okem prý rozdíl poznat nejde, chuť vody je ale údajně jiná.
