Dlouhá cesta sondy Rosetta ve vesmíru skončila. Sonda dopadla za velkého napětí vědců v pátek po poledni na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Kosmické agentury NASA a ESA o tento historický okamžik lidstvo neochudily – zprostředkovaly ho živě.
Vědci vzdali veškeré naděje, že evropská robotická sonda Philae ještě naváže spojení se Zemí. V pátek to oznámila německá vesmírná agentura DLR, která ji spolu s dalšími evropskými vědci sleduje. Sonda, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, se od loňského léta neozývá. Podle agentury "je načase se s ní rozloučit". Kometa se vzdálila Slunci a je na ní tak chladno, že robot nemůže pracovat.
Evropská sonda Rosetta objevila na kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko molekulární kyslík. Podle Miloše Tichého, astronoma z observatoře na Kleti, není vyloučeno, že se kvůli tomu bude muset přehodnotit současná teorie o vzniku sluneční soustavy. Překvapivé zjištění je však zatím jen jeden z mnoha výsledků sondy, jejíž měření by mělo skončit v prosinci tohoto roku.
Překvapivý objev molekul kyslíku na kometě Čurjumov-Gerasimenko může zpochybnit některé teorie o vzniku vesmíru. Látka, která za normálních okolností rychle reaguje s okolními prvky, přežila pravděpodobně zmražená v jádru komety už od počátku vzniku sluneční soustavy. Doposud vědci našli molekuly kyslíku jen na ledových měsících Jupiteru a Saturnu.
Vědci si oddechli. Alespoň jedna z komunikačních jednotek sondy je v provozu a přijímá jejich povely.
Pokud robot Philae začne fungovat, mohl by pomoci vysvětlit vznik života na Zemi. Musí však překonat několik nástrah.
Sonda Rosetta Evropské vesmírné agentury poslala na Zemi snímky z těsného průletu kolem komety.
Evropská sonda Rosetta se přiblížila na vzdálenost šesti kilometrů k povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty agentury ESA.
Mise sondy Rosetta od základu změnila náš pohled na komety, sonda New Horizons nás poprvé zblízka seznámí s Plutem. Rozhovor s odborníkem na kosmonautiku Tomášem Přibylem.
V roce 2017 NASA plánuje nepilotovaný let Orionu k Měsíci. O čtyři roky později by se tam měl vypravit i s lidmi.
Vzorky mohou zodpovědět otázku o vzniku života.
Moskva mlčí. Objevují se spekulace, že oživila tajný projekt z dob Sovětského svazu.
Díky kometám můžeme zjistit, jak vznikla sluneční soustava, jsou jako konzerva, kterou potřebujeme otevřít, popisuje publicista Pavel Toufar, proč je přistání robota Philae na kometě důležité.
Může ale jít o poslední komunikaci. Robot Philae má problém: hrozí, že upadne do kómatu, z něhož už se nemusí probrat.
Philae přistál jinde, než byl záměr. Solární panely mu proto budou energii dodávat jen čtvrtinu plánovaného času.
Aktuálně.cz mluvilo s Janem Kolářem z České kosmické kanceláře. O mimořádném vědeckém přínosu obtížného vesmírného manévru i o tom, jak Češi v kosmonautice zaspali.
Za úkol bude mít odebrat a prozkoumat vzorky, které by mohly přinést odpověď na otázku, kde se vzal na Zemi život.
Robot Philae z mateřské sondy Rosetta má po letech dosáhnout svého cíle - povrchu komety 67P Čurjumov-Gerasimenko. Přiletěl zjistit, kde se vzal život na Zemi.
Robot má první problém: nefunguje mu proudový motor. Přistávací manévr přesto probíhá a Philae poslal domů první snímek.
Rosetta po deseti letech dorazila na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko, 550 milionů kilometrů od Země. V listopadu by se měl na povrch komety snést modul Philae. Zapíše se tím do historie.
