V úterý končí humanitární pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží v Praze. Převážně romské rodiny tam naposledy přespí v přistaveném vlaku, ve středu se přemístí do nově postaveného stanového městečka v Malešicích. Místo tam je pro 150 lidí. "Očekáváme, že se stany zaplní do několika hodin a další, kdo do Česka přijedou, se do nich nevejdou," varuje dobrovolník Tibor pomáhající na nádraží.
Hlasy loutek, zpěv a hra na kytaru i housle. To vše se již několik dnů denně ozývá z haly za prvním nástupištěm Hlavního nádraží. Umělci pod hlavičkou #kulturunezastavis tu přinášejí radost lidem, kteří čekají na zprávy o svém dalším osudu. Jejich snahu podpořit uprchlíky fotografoval reportér Lukáš Bíba.
Od začátku května se pražské hlavní nádraží proměnilo v útočiště pro lidi prchající z Ukrajiny, hlavně ženy a děti romské etnicity. Deník Aktuálně.cz nabízí odpovědi na hlavní otázky, například proč se sdružují na nádraží, odkud pramení spekulace o jejich maďarském občanství a jak vznikl "pasový konflikt" mezi Maďarskem, Ukrajinou a Slovenskem.
Na pražském hlavním nádraží stále zůstávají stovky Romů. Někteří se tam z asistenčního centra vrací bez víza dočasné ochrany. Při kontrole dokladů úředníci mnohdy zjistí, že se uprchlíci už registrovali v jiné zemi nebo mají například maďarské občanství. Redaktorky Aktuálně.cz strávily s jednou z romských rodin několik hodin. Včetně cesty z nádraží do asistenčního centra ve Vysočanech.
Stát stále nevyřešil situaci s romskými uprchlíky, kteří nocují na hlavním nádraží v Praze. Ministr vnitra Rakušan chce pro ně vypravit vlak do Maďarska a poslat na nádraží lidi, kteří budou uprchlíky lustrovat a poskytovat jim informace. Systém ale musí schválit krizový štáb Prahy a primátor s navýšením služeb na nádraží nesouhlasí. "To, co se tam teď děje, se neslučuje s funkcí nádraží," říká.
Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde stále zůstávají stovky romských uprchlíků, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. Rakušan sdělil, že zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd by měla změna vyplácení dávky na naturální podobu. Uprchlíci nyní dostávají pět tisíc korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.
V sobotu zahájilo v pražské Troji provoz stanové městečko pro uprchlíky. Odpoledne v něm bylo zhruba 40 lidí. Stany postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Městečko má sloužit zejména pro lidi, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Až donedávna se mohlo Česko chlubit, jak se mu daří uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládat. Že nikdo z příchozích nespí na zemi a nezůstává o hladu. V posledních dvou týdnech se ale objevily početné skupiny žen s dětmi, které na nádraží či na ulici strávily řadu dní. Většina je romského původu. Aktuálně.cz popisuje, proč ukrajinští Romové nemůžou najít důstojné bydlení.
Početná skupina převážně romských uprchlíků z Ukrajiny je nucená přebývat na hlavním nádraží v Praze. Zpravidla několik dní čekají, až úřady zjistí, jestli mají nárok na azyl. Fotogalerie Aktuálně.cz ukazuje, v jakých podmínkách v budovách centrálního nádraží momentálně žijí. Pražští a středočeští hasiči ve čtvrtek ráno dokončili stanové městečko v Troji pro 150 lidí.
„Velmi těžko se mi tenhle problém redukuje na čistě kapacitní nebo administrativní, když postihuje jen jednu skupinu uprchlíků. Etnicita je zásadní. Drtivá většina těch, kteří potřebují pomoc, jsou Romové,“ říká k situaci na pražském hlavním nádraží koordinátorka dobrovolníků z iniciativy Hlavák Veronika Dvorská.
Dočasné přístřeší se zázemím pro ukrajinské uprchlíky vznikne v pražské Troji, bude mít kapacitu 150 lidí. Hasiči již dostali pokyn ke stavbě stanového městečka od ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekl mluvčí magistrátu. Stanové městečko vznikne kvůli nedostatečné kapacitě míst v Praze. Kromě stanů je ve hře i zřízení přístřeší pro uprchlíky v karlínských kasárnách.
Zhruba padesátku ukrajinských Romů v úterý dopoledne odvezli hasiči autobusem ze stanového městečka za Pardubicemi do krajského asistenčního centra. Uprchlíci v provizorních podmínkách pobývali týden. Čekali, až úřady ověří, že mají opravdu ukrajinské občanství a nepřišli do Česka jen kvůli dávkám. V asistenčním centru nyní dostali víza a pokračovali do uprchlického zařízení Bělá-Jezová.
„Ekonomičtí migranti? Humanitární dávku můžete dostat vždy jen v jedné ze zemí EU. Nemělo by se tedy stávat, že někdo bude tyto dávky pobírat ve více zemích. Lidé neprchají před válkou, aby cestovali mezi státy, chtějí jen přečkat krizi. Maďarsko jim, navzdory občanství, není ochotno poskytnout podporu. Nechá je tam několik dnů a pak musí zemi opustit,” říká Jan Husák, člen RVZRM.
Po loňském vítězství ve StarDance už v tanci trochu zakrněl. Proto se herec Jan Cina těší, až rozhýbe boky v roli Václava Neckáře, kterého ztvární v představení o Martě Kubišové. Letos ho čekají i dvě inscenace, které jsou pro něj dost osobní – jedna se věnuje sexuálním menšinám, druhá romské komunitě. V rozhovoru přitom říká, že s rychlým restartem kultury po covidovém spánku nestíhá držet tempo.
I věci, které nezačaly dobře, se mohou obrátit k lepšímu. V roce 1989 byl dvanáctiletý Tibor Červeňák jedním z dětí, které vyrůstaly v Dětském výchovném ústavu v Krnově. Jeho životní vyhlídky nebyly zrovna nejlepší. Nikdo by nečekal, co způsobí jedna exkurze do sochařského ateliéru. Tiborovi změnila život natolik, že se stal uznávaným malířem. Nyní jsou jeho obrazy k vidění v galerii v Mostě.
Soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Rozsudek není pravomocný. Rozner vinu odmítá a tvrdí, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády.
Babička jí odmala vyprávěla, že její praděda byl za druhé světové války partyzánem. V dospělosti se o téma romského odboje začala více zajímat a ponořila se do archivů. „Mám pocit, jako by byla historie psaná bez Romů,“ říká Vera Lacková, autorka filmu Jak jsem se stala partyzánkou, který uvedl festival Jeden svět a nyní je v online distribuci na platformě Dafilms.
V době, kdy mu bylo kolem 20 let, nafotografoval dokumentarista Karel Cudlín soubor snímků zachycující život Romů ve starých pavlačových domech na pražském Žižkově. Bezmála 30 fotografií je nyní vystaveno na žižkovském Kostnickém náměstí a ještě zbývá pár dní, kdy je možné je vidět.
