V Česku v neděli po sedmé hodině večer zemřel první člověk na nemoc Covid-19. Jde o pětadevadesátiletého muže z Prahy, který ležel na infekčním oddělení Nemocnice na Bulovce.
"Tělo to zvládá i bez paralenu," říká mladý muž nakažený koronavirem, který je stejně jako velká většina pacientů s nemocí COVID-19 v domácím léčení. Ti obvykle berou pouze léky proti kašli či na snížení teploty. Nemoc má však i závažnější průběh. Těmto pacientům by mohl pomoci experimentální lék, jehož použití ministerstvo tento týden dočasně povolilo.
Česká vláda chce, aby bylo možné více sledovat mobilní telefony lidí, kteří se nakazili koronavirem - pokud s tím budou souhlasit. Díky tomu by měli hygienici lépe než dosud zjistit, kde se nakažený člověk pohyboval, a kontaktovat tak lidi, kteří s ním byli v kontaktu. "Nejde o žádné špiclování," ujišťuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Koronavirus jsme brutálně podcenili všichni. Vinit teď ze situace jen premiéra a vládu je trapné. Je čas na svornost. Na soudy dojde potom.
Podle ověřených zpráv Jan Hamáček (ČSSD) premiérovi vícekrát navrhl, aby byl svolán Ústřední krizový štáb, tedy aby se řízení krize ujali odborníci, kterými se Babiš jinak tak rád ohání. Vláda s převahou ANO to deset dní odmítala.
Pondělní uzavření obcí na Olomoucku je raritní opatření, na úrovni větších městských aglomerací podobná omezení nebudou. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Kvůli vyššímu počtu nakažených hygienici uzavřeli minimálně na 14 dní 21 obcí na Olomoucku a Kynici na Havlíčkobrodsku.
Ve 14 hodin v budově Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru na pražském Chodově poprvé zasedl Ústřední krizový štáb. Sešel se čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu a 15 dní poté, co Česko diagnostikovalo prvního pacienta s koronavirem. Někteří představitelé opozice namítají, že vláda měla štáb aktivovat už dávno. Oproti původnímu statutu ho neřídí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Předseda vlády tvrdí: „... není pravda, že by naši zdravotníci neměli ty respirátory. Tak mi řekněte kde, a já jim to osobně dovezu.“ - Chybí jich milion.
V Česku je 298 lidí nakažených novým typem koronaviru. Zhruba třetina z toho počtu přibyla v neděli. Téměř polovina případů nemá zjištěné místo nákazy. Zaměstnanci ve zdravotnictví nesmějí do konce nouzového stavu čerpat dovolenou.
Jsou to mimořádná a tvrdá opatření, čelíme výjimečnému stavu, ale máme šanci zabránit katastrofě, která je v Itálii, říká ministr vnitra Jan Hamáček.
Chystají se na nás zakleknout, potvrdily mi to tři zdroje, říká Soňa Peková, vedoucí soukromé laboratoře, která odhalila dva případy nákazy koronavirem. Pak jí ministerstvo testování zakázalo. Jsem lékařka a sem se řítí neštěstí, proto jsme testy nabídli za cenu obvyklou, jsou to korunové položky. A to byl asi poslední hřebík do naší rakve. Stát se aktivně brání sběru dat o nakažených, tvrdí.
Kam s dětmi? Tuto otázku řeší po zavření škol řada rodičů, kteří si nemohou vzít home office a zůstávají v práci. Na sociálních sítích se objevují inzeráty, které rodičům nabízí výpomoc s hlídáním. Někteří dávají své děti k prarodičům. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uklidňuje, že seniorům nehrozí nákaza, pokud budou hlídat svá vnoučata.
Do konce týdne budou nakažených stovky. Mnoho dalších scénářů už nemáme, pokud se křivky nezlepší, může stát nařídit povinné nošení roušek. Do dvou týdnů jich budeme mít k dispozici deset milionů, říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Nechtěli jsme udělat opatření, která by narušila chod ekonomiky, protože bychom po půl roce vykrváceli, dodává k boji s koronavirem.
Že poradce prezidenta Martin Nejedlý porušuje nařízenou karanténu, je špatně. Sankce za to je půl milionu korun. Vyhledávat kontakty nakažených bude obtížné, jakmile bude v Česku víc než sto pacientů, jsme připraveni na tři tisíce nakažených, víc by byl problém. Osobní hygiena je zásadní, říká Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví.
Lidé v Číně se nedostanou ke zdravotní péči, umírají doma. Oblasti jsou zaizolované, nedostávají se do Evropy. Je jednodušší nalézt lék mezi existujícími látkami než vyvíjet nový. Češi, kteří se vrátili z Číny, snášejí karanténu dobře, inkubační doba v Číně je i kolem pěti dnů, v karanténě budou dva týdny. Jednáme o návratu dalších občanů, říká Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví.
Postup rodičů byl neadekvátní, nebyla to jen averze vůči očkování, ale i proti antibiotikům, byla tu snaha o přírodní přístup. Je to v Česku rarita. Ale proočkovanost klesá, je tu asi 7 tisíc dětí ročně, které nejsou očkované. Praktik nemá povinnost to hlásit, osvědčuje se očkování před vstupem do mateřské školy, jinak se tam dítě nedostane, říká Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví.
Handicapované pacienty zubaři často místo ošetření v ambulanci raději posílají na zákrok v celkové anestezii. Míst, kde taková ošetření provádí a jsou hrazena pojišťovnou, je ale málo, a čekací doby jsou proto nepřiměřeně dlouhé - u dospělých asi čtyři měsíce, u dětí i déle. Špatná je i dostupnost takových pracovišť, jsou hlavně ve velkých městech a v některých krajích chybí úplně. Na tyto problémy upozornila ombudsmanka Anna Šabatová ve svém nedávném průzkumu.
Reportáž byla tendenční, působilo to na mě až bulvárně. Sestra byla nepoužitelná a lehce selhala i lékařka, dominantně to ale bylo selhání jednotlivců, hodnotí náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula případ malého Adama, na který upozornil dokument Obchod se svědomím. To dítě mělo zůstat na oddělení, poskytovat péči někde na chodbě je zásadně špatně, říká. Ne všichni chtějí přiznat chybu, nabídka na odškodnění ale padla, nemůžete se nicméně domluvit mimosoudně do doby, než to schválí pojišťovna, tvrdí Prymula.
Čím úspěšnější je léčba rakoviny, tím méně umírá pacientů. Náklady na péči o ně tak rostou a náhrady od pojišťoven je nestačí pokrývat, upozorňují onkologové na paradox moderní medicíny, který ohrožuje hospodaření českých nemocnic. Ministerstvo na jednu stranu tvrdí, že se v budoucnu nevyhneme spoluúčasti pacientů, na druhou stranu chystá proplácení některých vyšetření a výkonů, za něž se dosud platilo.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) oznámil, že peníze pro protestující lékaře v úhradové vyhlášce na příští rok nejsou. Ze 16 miliard korun navíc půjde většina na zvýšení platů v nemocnicích a na drahou specializovanou léčbu. Na praktické lékaře, dětské lékaře a ambulantní specialisty proto v úhradové vyhlášce nezbylo.
