Rohingové

USA zvažují sankce na špičky barmské armády, podle Američanů mohou za utrpení Rohingů

Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.

Barmští vojáci zabili stovky Rohingů. Zapalovali domy a stříleli vesničany, popisuje zpráva

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili Barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle agentury AP to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) ve zprávě, v níž požaduje zákaz dovozu zbraní do Barmy a potrestání viníků etnických čistek. Od konce srpna uprchlo z Barmy přes hranice do Bangladéše přes 580 000 Rohingů, což OSN označila za nejrychleji probíhající uprchlickou krizi současnosti a převážně buddhistickou Barmu obvinila z toho, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. AI uvedla, že bezpečnostní složky obkličovaly rohingské vesnice, zapalovaly domy a střílely prchající vesničany.

Barmská armáda zaútočila jako první, zjistila OSN. Vojáci chtěli Rohingy ze země zcela vyhnat

Tažení barmských bezpečnostních sil proti Rohingům bylo naplánováno tak, aby příslušníci tohoto menšinového etnika byli nejen vyhnáni z Barmy, ale aby se tam taky už nemohli vrátit. Uvedl to ve své nové zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle úřadu barmští vojáci za tímto účelem úmyslně vypalovali domy, ničili pole a zásoby potravin a zabíjeli nebo odváděli dobytek Rohingů. Násilnosti prý začaly už před 25. srpnem, tedy dnem, na který se vedení Barmy oficiálně odvolává jako na důvod následného zásahu armády. Rohingští ozbrojenci tehdy zaútočili na barmská policejní a vojenská stanoviště. Od 25. srpna přišlo do Bangladéše už zhruba 515 tisíc rohingských uprchlíků.

Barmská vůdkyně Su Ťij při projevu k národu o Rohinzích.

Návštěva Su Ťij v Praze se odkládá, barmská vůdkyně musí řešit krizi kolem Rohingů

Barmská státní poradkyně Aun Schan Su Ťij odložila svoji plánovanou návštěvu Prahy. Bývalá barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny míru měla přijet do Česka letos v říjnu, a to na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Podle informací Aktuálně.cz měla také vystoupit na konferenci o lidských právech, kterou 11. října pořádá Knihovna Václava Havla. Su Ťij se však v pátek omluvila s tím, že musí řešit krizi v Arakanském státě na západě Barmy. Odtud mezitím prchají statisíce příslušníků muslimské menšiny Rohingů kvůli násilnostem. "Su Ťij diplomatickou cestou zároveň poslala vzkaz, že si velmi váží hlubokého přátelství mezi oběma zeměmi," dodalo české ministerstvo zahraničí.

Oznámení Alternativních Nobelových cen za rok 2017.

Alternativní Nobelovy ceny dostaly slepá etiopská právnička i ázerbájdžánská novinářka

Alternativní Nobelovy ceny mají své držitele. Ocenění dostala například slepá etiopská právnička Jetneberš Nigussieová, která se vyznamenala bojem proti diskriminaci postižených lidí v rozvojových zemích. Další laureátkou je novinářka Chadídža Ismailová, která píše články odkrývající korupci v nejvyšších kruzích v Ázerbájdžánu. Oceněný indický právník Colin Gonsalves zase zastupuje 6000 rohingských uprchlíků, kterým hrozí deportace zpět do Barmy. Alternativní Nobelovy ceny jsou někdy vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen.

Su Ťij míří do Prahy. V době, kdy ji svět kritizuje za masakry a vyhánění barmských Rohingů

Barmská politička a nobelistka Aun Schan Su Ťij má přijet do Prahy na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Minulý týden přitom zrušila cestu na právě probíhající summit OSN - kvůli kritice masakrů muslimských Rohingů, která se na ni snáší. Čeští hostitelé se obávají, že i její cesta do Prahy tak může být na poslední chvíli ohrožena. Su Ťij má složité postavení, armáda má v zemi stále velkou moc, říká expert na Barmu Igor Blaževič. Dvaasedmdesátiletá Su Ťij je nyní oficiálně poradkyní prezidenta, zároveň vede vládní stranu.

Su Ťij poprvé promluvila k Barmáncům o vyvražďování muslimských Rohingů. Viníky potrestáme, řekla

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit. Podle agentury Reuters ale nekomentovala armádní operace v problematickém Arakanském státě, kde Rohingové žijí. "Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," řekla držitelka Nobelovy ceny za mír. OSN označuje dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády, Su Ťij ale na viníky neukázala.

Foto: Utečte, nebo vás pozabíjíme! V Barmě zůstávají po uprchlících vesnice spálené na popel

Spálené domy, pozabíjení civilisté. Lidskoprávní organizace Amnesty International minulý týden zveřejnila satelitní snímky, které podle ní dokazují, že barmská armáda vyhání ze země muslimskou menšinu Rohingů. Záběry ukazují vypálené vesnice, ve kterých ještě koncem srpna stály obytné domy. Od té doby ale ze země uprchlo přes 400 000 Rohingů. Vyprávějí svědectví o násilí, vyvražďování a výhrůžkách ze strany buddhistického obyvatelstva a barmské armády. Ta ale vše odmítá.

Zastavte čistku, jinak se stane tragédie, varuje šéf OSN. Rohingy z Barmy nechce ani Bangladéš

Generální tajemník OSN António Guterres v rozhovoru s BBC řekl, že barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij má poslední šanci zastavit ofenzivu armády, kvůli které ze svých domovů uprchlo už na 410 000 Rohingů. V sousedním Bangladéši jim hrozí smrt kvůli nedostatku jídla, vody i ubytovacích kapacit. Podle analytiků se bangladéšská vláda snaží zabránit tomu, aby Rohingové splynuli s místním obyvatelstvem. Doufá, že je bude moci vrátit do Barmy, nebo dokonce poslat do nějaké třetí země.

Exdisidentka Su Ťij v kleštích barmské armády. Na řešení krvavých masakrů Rohingů nemá sílu ani čas

Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.

Rohingští uprchlíci, kteří prchají z Barmy.

Rohingové dál masově prchají z Barmy. Do Bangladéše jich už uteklo 370 tisíc

Počet muslimských příslušníků etnické menšiny Rohingů, kteří od 25. srpna uprchli před násilím z Barmy do Bangladéše, vzrostl už na 370 tisíc. Podle agentury Reuters o tom v úterý informovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Barma Rohingy neuznává jako etnikum, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. Humanitární organizace obviňují barmské vojáky, že se dopouštějí na Rohinzích mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství. Barmské úřady to ale odmítají. Světové mocnosti vyvíjejí tlak na vládu barmské nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, aby násilnosti zastavila. O krizi kolem Rohingů bude ve středu jednat Rada bezpečnosti OSN.

Rohingští uprchlíci, které po přechodu hranic zadržela bangladéšská hlídka.

V Barmě zemřelo podle OSN přes 1000 lidí. Armáda udává poloviční čísla

Násilnosti v Arakanském státě na severovýchodě Barmy si podle zvláštní vyslankyně OSN zřejmě vyžádaly přes 1000 obětí, převážně z řad muslimských Rohingů. V pátek o tom informovala agentura AFP. Její odhad je přitom více než dvakrát vyšší než čísla, jež předkládá barmská vláda. "Do konfliktu jsou sice zapojeny dvě strany, ale oběti pocházejí hlavně z populace Rohingů," dodala. Nová vlna násilí se v Arakanském státě rozpoutala 25. srpna, kdy povstalci z řad Rohingů zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Kvůli následným operacím vládních bezpečnostních složek ze země podle OSN uteklo odhadem 164 000 osob, převážně Rohingů.

Masakry muslimských Rohingů v Barmě pokračují. Jsou to dezinformace, tvrdí exdisidentka Su Ťij

Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. Žijí na severozápadu Barmy po celé generace. Teď muslimští Rohingové prchají po desítkách tisíc přes hranice do sousedního Bangladéše. V Barmě podle lidskoprávních organizací čelí brutálnímu násilí ze strany armády, která se je pokouší vyhnat z jejich domovů. Část z Rohingů totiž vláda v Rangúnu obviňuje z terorismu.

Z Barmy už uprchlo skoro 90 tisíc Rohingů. V sousedním Bangladéši hrozí problémy s potravinami

Z Barmy do sousedního Bangladéše od začátku nejnovější vlny násilí v srpnu uprchlo téměř 90 000 příslušníků muslimské menšiny Rohingů. Příchod migrantů v takto velkých počtech může podle humanitárních pracovníků OSN v Bangladéši negativně ovlivnit dostupnost potravinové a jiné pomoci. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když ozbrojenci z řad Rohingů zaútočili 25. srpna na policejní stanice a vojenská stanoviště. Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat.

Kvůli násilí proti Rohingům v Barmě utekly desítky tisíc lidí. Řada domů byla spálena

Až 2600 domů bylo v Barmě vypáleno v oblasti, kde žijí Rohingové, jimž stát nepřiznává základní práva. Nyní prchají ve velkých skupinách do sousední Bangladéše. Podle údajů OSN za týden uprchlo 58 600 osob a Bangladéš ohlásil, že pro přijetí dalších nemá kapacitu. Podle barmských úřadů násilnosti vyvolala povstalecká skupina Arakanská armáda za spásu a tu také vláda viní z vypálení domů.

Čekali svobodu, Su Ťij ale k masakrům na muslimech mlčí. Barmánci jsou z disidentky zklamaní

Během několika dní uteklo z Barmy přes 27 tisíc členů muslimské menšiny Rohingů. Prchají před masakry, které na civilistech páchají barmští vojáci. Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která stojí v čele země od roku 2016, mezitím mlčí. Bývalá disidentka, která v Barmě stále představuje symbol boje za svobodu a demokracii, nyní čelí kritice i od svých bývalých spolupracovníků. Lidé, kteří byli v době vojenské diktatury vězněni, jí hlavně vyčítají příliš vřelé vztahy s armádou.