Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.
Rodičovský příspěvek je v posledních měsících častým tématem diskusí. Od roku 2020 se totiž zvýší o 80 tisíc korun. Do té doby platí současná podoba příspěvku, která ovšem doznala i v letošním roce určitých změn. Vypočítejte si na naší kalkulačce, jak nejlépe příspěvek čerpat, a zjistěte, jak získat peníze navíc.
Mladá Francouzka měla kvůli péči o dítě snížený pracovní úvazek. Následně dostala od zaměstnavatele výpověď s tím, že jí vyplatí odstupné, ovšem vypočítané jen z nižšího úvazku. Žena se ale obrátila na evropský soud a ten rozhodl jasně: musí dostat víc. Může přelomové rozhodnutí evropského dvora ovlivnit i případné rozhodování českých soudů?
Masarykova univerzita přichází s psychologickou studií Jak to mají mámy, která zachycuje podobu mateřství v první polistopadové generaci matek. Vědkyně vycházejí ze zkoumaného vzorku 1200 respondentek, jež vyrostly nebo se již narodily po revoluci v roce 1989. Dnešní matky mají podle studie tendenci více kojit, více se dělit o péči s otci, více pracovat a místo trestání se spíše s dítětem domluvit. Výzkum si všímal i společenského tlaku na matku ze strany sociálních sítí či mobilu coby hračky pro batolata. Hlavní zachycené trendy jsme probrali se spoluautorkou studie a psycholožkou Zuzanou Masopustovou z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií.
Ministerstvo práce připravilo tři návrhy, jak by se od ledna mohla zvýšit rodičovská. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) chce dál prosazovat variantu, aby si o 80 000 na 300 000 korun polepšili všichni rodiče s nejmladším dítětem do čtyř let. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí uvedl, že by nejvhodnější bylo, aby zvýšenou dávku dostali rodiče novorozenců a také ti, kteří rodičovskou zrovna pobírají. Koalice se před necelými dvěma týdny dohodla na tom, že by se 300 000 mělo vyplácet jen na děti, které se narodí po 1. lednu 2020. V pondělí by koalice měla o rodičovské debatovat znovu.
Jsou nadějnými vědkyněmi a předčí mnohé mužské kolegy. Jenže pak odejdou na mateřskou dovolenou a na jejich místa se dostanou leckdy méně schopní kolegové. Zatímco ony jsou doma s dítětem, jim naskakují publikace, stáže i kontakty, a tak to jsou oni, kdo šéfují, zatímco ženy ve vědě zastávají méně prestižní posty. I k tomu dospělo Národní kontaktní centrum – gender a věda, když jim v dotazníkovém šetření odpovědělo 2000 vědců a vědkyň. Centrum například zjišťovalo, jak jsou spokojení s pracovními podmínkami a jak a zda mohou vědkyně-matky vědu provozovat. Aktuálně.cz navázalo na jejich výzkum a zeptalo se tři vědkyň na mateřské dovolené. Tady jsou jejich zkušenosti.
Vládne tu nedůvěra vůči matkám na mateřské, kdyby nastoupily na částečný úvazek, tak by na tom stát vydělal až 180 miliard. Když matka nepracuje průběžně na mateřské, tak se zhoršuje, ženy se soustředí hlavně na práci, a ne na kariéru, mají ambici pracovat, říká Ivan Černohorský, ekonom a zakladatel portálu Mavimi, který propojuje zaměstnavatele s maminkami na mateřské dovolené. Pokud změníme myšlení zaměstnavatelů a dáme maminkám šanci, aby ukázaly, co umí, a oni toho umí spoustu, je s nimi skvělá spolupráce, dodává.
Rodičovský příspěvek v Česku by se mohl zvýšit od roku 2020, a to o 80 000 korun na celkem 300 000 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci vládních stran. Novinářům to po jednání koaliční rady řekly ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Přidání by ročně mělo stát kolem devíti až deseti miliard korun.
Při hladkém postupu by matky či otcové na rodičovské mohli začít vyšší sumu čerpat před koncem příštího roku.
Poslanci ze šesti klubů v čele s Alešem Juchelkou tvrdí, že mateřská dovolená evokuje odpočinek. Chtějí přejmenování na mateřskou a rodičovskou péči.
Peněžitá pomoc v mateřství (hovorově často nazývaná „mateřská“) nahrazuje ženám ušlý příjem v době několika posledních týdnů před narozením dítěte, a následně po porodu. Peněžitá pomoc v mateřství spadá mezi nemocenské dávky, a je tak zpravidla vyplácena ženám, které jsou před porodem zaměstnány (nebo v ochranné lhůtě) nebo OSVČ, které si platí dobrovolné nemocenské pojištění.
Kariéra nemá být vždy na prvním místě, je to ale rozhodnutí každé ženy a její rodiny, upozorňuje ekonomka Klára Kalíšková. Sociální norma v Česku podle ní tlačí matky k tomu, aby s dítětem zůstaly tři roky doma. Zaměstnanost žen s malými dětmi je i proto v Česku jedna z nejnižších v rámci EU, naopak bezdětných žen nebo matek s odrostlými dětmi u nás pracuje nejvíce. Pár hodin péče v nějaké instituci nemá na malé dítě negativní dopad, tvrdí Kalíšková. Složitá je podle ní i cesta žen po mateřství zpět do pracovního procesu. Často se vrací nezaměstnané a začínají od nuly, říká.
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová chce rodičům, hlavně ženám, vydělávajícím nad 30 tisíc přiznat spravedlivější "mateřskou". Dnes se jim se vzrůstajícím příjmem finančně krátí. "Jde mi zejména o to, aby ti, kteří systém nijak jinak nezatěžují, protože nemají nárok získat jakékoli sociální dávky, nebyli biti za svůj úspěch, snahu, aktivitu či vyšší vzdělání," řekla Pekarová Adamová. Otevřít chce širší debatu o předškolním vzdělávání, kterou nyní hýbe spor o to, zda do školek patří dvouleté děti.
Česko dává na předškolní vzdělávání čtyřikrát méně, než je průměr OECD. Hůř je na tom jenom Turecko a Mexiko. Už dnes je školek málo a místa v nich nejsou ani pro tříleté děti. Lidé z nízkopříjmových skupin nebo samoživitelky se ale do práce navrací dřív než ve třech letech dítěte. Ne, protože chtějí. Ale proto, že musí, říká novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková v dalším díle DVTV Apel.
Od Nového roku se ruší maximální možná výše příspěvku za měsíc. Zároveň se uvolňují dosud přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na peněžitou podporu v mateřství. Na vyšší částku než dosud dosáhnout rodiče vícerčat.
Rodiny, kterým se narodí dvojčata nebo trojčata, dostávají od státu méně peněz než rodiče, kterým se děti narodily pár let po sobě. "Považuji za krajně nespravedlivé, že rodičovský příspěvek dostane ve stejné výši rodina s jedním narozeným dítětem stejně jako s paterčaty," řekl Chvojka. Rodičovskou upravuje zákon o státní sociální podpoře. Sněmovna nyní projednává jeho novelu. O zvýšení částek pro rodiny vícerčat mluvili už dřív lidovci. Rodičovský příspěvek pobírá matka či otec, kteří jsou na rodičovské dovolené. Celková suma činí 220 tisíc korun.
V Česku se nyní rozjíždějí kurzy, které mají pomoci k vyrovnání postavení žen a mužů na trhu práce. Ženy po rodičovské dovolené se budou například školit v tom, jak pokročily technologie nebo jak se zorientovat na trhu práce. Na projekty rozdalo ministerstvo práce a sociálních věcí z evropských fondů 365 milionů korun.
Ani při nedostatku zaměstnanců nedokáže řada firem nabídnout částečné úvazky, které jsou mezi zájemci velmi žádané. Podle personalistů jsou nepružné, podle zástupců firem k tomu mají objektivní důvody.
Vláda schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí. To chce zrušit maximální možnou výši rodičovského příspěvku, která je nyní na 11 500 korunách měsíčně (celkový maximální limit zůstane). Uvolní přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na mateřskou. A chce zrušit omezení doby, kterou děti do dvou let mohou trávit v jeslích.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zavést novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci. Stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Dávka funguje ve většině zemí EU, argumentuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím chce muže více zapojit do péče o děti.
