Některé věci se zkrátka nedělají, třeba sníst někomu zmrzlinu. Když se takového činu dopustila matka čtyřletého chlapce v americkém Wisconsinu, rozhodl se situaci řešit radikálně a zavolal na ni policii.
Naposledy mě matka fyzicky napadla, když mi bylo 30 let. Držela jsem v ruce svého sedmiměsíčního chlapečka a v duchu si říkala, že to snad ani není možné. To je střípek výpovědi, s nímž se do debaty o fyzickém trestání dětí rozhodla vstoupit i spolupracovnice Aktuálně.cz. Redakce se její zpověď kvůli dodnes trvajícímu traumatu rozhodla zveřejnit anonymně.
Sebepoškozování, reflux u kojenců i přetížení mladých sportovců. Fyzioterapeutka Patricie Podskalská z Fyziogenesis odhaluje, s jakými nečekanými problémy se u dětí setkává. Kromě fyzických obtíží se zaměřuje i na psychiku a vliv rodičů. Proč je důležitá prevence, jak rozpoznat varovné signály a správně podpořit zdravý vývoj dětí?
Martina Ochodnická má tři děti a je poslankyní za TOP 09, Marie Jílková má děti dvě a je z KDU-ČSL. Obě ale táhnou za jeden provaz s cílem změnit dosavadní pravidla jednání sněmovny, kvůli kterým v ní na podzim skončí. Podle nich je pro zákonodárce-rodiče velmi obtížné skloubit rodinu s prací. I proto chtějí v úterý odpoledne představit návrh, co by v parlamentu změnily.
Zákazy digitálních technologií jsou ve věkové skupině od 13 do 16 let málo efektivní, potenciálně i škodlivé. V reakci na plán Austrálie, kde letos začne platit zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let, to v tiskové zprávě uvedli odborníci zapojení do Národního institutu SYRI. Lepší je otevřeně mluvit o rizicích, doporučují vědci.
Soud v australském státě Nový Jižní Wales nařídil, aby děti čínských přistěhovalců dostaly po letech rodné listy. Jejich rodiče totiž čelili podle soudu obtížné situaci, která jim bránila zaregistrovat děti k občanství. Matka i otec pocházeli z konzervativních rodin a báli se jim oznámit, že se z nich stali rodiče. Své potomky proto vychovávali a léčili doma.
Takových příspěvků je na Facebooku či Instagramu nespočet. Rodiče tam dávají fotky dětí sedících na nočníku nebo videa zachycující jejich záchvat vzteku. Podle výzkumu Univerzity Palackého z roku 2022 až 70 procent českých rodičů sdílí informace o svých dětech v online prostoru. Jenže odborníci varují, že to může dětem ublížit.
"Hlavně tu žvýkačku nespolkni, rozkládá se sedm let." - Typická věta, kterou dříve od svých rodičů slýchalo nejedno dítě. Jde ale o jeden z mýtů, které kolovaly rodinami a jimiž dospělí strašili své potomky. Podívejte se na další nejznámější dětské mýty v pořadu Zpátečka.
"Úzkostní rodiče často vyhledávají každou příležitost se bičovat za to, co všechno dělají špatně," vysvětluje rodičovská mentorka a influencerka Kateřina Trávníček. Podle ní rodiče nemají být pro děti dostupné ve sto procentech času a je důležité dítě v přiměřené míře zklamávat.
Několik let po sobě v Česku roste kriminalita dětí, ta násilná se od roku 2021 zvedla dokonce o sto procent. K trestné činnosti se mladá generace dostává primárně kvůli rodinným problémům a traumatům, svoji roli nese také internet. Rodiče mají na děti obrovský vliv, a pokud je nějaké svědkem či se na něm někdo dopouští domácího násilí, bude ho opakovat.
Někteří si šli hrát s kamarádem, jiní jezdili na kole kolem rodinného domu, další poklidně spali ve své postýlce. A pak se po nich slehla zem. Příběhy o dětech, které zmizely, jsou noční můrou každého rodiče. Co se s nimi stalo? Proč se nevrátily? Podívejte se na případy, které se dodnes nepodařilo objasnit.
Když jim umřela máma, kluci nejdřív mysleli, že je to hra. Byli přesvědčení, že se schovává a odněkud je pozoruje. Naschvál čurali na záchodové prkénko nebo plivali zubní pastu na zrcadlo, aby ji přivolali. Po čase oplakali, když ztratili její ručně napsaný vzkaz do školy. A ještě později se nemohli shodnout, jestli jim ten večer, co odmítli jít do vany, před spaním četla, nebo ne.
Jsou vaše děti často online? Víte, jaké hry na internetu hrají? A jste si jistí, že v nich zbytečně neutrácí své úspory? S rostoucími možnostmi světa internetu totiž narůstají i jeho hrací příležitosti a rizika. I samotné děti a dospívající přitom vnímají, že i za běžné nákupy v aplikacích, na internetu nebo za online hry utrácí příliš peněz. Odborníci radí, na co si mají rodiče dát pozor.
“Spousta rodičů nám psalo, že absolutně netušili, že má v sobě birell alkohol,” vysvětluje vedoucí kampaně Nechmel děti Petr Freimann. Podle něj jde hlavně o etický problém marketingu a měla by být jasně daná informace, že ochucená nealko piva nejsou pro děti vhodná. Mohou být dokonce i zdraví nebezpečná.
Jsou jedna rodina, a přesto jen těžko hledají společnou řeč. Otec stále věří v neviditelnou ruku trhu, dcera protestuje proti fosilnímu průmyslu a dědeček se připravuje na třetí světovou válku. Román Fosilie novináře Michala Kašpárka je kronikou mezigeneračních konfliktů. V rozhovoru mluví o neúprosném zrcadle, které mu nastavil TikTok, bezradnosti při výchově vlastních synů i třicítce ve městech.
Neškodně působící pohádka s roztomilými barevnými postavičkami. Teletubbies se na konci 90. let staly fenoménem i marketingovou senzací. Dětský seriál ale vyvolal i negativní reakce. Rodiče si stěžovali, že po nevhodně natočených scénách měly děti úzkosti. Podívejte se na nový díl pořadu Zpátečka.
Nejoblíbenějšími jmény, která rodiče dali svým dětem v roce 2022, jsou Jakub a Eliška. Jakub je nejoblíbenějším jménem už 12 let po sobě, Eliška pak o jeden rok méně. Na dalších místech se u chlapců objevila jména Jan a Matyáš, u dívek pak Viktorie a Anna.
Děti se do školy vrací v pondělí. Výdaje, které za ně rodiče utratí, se mohou vyšplhat do tisíců. Obchodní řetězce v Česku nyní zlevnily téměř 60 procent školních pomůcek. Průměrná sleva činí 16 procent. Nejdráž vyjde školní taška, vyplývá z analýzy slevových letáků. Oproti loňsku se celková cena sledovaných položek navzdory inflaci zvýšila pouze o 50 korun na 2434 korun.
"Začátek strašlivé budoucnosti." Německá reklamní kampaň využívá deepfake video, aby varovala rodiče před sdílením fotografií a videí svých dětí na sociálních sítích. Reklama se díky temnému varování stala virálním hitem na sociálních sítích.
Po roce 2011 nechtěli Norové ani vyslovit jméno Anderse Breivika. Jako kdyby zlo existovalo kdesi mimo nás. „Já ale trvám na tom, že zlo vždy pácháme my lidé,“ říká norská novinářka Åsne Seierstad, která svou knihu o tamním masovém vrahovi představila tento měsíc na festivalu Měsíc autorského čtení.
