Před 11 lety dorazil do bramborárny ve Vrbátkách na Prostějovsku robustní ocelový stroj, který pomocí kovového chapadla překládá pytle brambor z balicí linky na palety. Družstvo, založené v roce 1992, se tak stalo jedním z průkopníku robotizace zemědělství v Česku. Ve videu uvidíte robota v akci.
Český vědec Matěj Karásek působící na Technické univerzitě v nizozemském Delftu je hlavním konstruktérem létajícího robota, který umí napodobit mávání křídel hmyzu. Vynález, jehož výjimečné letové schopnosti otvírají nové perspektivy pro vývoj dronů, se dostal až na obálku zářijového čísla vědeckého magazínu Science.
Už brzy budeme ve virtuální realitě čelit svým největším fobiím a přitom budeme vědět, že nám ve skutečnosti nic nehrozí, protože sedíme na pohodlných sedačkách v teple svých bytů. Budou nás vozit samořídící auta, abychom se vyhnuli dopravním nehodám, a nebude nás trápit nedostatek vody, protože si jednoduše odsolíme oceány. Tak vypadá vize blízké budoucnosti podle zakladatele futuristického festivalu Future Port Prague, jehož druhý ročník se koná 6. a 7. září v pražských Holešovicích. „Lidé by se o technologie měli zajímat, aby si vlády a velké korporace nemohly dovolit o inovacích rozhodovat za zavřenými dveřmi,“ říká v rozhovoru technooptimista Martin Holečko.
Robotizace výroby se odrazila i v sexuálním průmyslu. Čínský výrobce nafukovacích panen vyvíjí robotky, které dokážou vést jednoduchou konverzaci a hýbat polovinou těla. Robotická panna stojí desítky tisíc, ale k dostání jsou i modely přesahující cenou sto tisíc.
Robot ruského zbrojařského koncernu Kalašnikov sklízí posměch na sociálních sítích kvůli své velikosti, hmotnosti a také nepohyblivosti.
Zatímco někteří jeho kolegové si raději hrají jen v poklidném světě číslic, profesor kybernetiky Kevin Warwick si všechno potřebuje vyzkoušet na vlastní kůži. A to doslova, protože pod pokožku už si nechal zavést elektrody, jejichž pomocí na dálku ovládal robotickou ruku nebo telepaticky komunikoval se svou manželkou Irenou. Do vlasti své ženy se vrátí už 6. září, kdy bude přednášet na českém festivalu Future Port Prague. „Dnes se setkáváme s mnoha jedinci, kteří jsou na rozhraní člověka a robota, a nedokážeme je zařadit ani do jedné kategorie, což ale samo o sobě není problém,“ říká historicky první kyborg v rozhovoru pro Aktuálně.cz a dotýká se i otázek, které už problematické jsou.
Ústav státu a práva Akademie věd ČR se mimo jiné zabývá robotizací a automatizací. Ty se jistě promítnou do všech možných oblastí našeho života. Podle propočtů tohoto ústavu se počet pracovních míst s jejich růstem zvětší. Zajímá vás toto téma? Podívejte se na video, které připravila Akademie věd.
Robotizace výroby dorazila i do sexuálního průmyslu. Čínský výrobce nafukovacích panen vyvíjí robotky, které dokážou vést jednoduchou konverzaci a hýbat polovinou těla. Robotická panna stojí v přepočtu od 32 do 161 tisíc korun.
Nejde jen o mě nebo pár zaměstnanců, jde o to, jak se zachází s velmi důležitou státní investicí, říká Vladimír Mařík. Rektor ČVUT Vojtěch Petráček ho z čela Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky odvolal před dvěma týdny. Mařík podle něj šířil nepravdy o ČVUT a nebyl týmový hráč. Pokud podřízenému ukládáte úkol, který je nesplnitelný, a současně mu vyhrožujete, že ho potrestáte, když ho nesplní, tak to není normální manažerská komunikace, oponuje Mařík. Rektor podle něj nevylučuje variantu, že by se do čela institutu mohl vrátit. Hledáme řešení, jak dál pokračovat, dodává Mařík.
Roboti přivážejí jídlo například v Kalifornii. Stroje už najely přes sto tisíc kilometrů, ne každý je vidí rád.
Na zákaznickém dni ve Vestci u Prahy představila firma ABB desítky sériově vyráběných robotů. Vystavené stroje zvládají zvedat až 800kilogramový náklad, složit propisovací tužku, ale i kreslit, svařovat či vyrývat nápisy do dřeva. Podle ředitele ABB Robotika pro Českou republiku Vítězslava Lukáše mizí v Česku konkurenční výhoda nízkých mezd. Jedním z řešení by podle něj měla být automatizace a robotizace výroby. Roboti se dají použít na jemné práce, ale i zvedání těžkých předmětů. Nezapomíná se na bezpečnost, vedle práce stále monitorují okolí. Pokud se člověk přiblíží příliš blízko, stroje se automaticky zastaví.
Co se týče lidských práv, lidé mají stále co dělat, myslí si robotka Sophia. Roboti a lidé by ale podle ní měli mít odlišná práva. Sophia působí lidsky, stále jde ale poznat, že je to stroj. Například její pohyby i hlas jsou mírně trhané. Podívejte se na rozhovor s robotkou Sophií, který jsme natočili na veletrhu Týden inovací.
Vědci z Manchesterské univerzity se chtějí zkoumáním dovedností pavouka dozvědět, jak vytvořit výkonnější roboty. Vycvičili pavouka polního, aby skočil na specifický signál. Skoky natočili pomocí speciálních kamer a zkoumali jednotlivé pohybové sekvence.
V Berlíně se konal jedenáctý ročník výstavy zdravotnických informačních technologií ConhIT. Své produkty na něm prezentovalo 500 vystavovatelů z 20 zemí. Novinkou byla Startup Café, kde se mohly začínající firmy představit velkým partnerům.
Čím více se budou stroje podobat lidem, budou se měnit i naše vzájemné vztahy. Stroje nám úplně změní život, říká francouzská právnička a odbornice na etiku robotů Nathalie Nevejans. Podle ní je doporučení Evropského parlamentu, aby Evropská unie časem zavedla pro roboty právní status elektronické osoby, úplně scestné. Lidé by tím uznali, že roboti nejsou stroje, za něž nese odpovědnost výrobce, říká Nevejans. Takový posun by podle ní mohl znamenat, že za škody způsobené roboty by byl odpovědný jejich uživatel.
Japonští inženýři představili robota J-deite RIDE, který se dokáže přeměnit v auto. Při této proměně mohou být uvnitř auta dva lidé. Celá transformace trvá přibližně minutu. Vývojáři by chtěli technologii využít hlavně v zábavním průmyslu.
Na veletrhu v Hannoveru došlo k netradičnímu pingpongovému souboji umělé inteligence s německým reprezentantem Dimitrijem Ovčarovem.
Robot vycházel ze seznamu instrukcí, které do něj vložili jeho autoři. Poté už si ale musel s hromádkou rozsypaných součástí poradit sám.
Japonsko se snaží vypořádat se stárnoucí populací pomocí technologického pokroku. V pečovatelských domech, které se potýkají s nedostatkem specializovaného personálu, využívají pomoc robotů. Do roku 2025 chce japonská vláda roboty nahradit 380 tisíc chybějících pracovníků. Navíc si slibuje, že v budoucnu by mohla roboty vyvážet třeba i do Evropy. Japonci vnímají roboty v pozitivním světle. Často se objevují v médiích jako užitečné a vesměs přátelské stroje.
Zaváděním strojů do výroby chtějí firmy jednak zvýšit výkon a omezit chyby, jednak nahradit chybějící pracovníky. Ačkoliv to na první pohled vypadá, že roboti berou lidem práci, praxe je jiná. Podívejte se na výzkum náborové firmy ManpowerGroup, který ukazuje, v jakých oborech budou firmy v následujících dvou letech díky digitalizaci nabírat či propouštět nejvíce a jaké znalosti a dovednosti si budou cenit.
