Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.
Před čtyřiceti lety vznikly v polském Gdaňsku Nezávislé samosprávné odbory, takzvaná Solidarita. Šlo o první masové opoziční hnutí v tehdejším socialistickém Polsku i v zemích Varšavské smlouvy. O rok později už měla Solidarita milion členů. Hnutí se stalo hlavní silou, která přispěla k pádu komunistického režimu.
V Bělorusku podle analytiků začala nová fáze revoluce. Protesty stovek tisíc lidí proti režimu Alexandra Lukašenka vedly k ustavení opozičního koordinačního výboru. Svolala ho kandidátka opozice Svjatlana Cichanouská, na tiskové konferenci po jeho první schůzce na sebe ale pozornost přitáhl někdejší ministr kultury Pavel Latuško.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Loni na podzim uplynulo čtyřicet let od dramatické změny režimu v Íránu. Šáh Muhammad Rezá Pahlaví padl a opustil zemi, triumfovala islámská revoluce pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního. Ze spojence Západu a USA se naopak stal nepřítel, kterého Spojené státy označovaly za velkého Satana. Vztahy mezi oběma zeměmi se navíc ještě více vyhrotily v posledních dnech.
Polsko, Maďarsko, Německá demokratická republika, Bulharsko, Československo. V takovém sledu šly za sebou v roce 1989 změny v zemích bývalého východního bloku. V prosinci zůstával komunistický režim u moci pouze v Rumunsku. Do chvíle, než se demonstranti sešli 15. prosince v Temešváru na západě země. O deset dní později už nově ustanovená Fronta národní spásy nechala popravit diktátora Ceaušeska.
Česká společnost je liberálnější než polská, ale ne tak, jako bývala. Vztah k homosexuálům se zhoršil. Překvapuje mě, že Češi volí Miloše Zemana. V Polsku jsme na tom ale ještě hůř, vláda vystupuje proti ústavě a z veřejnoprávní televize udělala stranickou, říká polský bohemista Aleksander Kaczorowski. Zamiloval jsem se do českých hospod, mají stejný význam jako u nás kostely, míní.
Museli jsme posílat kurýry pro informace do Prahy, měli jsme obavy, sedli jsme si ve škole a vymýšleli, co je to stávka a co máme chtít. Každý má v sobě blanického rytíře, když je nejhůř, tak povstane a pere se za dobrou věc, říká Martin Ehrlich, který byl jedním z studentských vůdců listopadu 89 v Českých Budějovicích. Rozhovor jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
Podařilo se během šesti týdnů svrhnout moc, kdyby tam ty lidi nebyli, tak s námi udělají komunisti krátký proces. Dnes mám naději, že by mohla být přerušena linie vládnoucích komunistů, jestli ne, tak se buď odstěhuju, nebo půjdu sám do kandidatury na prezidenta, říká Michael Kocáb, zpěvák, bývalý politik a osobnost listopadu 1989. Rozhovor jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
Michael Kocáb, Josef Pazderka a Šimon Pánek byli hosty moderátorů DVTV. Jak si Česko stojí 30 let po revoluce? Naplnila se porevoluční očekávání? Sledujte záznam Sametového speciálu DVTV a Festivalu svobody z pražského Albertova.
Jsem rád, že jsem tu dobu zažil, můžu být vděčný za to, co máme dnes, filmařům se do natáčení období komunismu moc nechce, možná mají strach, že by nebyli objektivní, protože je to ještě čerstvé, nebo jsou lidi z toho tématu už trochu unavení. Nejhorší je točit dobu, kterou všichni pamatují, říká Ivan Zachariáš, režisér nové série HBO Bez vědomí, která má dnes premiéru
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Jakou roli sehráli umělci při listopadových událostech? Měly protesty na jihu Čech podobný průběh jako v Praze? Pozvání DVTV přijali herečka Barbora Hrzánová, diplomat Petr Kolář, novinář Aktuálně.cz Martin Fendrych i tehdejší studentský vůdce Martin Ehrlich. Sérii Sametových speciálů pořádáme s Festivalem svobody.
Vadí mi, že se dnes nesnažíme vytvářet konverzaci přínosnou pro obě strany, lidi do mě kopou na sociálních sítích, protože si dovolím říct něco, co nesouzní s jejich přesvědčením, říká violoncellistka Terezie Kovalová. Rozhovor jsme natočili v rámci speciálních vysílání, která k 30. výročí listopadových událostí roku 1989 pořádáme s Festivalem svobody.
Malá privatizace se povedla, problém byly velké státní podniky. Že doženeme Západ za deset let, bylo naivní, Německo si nedá cigárko a nepočká, to byla revoluční víra, která nemohla fungovat, říká komentátor Aktuálně.cz David Klimeš k transformaci 90. let. Rozhovor jsme natočili v rámci speciálních vysílání, která k 30. výročí listopadových událostí roku 89 pořádáme s Festivalem svobody.
Jak se od sametové revoluce proměnila česká justice? Vnímáme po letech totality silněji spravedlnost? A umíme se vypořádat se sociálními problémy? Sledujte záznam z první ze ze série Sametových speciálů DVTV a Festivalu svobody v Ostravě. Hosty DVTV byli státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, violoncellistka Terezie Kovalová i redaktor Aktuálně.cz David Klimeš.
Dnes zas musíme začít číst mezi řádky, TV Barrandov je nejhorším případem, jak se dá manipulovat a na tom získávat divácký rating. Mluvčí prezidenta nemůže mít televizní pořad a současně být nestranným mluvčím nestranného prezidenta. Politici média zneužívají, u nás se počítá s tím, že když si někdo kupuje média, dělá to účelově, říká Pavel Štingl, autor výstavy Komunikace 89.
Heleně Vodenkové bylo 18 let, když se 17. listopadu 1989 ocitla uprostřed vřavy na Národní třídě. K účasti na protestním studentském pochodu z Albertova ji tehdy přemluvila sestra. Letos se stala tváří fotografické knihy Jana Šibíka s názvem 1989, aniž o tom dopředu věděla. Tajuplná madona se svíčkou chodí ukazovat svůj nesouhlas s vládou dodnes, bojí se totiž, že se nesvoboda do Česka vrátí.
Porevoluční doba byla unikátní, děly se věci, které by jinak nebyly možné. Do McDonald's se chodilo jako na ples, nejlepší dárek byly kapsáče. Můj oblíbený pořad bylo Volejte řediteli. Časopis Bravo byl nejoblíbenější, říká Johana Fundová, autorka facebookové stránky Pure devadesátky a nové knihy Devadesátky. Jsem ráda, že jsem vyrostla v té době, nikdo nás nekontroloval, dodává.
Všechno se mění a zrychluje. Netušíme, co nás čeká. Digitalizace mění společnost. Umělá inteligence je stále chytřejší, roboti stále šikovnější. Stroje nás překonávají a nahrazují, říká profesor kybernetiky Michael Šebek. Škola musí být fitkem pro mozek. Rozvíjejme kreativitu a šikovnost všeho druhu. Lepší je budoucnost tvořit, než se jí přizpůsobovat, dodává Šebek.
