Letošní sklizeň základních obilovin bude podle prvních odhadů o 7,1 procenta nižší a bude činit 6,767 milionu tun. Jejich předpokládaný hektarový výnos má meziročně klesnout o šest procent. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,072 milionu tun, meziročně o 13,9 pct méně. Hektarový výnos řepky očekávají o 7,4 procenta nižší než loni. Vyplynulo to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Andrej Babiš je ten nejvrchnější kapitalista, který zároveň parazituje na socialistickém systému, ve kterém žijeme, říká Marek Skočdopole, jeden ze členů skupiny Ztohoven. Na poli koncernu Agrofert nedaleko hory Říp vysekali do řepky symbol známé počítačové hry. Aktivistické umění bývá destruktivní, hlavně vůči těm, kteří nejvíc škodí. Problém není řepka, problémem jsou biopaliva, dodává.
Skupina Ztohoven se přihlásila k vysekání postavy Pacmana ze stejnojmenné počítačové hry v řepkovém poli pod Řípem. Policie o víkendu informovala o poškození pole v katastru obce Rovné s tím, že škoda je odhadnuta na více než 350 000 korun. Mluvčí Agrofertu potvrdil, že na pozemku hospodaří firma Agrobech z koncernu, čin odsoudil.
Ceny řepky na pařížské burze MATIF, což je jedno z nejdůležitějších světových tržišť, se koncem dubna dostaly na rekord, který v přepočtu činil 17 685 korun za tunu, sdělil mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že očekává nárůst cen pro spotřebitele, nejspíš tak zdraží řepkové oleje.
Nejvyšší správní soud se zastal Spolku pro zachování demokracie v ČR, který v roce 2017 zadával inzerci kritizující Andreje Babiše a podnikání Agrofertu. Podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí šlo o kampaň proti Babišovi, a proto se měl spolek předem zaregistrovat. Takový výklad ale soud odmítl - kandidátka ANO totiž v té době ještě nebyla odevzdaná a Babiš lídrem nebyl.
Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů.
Vody ubývá, studny vysychají, lesy mřou a snímky krajiny připomínají katastrofické filmy. Skoro jako by nás už mohl zachránit jen zázrak. Realita je přece jen veselejší. Krok správným směrem může udělat hned zítra ráno úplně každý.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
To, co nám po mnoho let připadalo normální (levně výhodné), se náhle obrací hlavou dolů, proti nám, ohrožuje to nás, naše děti a jejich děti.
Na světě je ohrožen vyhynutím téměř milion druhů rostlin a živočichů. Nejde jen o orangutany a nosorožce v dalekých zemích, stejně je ohrožen život i tady u nás. Ten problém se nás týká víc, než si myslíte. Česká republika je rekordmanem ve vymírání motýlů, polního ptactva a hmyzu. Zatímco v tropech kácejí pralesy, aby byla uspokojena touha po našem ještě luxusnějším životě a obyvatelé třetího světa nás co nejrychleji dohnali, my si ničíme vlastní krajinu velkoplošným a chemizovaným zemědělstvím, říká přírodovědec Jakub Hruška v DVTV Apel.
Jako katastrofální označil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO) údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Řekl to na němu Agrární komory v Brně. Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty.
Česko je v rámci EU žlutým hegemonem. Podle posledních dat Eurostatu se v roce 2017 řepka pěstovala na 16 procentech orné půdy, což je zdaleka nejvíce ze všech zemí. “Moje bývalá firma pěstuje jen pět procent řepky,” tvrdí premiér Andrej Babiš o Agrofertu. Jenže ve skutečnosti má holding vliv na podstatnou část celé produkce - od prodeje osiva a hnojiv až po zpracování metylesteru pro biopaliva 1. generace. EU už sice zjistila, že nejsou tak ekologická, jak před lety vypadala, na výrobu biopaliv 2. generace ale není Česko připravené.
Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s piráty, vláda ve sněmovně odmítne. O jejím pondělním stanovisku informoval tiskový odbor Úřadu vlády.
Ministerstvo dopravy změnilo svůj postoj k poslaneckému návrhu na zrušení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Ještě koncem týdne zaujalo na vládním webu kladné stanovisko, nyní je jeho postoj negativní. K největším výrobcům biopaliv v Česku patří Preol ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).
Piráti chtějí přimět vládu, aby zrušila povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Místo toho by měla podporovat vývoj a nové technologie, které by v budoucnu mohly nahradit řepkový nebo palmový olej, jež jsou nyní součástí paliv. Zatím sice mají piráti malou šanci změnu prosadit, ale poslanec Radek Holomčík je přesvědčený, že stojí za to na problém upozornit. Novelu chtějí piráti předložit do konce tohoto týdne.
Před měsícem byl odhad pesimističtější, předpokládal meziroční pokles o 7,5 procenta. Úroda řepky se letos zvýší o 22,8 procenta na 1,407 milionu tun.
Za poklesem sklizně obilovin stojí především snížení očekávaného výnosu. Za vyšší úrodou řepky je rozšíření osevní plochy i vyšší hektarový výnos.
Pěstitelé si sklizeň řepky usnadňují tím, že pole předtím postříkají Roundupem, aby porost vyrovnaně dozrál a uschnul.
Pěstování řepky má spoustu předností, po sklizni zanechává v půdě živiny pro další plodiny, upozorňuje zemědělec Josef Diviš. Za velkým odporem lidí vůči řepce je podle něj neznalost a také média, která pěstování plodiny zkratkovitě napadají. Nikdo prý neprokázal ani to, že by látky používané k ošetření řepky škodily půdě. To je jen spekulace, tvrdí Diviš. V případě pesticidů navíc podle zemědělce existují plodiny, například chmel nebo vinná réva, u kterých se používají v násobně větším množství.
U řepky se používá nejvíce glyfosátu na hektar, herbicidy a pesticidy se navíc dostávají do podzemních vod, upozorňuje přírodovědec Jakub Hruška. Kvůli přístupu zemědělců podle něj vyhyne hodně půdní flóry a fauny. Přitom se ukazuje, že biopaliva první generace vůbec nejsou tak dobrá v úspoře emisí CO2. Řepka je prý symptomem doby. Zemědělci jsou pragmatici, jim to vyhovuje, myslí si Hruška. Velké firmy v agrobyznysu podle něj nezajímá, co bude za deset let, zajímá je to, co bude na konci roku, kolik vydělají a jaké rozdělí dividendy.
Z Česka se v uplynulých dnech stala žlutá republika. Kvůli teplému počasí letos všechno vykvetlo najednou a vítr rozfoukává po celé zemi mlhu pylu, který se kromě aut, domů a zahrad usadil i na sociálních sítích.
Uprostřed měst to bývají vetšinou jehličnany, které dokážou pokrýt pylem kapoty aut.
Navzdory tomu, že se osevní plocha obilovin snížila o třetinu, sklizeň několikanásobně vzrostla.
Vlivný evropský výbor pro životní prostředí chce od roku 2030 úplně ukončit přidávání biopaliv ze zemědělských plodin do pohonných hmot. Europoslanci ještě více přitvrzují u palmového oleje, kde na návrh komunistické europoslankyně chtějí zákaz už od roku 2021. Návrh ale ještě musí potvrdit celý Evropský parlament a také členské státy. Česká republika je podobně jako další země visegrádské čtyřky proti.
Letošní odhadovaná sklizeň obilovin je nižší než průměr za posledních pět i deset let, oproti loňsku zřejmě klesne o 15 procent.
Dokumentární film Selský rozum o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi uvidí diváci na obrazovkách České televize až po volbách, pravděpodobně v listopadu. Kvůli snímku se ČT dostala do sporu se Stranou zelených, která chtěla Selský rozum promítat v předvolební kampani. Veškeré kopie filmu, které je možné vidět na internetu, jsou podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka ilegální.
