Airbus A320 společnosti Egypt Air zmizel v noci z radarů. Na palubě bylo 66 lidí. Francouzský prezident Francois Hollande potvrdil, že se stroj zřítil do Středozemního moře. U ostrova Karpathos byly nalezeny trosky letadla, podle řeckých vyšetřovatelů ale nepatří zmizelému airbusu. Podle egyptského ministra pro civilní letectví je pravděpodobnější teroristický čin než technická závada.
Nové střety mezi uprchlíky a policií vypukly ve středu večer v provizorním táboře u severořecké obce Idomeni na hranici s Makedonií. Pořádkové síly použily slzný plyn, když se běženci pokusili pohnout nákladním vagonem na železničním hraničním přechodu. Uprchlíci odpověděli házením kamenů, informovala řecká média. Situace v táboře, kde setrvává asi 9 tisíc lidí, zůstává napjatá od uzavření hranice s Makedonií počátkem března. Uprchlíci stále doufají, že se otevře. Na protest proti jejímu uzavření už dva měsíce blokují železniční přechod. Řecký rozhlas odhadl škody způsobené řeckým podnikatelům blokádou této železniční trasy na více než šest milionů eur (asi 162 milionů Kč).
Řecké úřady v úterý několik hodin zadržovaly ruského konzervativního politologa a ideologa Alexandra Dugina, který je označován za blízkého spolupracovníka prezidenta Vladimira Putina. Policie mu po pasové kontrole na letišti v Soluni na severu země odmítala povolit vstup do země jakožto státu Evropské unie na základě maďarské žádosti. Jak ve středu informovala ruská nábožensky laděná televizní stanice Cargrad, Dugin byl ale po zásahu ruských diplomatů nakonec vpuštěn. Dugin navštívil Řecko s cílem vyjednat Putinovu návštěvu s patriarchou Kirillem, hlavou ruské pravoslavné církve, na posvátném poloostrově Athos, kde stojí mimo jiné klášter ruského svatého mučedníka Pantelejmona.
Řecko naposledy vydalo státní dluhopisy s delší dobou splatnosti v roce 2014. Loni se dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo od mezinárodních věřitelů během tří let získat půjčky v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény rovněž doufají v dosažení pokroku při jednáních o zmírnění dluhové zátěže země.
Německý Spolkový sněm v pátek schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska mezi takzvané bezpečné země. Jejich občané tak budou mít jen velmi malou šanci dostat azyl. Spíše téměř žádnou. S šestnácti africkými státy chystá Evropská unie podobnou dohodu o navracení běženců, jako má s Tureckem.
Úsporná opatření a reformy přijímané nyní Řeckem by měly v dalších dnech vést k úspěšnému ukončení první prověrky záchranného programu, a tedy k uvolnění dalších peněz z něj. Novinářům to řekl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem po mimořádném jednání ministrů financí zemí platících eurem. Ministři poprvé diskutovali také o tom, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost řeckého dluhu. K věci se vrátí poté, co experti rozpracují varianty možných krátkodobých až dlouhodobých řešení. Řecký parlament v noci na dnešek uprostřed protestů přijal klíčové reformy penzijního systému a daní z příjmů. Reformy Dijsselbloem před novináři označil za "jádro" souboru kroků, které mají Řecko postavit na nohy.
Online rozhovor s ekonomem Janem Burešem k aktuální ekonomické situaci v Řecku, kterému se blíží další splátka obřího dluhu.
Řecký parlament před nedělní půlnocí schválil balík penzijních a daňových reforem. Vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že reformy pomohou přesvědčit mezinárodní věřitele k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro silně zadluženou zemi.
Německý politik Sigmar Gabriel vyzval ministry financí eurozóny, aby na svém pondělním zasedání začali jednat o zmírnění řecké dluhové zátěže. "Pondělní zasedání euroskupiny musí najít způsob, jak prolomit tento bludný kruh. Každý ví, že zmírnění dluhu bude muset v určité chvíli přijít. Nemá smysl se tomu neustále vyhýbat," uvedl. Podobnou výzvu uvedl i Mezinárodní měnový fond. Gabriel se tak postavil proti ministru financí Wolfganfu Schäublemu, který je ochoten jednat až po úspěšném uskutečnění reforem.
Češi jsou sedmým "nejpracovitějším" národem v Evropské unii. Týdně věnují práci více času než Němci i Slováci. Vyplývá to z průzkumu Eurostatu za rok 2015. Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný.
Řecké úřady zadržely dva Syřany, kteří měli u sebe falešné české doklady, s nimiž chtěli odcestovat do Švýcarska. Podle řecké rozhlasové stanice Athina984 jim byly dokumenty zabaveny. Dva muže ve věku 22 a 29 let zatkla policie na letišti v Irakliu na řeckém ostrově Kréta, když předložili "falešné cestovní doklady českých úřadů", aby mohli odletět do Ženevy. Zadržení byli předvedeni na prokuraturu s obviněním z držení padělaných úředních dokumentů.
Turistický sektor je klíčový pro oživení řecké ekonomiky, která se potýká s negativními důsledky dluhové krize. Nové uprchlické tábory jsou klimatizované a vybavené odpovídajícím hygienickým zázemím, což je zásadní zlepšení oproti dosavadnímu stavu. Mnoho běženců se ale na nové místo nechce přestěhovat.
Devětadvacet českých policistů v pátek odletělo na řecký ostrov Lesbos, aby pomáhali při vracení a převozu migrantů do Turecka. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého budou policisté ve Středomoří sloužit v civilu a nebudou u sebe mít střelné zbraně. Vybaveni budou třeba pouty, slzotvornými prostředky nebo teleskopickými obušky. Řecký ostrov Lesbos leží na dohled od tureckého území. Před několika dny na ostrově bylo přes 4000 běženců. Kvůli uprchlické krizi na ostrově vznikl uprchlický tábor Moria, kde se v minulých dnech stalo několik incidentů.
V Německu sílí hlasy o krizi v eurozóně. A volání, aby se tvrdě zakročilo proti těžce zadluženému Řecku. Doba se ale změnila. Spolková republika a její partneři mají sice Řeky stále v hrsti, pozice kancléřky Angely Merkelové už nicméně není tak silná jako dřív. Zvlášť v rámci Evropy dost utrpěla kvůli uprchlické krizi.
Frustrace a vztek se šíří mezi běženci v řeckém detenčním zařízení na ostrově Lesbos. Zhruba tři tisíce lidí v táboře Moria čeká, co s nimi bude. Stěžují si na podmínky, ve kterých jsou nuceni žít, a vyjadřují nesouhlas s dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem. V úterý došlo ke střetu, při kterém bylo údajně několik běženců zraněno a tábor musel být z části evakuován.
Do Česka v pondělí přicestovali první uprchlíci přerozdělení na základě kvót schválených Evropskou unií. Čtyřčlenná rodina původem ze Sýrie předtím pobývala v uprchlickém táboře v Řecku. Rodiče a jejich dva synové čekají na udělení azylu v jednom ze zařízení ministerstva vnitra. Podrobnosti o nich ministerstvo odmítlo sdělit.
Rakušané zavedou kontroly na hranici s Itálií v Brennerském průsmyku. Očekávají, že po uzavření takzvané balkánské trasy bude ještě více zájemců o azyl jezdit přes Itálii. A tedy přes průsmyk dál do Německa. Loni přes Brenner prošlo na sever přes 27 tisíc běženců. Letos přicházejí jen v malých skupinách, ale je teprve duben. Tyrolská policie v úterý oznámila, že je připravena vztyčit 400metrový plot z ostnatého drátu.
"Po 20 letech jsem dosáhl toho, o čem jsem snil." Příběh 27letého Syřana Ibrahima Hussejna může být inspirací pro mnoho jiných. Je ukázkou odhodlání a silné vůle. Navzdory tragédiím, po nichž by mnozí ztratili odvahu. Ibrahim přišel ve vleklé občanské válce o část pravé nohy. Nevzdal se. Je jedním z členů týmu, jenž se zúčastní Panhelénských her a především - nesl pochodeň pro Olympijské hry 2016 v Riu de Janeiru.
Atény - Řecký premiér Alexis Tsipras chce požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o svolání summitu, který by se věnoval záchrannému programu pro Atény. S odvoláním na vládní zdroje o tom informovala agentura Reuters s tím, že Tsipras se s Tuskem telefonicky spojí ve středu. Řecko minulý týden obnovilo jednání se zástupci mezinárodních věřitelů o uzavření klíčové revize plnění loňského záchranného programu. Jednání o plnění podmínek záchranného programu trvají už od ledna a kvůli neshodám mezi věřiteli a kvůli sporům s Aténami už byla dvakrát na delší dobu přerušena.
Někteří ze syrských uprchlíků měli to štěstí a dostali se do tábora ležícího v přímořském letovisku řecké obce Kyllini. Jsou tak vděčni, že měli možnost dostat se z nepříjemných podmínek v uprchlickém táboře Idomeni. "Tento tábor je lepší než ostatní. A zdejší lidé jsou milí...,'' říkají. Navíc starosta, syrského původu, se o ně značně stará a zavádí evidenci pracovních míst. Chce jim najít práci a změnit negativní postoj místních obyvatel.
