Mezi uprchlíky z Blízkého východu, kteří začali do Evropy proudit před dvěma lety, byli a pořád jsou tisíce nezletilých mladíků bez doprovodu. Jsou bez peněz, nemají kde bydlet, a tak se protloukají, jak se dá. Mnozí z nich na své cestě do západní Evropy uvízli v řeckých Aténách. A na živobytí si vydělávají prostitucí.
Ministři financí členských zemí eurozóny se v pondělí nedokázali dohodnout na uvolnění další části finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem podle agentury Reuters uvedl, že mezinárodním věřitelům se nepodařilo dohodnout ani na opatřeních ke zmírnění dluhové zátěže Řecka. Dohoda o zmírnění dluhové zátěže by měla umožnit, aby se do pomoci Řecku zapojil také Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten tvrdí, že stávající podmínky programu, na kterých trvají evropští věřitelé, jsou pro Řecko nerealistické.
Dosud neznámí zloději kradou z řeckých nemocnic důležité přístroje, oznámily v pondělí řecké úřady. V posledních dvou dnech byly podle nich takto postiženy tři nemocnice ve městech Volos, Lamia a Larissa. Řecké státní zdravotnictví přitom čelí výrazným rozpočtovým škrtům, ke kterým vláda přistoupila výměnou za mezinárodní finanční pomoc zemi. Zloději si o uplynulém víkendu odnesli z uzavřených částí nemocnic přístroje používané při koloskopii a gastroskopii. Minulý týden bylo obdobné vybavení v hodnotě 400 000 eur (asi 10,6 milionu Kč) odcizeno z nemocnice v Aténách. Není jasné, zda spolu tyto čtyři události souvisejí.
Na začátku minulého roku bylo na řeckém ostrově Lesbos přes 80 neziskových organizací, které tvrdily, že se starají o uprchlíky. Pouze 30 z nich však na ostrově působilo oficiálně a místní si na mnoho neoficiálních stěžovali. Podle některých svědectví jejich lékaři jen zběžně zkontrolovali běžence, vyfotografovali se s nimi a pak vybírali peníze na Facebooku. Nyní už musí mít všechny neziskovky na Lesbu oficiální registraci.
Řečtí zákonodárci ve čtvrtek odsouhlasili snížení penzí, zvýšení daní a reformy, které požadují zahraniční věřitelé jako podmínku pro uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Schvalování balíku reforem a úspor provázely demonstrace. Zákony podpořilo všech 153 poslanců levicové koalice. Všichni přítomní opoziční zákonodárci ve 300členném parlamentu opatření odmítli. Parlament přijal reformy čtyři dny před zasedáním ministrů financí eurozóny v Bruselu. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že schválení opatření přesvědčí věřitele, aby uvolnili dalších 7,5 miliardy eur (199,4 miliardy Kč) ze záchranného úvěru a odsouhlasili zemi další oddlužení.
Němci a Řekové nabízejí migrantům tisíc eur za to, že dobrovolně odejdou zpátky domů nebo alespoň do Turecka. Součástí nabídky uprchlíkům je také letenka zdarma. Kritikům se nelíbí, že nabídka platí i pro ty, jejichž azylové řízení ještě neskončilo. Země EU se snaží zvýšit počet lidí, které se jim podaří vyhostit. Loni totiž poslaly zpět pouze zhruba třetinu těch, kteří nezískali azyl.
Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Policisté v Aténách použili proti několika tisícům demonstrantů slzný plyn. Přijetím dalších úsporných opatření, jako je snížení důchodů, je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků od mezinárodních věřitelů. Řecko se předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. Ten skončí v polovině roku 2018.
Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.
Soud v Řecku v pondělí uložil podmínečný trest dvou a půl roku vězení s odkladem na tři roky dvěma Čechům Martinovi Pezlarovi a Ivanu Buchtovi, kteří byli obviněni ze špionáže. Oba muži se proti rozsudku na místě odvolali. Informovala o tom Česká televize. Soud zvolil ještě tvrdší trest, než jaký navrhovala státní zástupkyně. Ta prý překvalifikovala obvinění ze špionáže na přečin nedovoleného fotografování. Oba muži jako zaměstnanci softwarové firmy pořizovali pro novou hru snímky vojenských objektů v citlivé oblasti u hranice s Tureckem.
Osobní vlak se 70 pasažéry, který směřoval z metropole Athény do Soluně, na severu Řecka vykolejil a narazil do domu. Zemřeli nejméně dva lidé.
Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.
Reportér Aktuálně.tv Marek Hudema natáčel, jak se v současnosti žije lidem v uprchlických zařízeních v Řecku. A jak funguje jejich přijímání Evropou.
Řecký soud ve čtvrtek zamítl druhou tureckou žádost o vydání vojáků, kteří byli v osmičlenné skupině, jež uprchla po loňském nezdařeném puči do Řecka. Verdikt se týkal posledních dvou mužů ze skupiny – v dubnu soud zablokoval vydání tří vojáků a ve středu dalších tří. Ankara žádala o vydání všech osmi mužů v lednu znovu poté, co řecký nejvyšší soud předtím zamítl extradici celé skupiny. Podle Turecka vojáci patří k pučistům, kteří se loni v červenci pokusili svrhnout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Vojáci to ale popřeli. Podle řeckého prokurátora by jim v Turecku hrozilo mučení, a proto skupinu odmítl vydat.
Nová dohoda mezi zadluženým Řeckem a jeho věřiteli zahrnuje reformy v oblasti práce a energie, ale také snížení penzí a naopak zvýšení daní. Dohoda se vyjednávala více než půl roku.
Řecká nejvyšší odvolací rada v úterý odmítla vydat Ankaře tři turecké vojáky, kteří uprchli po loňském pokusu o převrat v Turecku. Informovala o tom agentura Reuters. Potvrdilo se tak lednové zamítavé stanovisko nejvyššího soudu. Datum projednání případu dalších pěti vojáků ze skupiny zatím nebylo stanoveno. Také jejich vyhoštění ale nejvyšší soud dříve zakázal. To rozhněvalo Ankaru, která následně zaslala Aténám druhou žádost. Turecko tvrdí, že vojáci se podíleli na zmařeném červencovém pokusu o svržení prezidenta Recepa Erdogana. Nejvyšší soud ale rozhodl, že Turecko by vojákům nezajistilo spravedlivý proces. Celá skupina, v níž jsou majoři, kapitáni a četaři, zažádala v Řecku o azyl.
Neznámí pachatelé ve středu pozdě večer odpálili před budovou banky v centru Atén trhavinu. Zranění podle řeckých médií nikdo neutrpěl. Podle policie stojí za útokem zřejmě levicoví radikálové, informovala agentura DPA. Bez zranění se exploze obešla mimo jiné díky tomu, že na bombu před pobočkou banky Eurobank více než půl hodiny před výbuchem upozornil jednu ze soukromých řeckých televizních stanic anonymní telefonát. Policie následně okolí finanční instituce vyklidila. Exploze tak poškodila jen fasádu budovy. K útoku se nikdo nepřihlásil. Podle policie jsou za ním zřejmě levicoví radikálové či anarchisté, kteří v uplynulých letech podobné útoky spáchali už několikrát.
Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan těsně zvítězil v referendu o ústavních změnách, zesílily obavy, že by mohl vypovědět loňskou dohodu se zeměmi Evropské unie o zastavení migrace.
V Jemenu na Arabském poloostrově se schyluje k humanitární katastrofě. Podle zprávy OSN v této chudé zemi hladoví 17 z celkových 28 milionů obyvatel, z toho sedm milionů akutně. Zdravotnické organizace varují, že se stát na pobřeží Rudého moře dostává do kritické situace. Jemen je nejchudším arabským státem. Už druhým rokem jím navíc zmítá ničivá občanská válka.
Na řeckých ostrovech v Egejském moři je oproti loňsku klidnější situace. Kontroly běženců jsou rychlejší a na moři hlídkují lodě, píše z Řecka zpravodaj Aktuálně.cz. Na ostrově Lesbos navštívil uprchlické tábory, kde mluvil s běženci i lidmi, kteří jim pomáhají. "Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den," říká například Krysztof Borowski z Frontexu. Evropa se ale bojí zmatků v turecké pohraniční stráži.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.
