Reklama
Reklama

Rádio Svobodná Evropa


Jaroslav Foldyna
Jaroslav Foldyna
Jaroslav Foldyna

Foldynův listopad '89. Proti zásahu na Národní třídě sepsal petici, ale uposlechl StB

Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) 17. listopadu 1989 sice nebyl na Národní třídě, ale zákrok tehdejší komunistické moci proti studentům na něj intenzivně dolehl. Deník Aktuálně.cz v archivních dokumentech narazil na informaci, že ve svém zaměstnání zorganizoval petici proti zásahu. Její osud ale ilustruje, že v prvních dnech po 17. listopadu ještě nebyla situace zdaleka jasná a rozhodnutá.

Reklama
Vladimir Putin
Vladimir Putin
Vladimir Putin

Instrukce z Kremlu a bonusy za poslušnost. Kameraman popsal praktiky v ruské televizi

Leonid Krivenkov pracoval deset let jako kameraman Studia Sedm v ruské zpravodajské televizi Rossija 24. Do důchodu odešel v roce 2016. "V prvních letech své práce v Rossiji 24 jsem byl šokován cynismem, který lidé vůči své práci měli. Všichni samozřejmě dokonale rozuměli tomu, že diváky uváděli v omyl," svěřil se muž minulý týden Rádiu Svobodná Evropa / Rádiu Svoboda s běžnými praktikami v ruské televizi.

Fotografie od pobřeží Azovského moře, Ukrajina, město Berďansk.
Fotografie od pobřeží Azovského moře, Ukrajina, město Berďansk.
Fotografie od pobřeží Azovského moře, Ukrajina, město Berďansk.

Tak se žije u Azovského moře. Fotky z přístavu Berďansk, který je pod tlakem Ruska

Město Berďansk je jednou z oblastí na Ukrajině, kde až do 26. prosince platí válečný stav. Přístav leží u Azovského moře. Konflikt v Kerčském průlivu, kde Rusové před téměř dvěma týdny ostřelovali a zajali tři ukrajinské lodě, ho tak ovlivňuje více než jiná ukrajinská města. Podívejte se na snímky, které v Berďansku nafotila Anastasia Magazovová z Rádia Svoboda (RFE/RL).

Ruští kutilové si doma vyrobili buginy. Jeden z nich přišel při nehodě o nohu
Ruští kutilové si doma vyrobili buginy. Jeden z nich přišel při nehodě o nohu
Ruští kutilové si doma vyrobili buginy. Jeden z nich přišel při nehodě o nohu

Jezdí a plave. Ruští kutilové si doma vyrábějí buginy, předělali i Ladu

Partu ruských kutilů spojuje velmi neobvyklý koníček. Baví se tím, že si ze šrotu doma vyrábí buginy. S těmi poté zdolávají bažiny ruské tajgy. „Je to koníček. Co jiného tady mám dělat?“ komentuje zálibu jeden z konstruktérů. Vadim, další z trojice přátel, si vyrobil auto se speciálním uspořádáním pedálů. Ty musel přeskládat kvůli autonehodě, při které přišel o nohu. Některé ze strojů jsou dokonce obojživelné. Dokážou se tak pohybovat ve vodě i na souši.

Reklama
Donald Trump a Vladimir Putin. Spojenci? Uvidíme.
Donald Trump a Vladimir Putin. Spojenci? Uvidíme.
Donald Trump a Vladimir Putin. Spojenci? Uvidíme.

Trumpova náklonnost vůči Rusku je pořád nebezpečná. Realita je ale lepší, tvrdí exdiplomat Fried

Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.

Miloš Doležal - kniha Za
Miloš Doležal - kniha Za
Miloš Doležal - kniha Za

Doufám, že z památky umučeného faráře Josefa Toufara se nestane kýč, říká spisovatel Miloš Doležal

Spisovatel a publicista Miloš Doležal vydal letos knihu "Za", v níž se vydává nejen po stopách známých postav českého kulturního a společenského života 20.století, ale také polských osobností a přátel z domovského kraje Vysočina. Dlouhodobě se zajímá i o osud umučeného číhošťského kněze Josefa Toufara. "Velmi zasažený jsem byl ve chvíli, když se na Vysočině po šedesáti pěti letech od násilné smrti ukládaly jeho ostatky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kniha "Za" vznikla jako soubor textů, které Doležal publikoval od 90. let minulého století v různých novinách a časopisech.

Živí je přebírání odpadního uhlí. Vydělají si za den 160 korun
Živí je přebírání odpadního uhlí. Vydělají si za den 160 korun
Živí je přebírání odpadního uhlí. Vydělají si za den 160 korun

Živí je přebírání odpadního uhlí. Vydělají si za den 160 korun

Na skládce v hornaté kyrgyzské oblasti Chong-Alay lidé sbírají uhlí, aby přežili. Hromadí se zde odpadní uhlí smíchané s kamením. Starci, ženy, a dokonce děti se jeho přebíráním každý den vystavují nebezpečí kvůli velkému množství prachu a padajícím balvanům. Vydělají si tím 160 korun za den.

Karel Gott my Life
Karel Gott my Life
Karel Gott my Life

Výuční list, kniha o van Goghovi a Zlatí slavíci. Na Vltavě kotví výstava o Karlu Gottovi

Výstava Gott My Life, věnovaná životu a kariéře nejpopulárnějšího českého zpěváka Karla Gotta, je propagována vypjatějším marketingovým slovníkem. V podpalubí lodi se ale skrývá spíš atraktivně zpracovaná poučná encyklopedie. Pokud chce návštěvník expozici prostudovat, a ne jí pouze projít, musí si na unikátní množství shromážděného materiálu vyhradit čas.

Reklama
Rádio Svobodná Evropa
Rádio Svobodná Evropa
Rádio Svobodná Evropa

Rádio Svobodná Evropa vysílá z Prahy nepřetržité zpravodajství v ruštině

Americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v úterý zahájila čtyřiadvacetihodinové vysílání z Prahy v ruštině, které má rusky mluvícím posluchačům nabídnout alternativu k státem kontrolovaným médiím. Agentuře Reuters to řekl výkonný redaktor kanálu Kenan Aliyev. "Naše stanice poslouží jako alternativa dezinformacím a lžím, které občas vysílají ruská média kontrolovaná státem. Nevysíláme kontrapropagandu, ale objektivní, vyvážené a prověřené zprávy. Jsme otevřeni každému, kdo má zájem na civilizované diskusi," řekl Aliyev. Stanice Nastojaščeje vremja (Současnost) má asi stovku redaktorů a zpravodajů. Signál šíří satelitním přenosem a na digitálních platformách.

Vlajka Tádžikistánu.
Vlajka Tádžikistánu.
Vlajka Tádžikistánu.

Tádžické úřady odebraly akreditaci šesti redaktorům RFE/RL kvůli informaci o prezidentově dceři

Tádžické ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci šesti redaktorům rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) působícím v zemi. Oznámila to středoasijská tisková agentura CA-news. Důvodem byla podle agentury informace o dceři autokratického tádžického prezidenta Imomaliho Rachmona. Tádžická redakce RFE/RL v pátek vysílala zprávu o prezidentově dceři Ruchšoně Rachmonové a jejím jmenování do vysoké funkce na ministerstvu zahraničí. Redakce RFE/RL potvrdila, že informaci o Rachmonové získala z oficiálních zdrojů, takže důvod odebrání akreditace není jasný. Ministerstvo zahraničí konflikt nekomentovalo.

Reklama
Rádio Svobodná Evropa
Rádio Svobodná Evropa
Rádio Svobodná Evropa

Novým šéfem Svobodné Evropy se stal Thomas Kent z agentury AP

Novým šéfem rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se stal dlouholetý novinář agentury Associated Press (AP) Thomas Kent. Funkce se oficiálně ujme 27. června a bude působit v pražském ústředí. Stanice o tom dnes informovala na svém webu. "Tom byl vybrán z mnoha kvalitních kandidátů. Pro RFE/RL bude tak vynikající šéf přínosem," uvedl předseda představenstva stanice Jeff Shell, který ocenil Kenta za přínos rozvoji digitálního zpravodajství a jeho styl vedení, který se vyznačuje spoluprací. "Jsem poctěn, že povedu RFE/RL," řekl Kent. "Těším se, až se připojím k vysoce profesionálními týmu, abychom odváděli skvělou novinářskou práci napříč jazyky a oblastmi," dodal.

Železná opona
Železná opona
Železná opona

Příběhy nucených exulantů: Tak komunisté připravovali lidi o domov a rodinu, líčí autorka

Pavel Landovský, Jiří Gruša, Sláva Volný, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář, Otta Bednářová. Šest jmen reprezentujících tisíce osudů lidí, které od jejich blízkých oddělily ostnaté dráty železné opony. Publicistka Ivana Denčevová a historik Michal Stehlík v knize Rozděleni železnou oponou na jednotlivých příbězích mimo jiné ilustrují, jak se v jednotlivých obdobích choval komunistický režim vůči svým nepřátelům. "Příběhy jsou aktuální také v souvislosti s azylanty, mířícími do Evropy. Ta kniha je i poděkováním státům, které našim exulantům poskytli zázemí v těžké situaci," říká autorka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama