


Johnson je "novičok diplomacie", přitvrzuje Moskva. Rusové chtějí řešit jeho smazaný tweet v OSN
Pokud Západ nezmění kurz, budeme tu mít další karibskou krizi, varoval šéf ruské rozvědky.



Pokud Západ nezmění kurz, budeme tu mít další karibskou krizi, varoval šéf ruské rozvědky.



O schůzi Rady bezpečnosti požádala Francie s podporou šesti dalších zemí.



Londýn OSN hodlá informovat o případu otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.



"Není to cesta, kterou bychom se chtěli vydat, ale jsme na ni připraveni," řekla podle agentury Reuters americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová.



Povstalci stále ostřelují Damašek. USA je má podle Ruska pod kontrolou a nedokázala je přimět k příměří, čímž nedodržuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN.



Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující Írán za účast na ozbrojování šíitských povstalců v Jemenu. Nakonec byla ale schválena Ruskem navrhovaná rezoluce, prodlužující režim sankcí proti podporovatelům šíitských povstalců, aniž by Írán zmiňovala. Návrh rezoluce, kterou Rusko vetovalo, předložila Británie po dohodě s USA a Francií. Ty původně žádaly, aby RB OSN odsoudila Írán za porušení zbrojního embarga uvaleného na povstalce, a zároveň se zavázala, že proti zemi podnikne příslušné kroky. Nakonec návrh odsuzoval Írán pouze za to, že nezabránil v dodávkách raket a bezpilotních letounů povstalcům. Rusko veto zdůvodnilo tím, že by rezoluce pouze přispěla k zesílení bojů.



Východní Ghútu i v neděli bombardovaly syrské vládní jednotky.



Dokument má za cíl zastavit bombardování v Sýrii, naléhavá je situace zejména ve východní Ghútě, kde jen za poslední týden podle exilové organizace SOHR zemřelo přes 500 civilistů, včetně více než 120 dětí.



Moskva doporučila celé znění rezoluce přepracovat.



Mahmúd Abbás vyzval členy bezpečnostní rady OSN také k tomu, aby vytvořili mechanismus, který by vyřešil izraelsko-palestinské spory.



Turecká vláda nadále trvá na tom, že operace v Afrínu je namířena proti "teroristům" ze syrské kurdské milice YPG a nikoliv proti civilistům.



Rada bezpečnosti OSN v pátek jednomyslně přijala rezoluci, která proti Severní Koreji zavádí další sankce kvůli nedávné zkoušce severokorejské mezikontinentální rakety. Návrh textu předložily Spojené státy. Rezoluce zakazuje KLDR dovoz průmyslových zařízení, strojů, dopravních prostředků, průmyslových kovů nebo takřka 90 procent rafinovaných ropných produktů.



Trumpovo prohlášení kritizovala řada zemí, arabských, muslimských i západních. Podle Palestiny, OSN či EU americký prezident ohrozil řešení izraelsko-palestinského konfliktu.



Patrně ještě do konce letošního roku podepíše americký prezident Donald Trump velký zákon o reformě daní. Dočká se tak prvního zásadního legislativního vítězství ve funkci. To ale čím dál silněji zastiňuje vyšetřování tzv. ruské aféry, které už míří do bezprostředního okolí prezidenta. Podezření ze spolupráce s Rusy během loňské prezidentské kampaně totiž krouží čím dál silněji kolem Trumpova zetě Jareda Kushnera.



Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval Spojené státy za chování vůči Severní Koreji. Washington by podle něj měl jasně říci, zda se snaží dosáhnout zničení KLDR svými provokativními akcemi.



Šéf zimbabwské armády navštívil začátkem listopadu Peking, kde se sešel s čínskými vojenskými špičkami. Jen o pár dní později armáda v Zimbabwe převzala kontrolu nad zemí. A zadržela prezidenta Roberta Mugabeho a jeho ženu Grace.



Jemen je na pokraji katastrofální humanitární krize. Podle OSN zemi hrozí největší hladomor za několik desítek let. Důvodem je podle organizace blokáda ze strany Saúdské Arábie, kvůli které do země neproudí humanitární pomoc.



Severokorejský vysoce postavený diplomat Kim In-ryong vyhrožuje Spojeným státům, že jaderná válka může začít každou chvíli. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson přitom v neděli ujistil, že americká vláda hodlá v řešení konfliktu s KLDR postupovat diplomaticky. Prezident Donald Trump podle něj nechce jít do války. Většina Američanů se ale obává, že se USA do vojenského konfliktu s KLDR řítí. A to navíc v době, kdy Evropská unie kvůli jadernému a raketovému programu odhlasovala zpřísnění sankcí vůči Severní Koreji.



Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".



"Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Jak vážně myslí USA tuto výhrůžku? Jak úspěšné jsou pokusy Severní Koreje získat jadernou zbraň? A proč na ni nefungují mezinárodní sankce? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.