Velký sesuv půdy po prudkých deštích na západě Súdánu zabil nejméně tisíc lidí. Podle agentur Reuters a AFP to uvedli ozbrojenci ovládající oblast nacházející se v občanskou válkou sužovaném Dárfúru. Ve zničené obci přežil jediný člověk, uvedlo Súdánské osvobozenecké hnutí/armáda (SLM/SLA). Zároveň vyzvalo OSN, aby pomohla vyprostit těla obětí.
Byl to splněný sen – historické sídlo s dvaceti ložnicemi uprostřed malebné krajiny Walesu. Charles a Patricia Lesterovi, uznávaní módní návrháři, kteří oblékali hvězdy jako Barbru Streisandovou či Adele, ho v roce 1971 koupili za pouhých 9 tisíc liber. Dnes má jejich domov hodnotu více než milion. Ale místo zaslouženého klidu na důchod se ocitli v pasti, z níž není úniku.
Na místě, kde se kdysi rozlévalo kamenité moře geoparku Barrandien, dnes voní chodouňské Levandulové údolí - ráj, který omámí vaše smysly snad ještě dřív, než vystoupíte z auta. Nejde však jen o turistickou atrakci. Jde o místo uzdravující tělo i duši. Kdo za ním stojí? Nepřehlédnutelná žena, která odmítla "normální svět" a místo toho začala psát vlastní příběh. Voňavý a poctivý.
Rebelie ve velkém. Tak by se dala jednoduše shrnout přestavba bývalé půdní prádelny na bytový ateliér, kde pomalu nic není obvyklé. Architekti družstvu přislíbili, že půdní prostory opraví za své. Tím začala jejich cesta za objevováním nových metod a testováním zažitých postupů, při které dbali hlavně na redukci. Mnohá rozhodnutí dokonce řešili za pochodu.
V nejbližších dnech se může rozvinout půdní sucho, a to především v horní vrstvě do 40 centimetrů, vyplývá z aktuálních informací na webu projektu Intersucho. Hrozí to navzdory tomu, že zima byla srážkově nadprůměrná. Hodně vody spadlo v podobě deště a už z krajiny odtekla. Za rizikem tak brzkého sucha stojí neobvyklý průběh zimy a brzké probuzení vegetace.
Plocha orné půdy velká jako dvě Prahy zmizela od roku 2010 z české krajiny. Na jejím místě rostou velkosklady, dálnice i města, ohrožuje ji i eroze. Půda přitom platí za neobnovitelný zdroj, jeden centimetr vzniká zhruba sto let. Ministerstvo životního prostředí slibuje změnu, například zákaz stavby skladů na nejkvalitnějších půdách. Novela je ale bezzubá, míní expertka.
Obří kráter v zemi připomínající "bránu do pekla" se objevil nedaleko jednoho z nejoblíbenějších ruských lyžařských středisek na Sibiři. Obrovská propadlina o šířce 30 metrů vznikla nad dolem na železnou rudu ve městě Šeregeš.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Ještě před stoletím bychom na mnoha místech v Praze, kterým dnes dominuje zejména bytová zástavba a žijí tam statisíce lidí, nalezli hospodářské usedlosti i rozsáhlá pole. Pro zásobování města plodinami byly klíčové například Břevnov nebo Smíchov. Téměř pětinu rozlohy města zabírá osevná půda i dnes - pěstuje se ječmen i víno. A roste zde přes 100 tisíc jabloní. To je více než na celé Vysočině.
Ve vládních plánech je nenápadně ukrytý i bod, který může zásadním způsobem přetvořit tvář našeho domova. A to doslova.
Němci se bojí, že se jim kvůli těžbě v příhraničním polském Turówě propadne půda pod nohama. Pokles změřili i čeští geologové, i když menší. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal zpracovat resort životního prostředí od České geologické služby. Deník Aktuálně má text k dispozici. "Souvislost poklesu s dolem zatím není prokázaná," upozorňuje v rozhovoru ředitel ČGS Zdeněk Venera.
Loňský silný výskyt hrabošů na Moravě vnukl české firmě P&L myšlenku vyrobit stroj na hubení těchto hlodavců. Ještě v tomtéž roce společnost navrhla prototyp stroje a letos ho již začala nabízet zemědělcům, kterým hraboši polní ničí úrodu. Tento rok bojuje s přemnožením těchto živočichů hlavně Jihočeský, Středočeský a Ústecký kraj.
Smysl má zachránit půdu a lesy, pokud to ještě jde, nediktovat přírodě, nechovat se k ní pansky, neznásilňovat ji stále dokola. Naslouchat jí, učit se jí znovu rozumět.
Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů.
Vody ubývá, studny vysychají, lesy mřou a snímky krajiny připomínají katastrofické filmy. Skoro jako by nás už mohl zachránit jen zázrak. Realita je přece jen veselejší. Krok správným směrem může udělat hned zítra ráno úplně každý.
Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Poslanci KSČM navrhli ústavní ochranu vody a nerostného bohatství. Cílem novely je mimo jiné zamezit spekulacím s přírodními zdroji, sdělil místopředseda komunistické strany Stanislav Grospič. Stát by si podle něho měl ponechat základní kontrolní rozhodovací pravomoc, jak bude s přírodním bohatstvím nakládat. Záměr zajistit ústavní ochranu vody a půdy oznámili o den dříve lidovci. Návrh novely chtějí předložit do měsíce.
Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem. Na příklady zajímavých projektů v rámci českého ekoagrosektoru se můžete podívat v interaktivní mapě Aktuálně.cz.
Zemědělství není zrovna obor, který by byl pro mladé "in". Přesto se o něm mluví stále více, zejména kvůli změnám klimatu. Téma je pro výrazné angažmá premiéra Andreje Babiše v této doméně ožehavé i politicky. Podívejte se na data, která ukazují, kdo jsou největší příjemci dotací v českém zemědělství, kolik ve skutečnosti okupuje české půdy nenáviděná řepka a jak se vyvíjí spotřeba pesticid.
Není důvod propadat optimismu, ale je to rozhodně dobrá zpráva. Konečně.
