Když se Brian Faelnar z amerického Holmdelu v New Jersey vracel domů, překvapil ho na příjezdové cestě vzteklý divoký krocan. Když začal ptáka natáčet, samec zaútočil na jeho auto a začal do něj divoce klovat. Poté, co stačil prohnat kolem vozu samici, opět zaútočil na plechového "nepřítele". Faelnar na něho marně troubil, mohl tak akorát nadávat.
Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit pták velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínající ten tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce, píše agentura Reuters.
Ptáci nezpívají jen při námluvách a bránění revíru. Někdy to dělají čistě pro radost, protože je za to jejich mozek odměňuje pozitivními emocemi. V nové studii to dokázali američtí vědci, kteří podávali špačkům malé dávky fentanylu a zjistili, že po léku proti bolesti sborově zpívají písně, jež znějí jako jazz.
V Austrálii, která kvůli koronaviru zavedla jedno z nejpřísnějších omezení pohybu na světě, se rozmohl nový koníček - pozorování ptactva. Lidé totiž tráví mnohem více času doma a začali se zajímat o dění za oknem. Navíc se ukázalo, že tato zábava může pomoci odborníkům shromáždit informace o ptácích, kteří vinou posledních ničivých požárů museli změnit své přirozené prostředí.
Pták způsobil požár transformátoru a tím zastavil provoz na nádraží v západoněmeckém Essenu. Opozdilo se 119 vlaků, dva spoje byly zrušeny a 36 jich bylo odkloněno, informovala v neděli podle agentury DPA německá policie.
Archeologové ve střední Číně nalezli jedinečnou figurku drobného ptáka, vytesanou do ohořelé kosti neznámého zvířete. Soška je stará zhruba 13 500 let, v tomto regionu jde o zatím nejstarší nalezené trojrozměrné dílo, píše agentura Reuters.
Ptačí zpěv nesoucí se indonéskými lesy by brzy mohl utichnout. Příčinou vymírání ptáků ale není klimatická změna a ubývání míst přirozeného výskytu, ale záliba místních v chování ptáků pro soutěže ve zpěvu.
Mezi létem 2015 a jarem následujícího roku vyplavily vlny na západní pobřeží Spojených států desetitisíce uhynulých mořských ptáků alkounů. Lidé nacházeli jejich těla od Aljašky až po Kalifornii, tedy přibližně po délce šesti tisíc kilometrů. Nyní vědci přišli na důvod, proč tolik zvířat najednou uhynulo.
Na raritně zbarvenou sýkoru narazil jeden z ochránců přírody v Přerově v oblasti místní Laguny. Neobvyklá barva zaskočila i ornitology, neboť takto zbarvenou sýkoru modřinku ještě nikdy neviděli. Pták, který byl na krmítku, má podle nich vzácnou pigmentovou vadu - melanismus, při níž na rozdíl od albinismu převládají tmavé barvy. Na přerovském krmítku se sýkora zdržela pouze jeden den.
"Pomoc! Pomoc! Pusťte mě ven," zaslechla sousedka z vedlejšího domu. Protože si myslela, že v něm někdo vězní svou manželku, přivolala na místo strážníky. Ti ale neobjevili žádnou kriminální činnost, jenom jednoho neposedného a zlobivého papouška.
Redaktoři Aktuálně.cz se vydali do záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Praze-Jinonicích, kde zaměstnanci pečují o 800 zraněných zvířat. S terénním pracovníkem také vyjeli do centra Prahy, kde záchranář odchytával mladé holuby, kteří by bez jeho pomoci nepřežili.
Někteří živočichové se přizpůsobují rychlému tempu změny klimatu, část to ale nestíhá. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílelo 64 odborníků, mezi nimiž byl i vědecký pracovník katedry zoologie olomoucké Univerzity Palackého Peter Adamík. Jeho studie se soustředila především na ptáky, na kterých je podle něj změna nejlépe poznat a dají se pozorovat po dobu mnoha let. Jak konkrétně na ně změny klimatu doléhají, popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Okolí kolem Karlova mostu bude ve středu večer patřit barokním vodním slavnostem Navalis. Kromě mše, slavnostního procesí nebo seskoku parašutistů k Vltavě měli organizátoři připravený večerní ohňostroj. Ten však na nátlak veřejnosti zrušili. Na jeho škodlivost upozorňovali ochránci přírody a ornitologové. Na řece se v současnosti shromažďuje mnoho vodních ptáků, které by mohl ohňostroj vyplašit. Dezorientovaným ptákům pak hrozí srážka s překážkou, pravděpodobně by také opustili i hnízdy s mláďaty. Ještě včera však žádné ohrožení vodního ptactva pořadatel nepřipouštěl.
Dávejte na trávníky do stinných míst misku s vodou pro volně žijící zvířata, prosí Český svaz ochránců přírody. Sucho je takové, že hlavně ve městech mnoho zvířecích druhů trpí nedostatkem vody. A dopad je o to závažnější, že v této době mnozí pečují o mláďata.
Na hladině Hlučínského jezera v Hlučíně na Opavsku se objevil v Česku vzácný pták lyskonoh ploskozobý. S ohledem na roční období jde podle odborníků o raritu. I v době jarních či podzimních tahů se v Česku vyskytuje minimálně. V zimě vůbec. Naposledy jej zde ornitologové zaznamenali koncem 70. let minulého století. Informovala o tom ornitoložka a ekoložka Marie Slabejová, která ptáka dokonce vyfotografovala.
Česko bude o víkendu poprvé v historii počítat ptáky na krmítkách. Dlouhodobý program pod záštitou České společnosti ornitologické má pomoci zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. K ornitologům se mohou připojit také zájemci z řad veřejnosti. Do sčítání se prozatím přihlásilo více než šestnáct set zájemců.
Obyvatelé městečka Gilbert v americké Minnesotě se v posledních týdnech stále častěji setkávají s nepředvídatelnými ptáky, kteří při létání nedávají pozor na překážky a narážejí do automobilů i domů. Šéf místních policistů ve svém prohlášení vysvětlil, že opeřenci pojídají bobule, které letos zkvasily dřív než obvykle a zvířata jsou z nich opilá.
Úbytek ptáků je celosvětový problém, zemědělství je intenzivní všude a vede k úbytku diverzity, říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. Nejohroženější je v Česku podle něj sýček obecný, populace skřivanů prý klesla o polovinu. Ptáci jsou indikátory stavu prostředí. Když mizí, děje se to podobně i se zbytkem přírody, kterou je náročnější sledovat, dodává.
Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
"Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti 'dojela' na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ornitolog a zemědělský koordinátor Václav Zámečník z České ornitologické společnosti.
