David Fiedler měl vysněnou práci v zahraničí, přesto ho už v 19 letech postihl syndrom vyhoření. "Nedokázal jsem vstát z postele, nemohl jsem ani zvednout ruku. Tělo mi dávalo najevo, že je něco špatně," popisuje. Problémy si dlouho nepřipouštěl. Svoji zkušenost s vyhořením v nízkém věku se později rozhodl přetavit v pomoc.
“Ve společnosti stále panuje představa, že pokud někdo prožívá duševní obtíže, je slabý, neumí si poradit a nezvládá věci, které zvládáme všichni,” říká terapeutka a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Podle ní může zlehčování úzkostí a dalších psychických problémů vyústit až k tomu, že člověk nevyhledá pomoc, když ji bude opravdu potřebovat.
“Gaslighting nepřijde jen tak od někoho na ulici. Důležitý je element důvěry a víry, že to s námi ten člověk myslí dobře,” vysvětluje terapeutka Lucia Rott z Institutu moderní lásky, jak vypadá jedna z nejzákeřnějších forem manipulace, která oběti může způsobit i závažné psychické problémy. “Zbystřila bych v situaci, kdy se nám ve vztahu zdá, že je vše podezřele pohádkové,” dodává Rott.
Před dvaceti lety vyhrál v soutěži Chcete být milionářem?. O pouhý rok později na Brněnsku a Kladensku zastřelil tři náhodné kolemjdoucí. K činům se přiznal, své motivy ale policii neprozradil. Jasnou odpověď nenabízí ani film Lesní vrah, který o Viktoru Kalivodovi natočil režisér Radim Špaček. V rozhovoru o něm mluví jako o osamělém vlkovi a srovnává ho se střelcem z pražské filozofické fakulty.
Připadají si jako ohrožený druh. Nad ženskou emancipací, protesty klimatických aktivistů nebo trápením mladé generace kroutí nevěřícně hlavou. Spisovatelka Iva Hadj Moussa se v románu Těžké duše vžila do myšlení stárnoucích bílých mužů, kteří nachází poslední ostrůvek svobody v metalu. V rozhovoru vysvětluje, kde se bere jejich zahořklost vůči dnešní společnosti a proč si i tak zaslouží pochopení.
Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. "Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli," říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.
Panické ataky, ale i sebepoškozování. O psychických problémech studentů rodiče často vědět nechtějí. “Ten rodič je třeba sám odolnější. Proto si nepřipouští, že by se něco takového jeho dítěti mohlo dít,” vysvětluje školní psycholožka z pražského Gymnázia Jana Keplera Barbora Semerádová a dodává, že s přibývajícími panickými ataky mezi studenty lze mluvit o "epidemii úzkosti".
Deníkové zápisy patří mezi oblíbené literární žánry. Ať už se jedná o zážitky politiků, umělců, nebo cestovatelů. Deníky ale také pomáhají vyrovnávat se s každodenní rutinou či mimořádnými životními událostmi, jako je třeba těžká autonehoda. Každodenní zápisy mají v současnosti mnoho podob. Lidé si své poznatky zaznamenávají nejen do diářů či sešitů, ale i do mobilů.
Vojáci na Ukrajině čelí dalšímu, neviditelnému nepříteli – narušenému psychickému zdraví. Potýkají se s úzkostmi, strachem i posttraumatickou poruchou. "V noci se mi zdají noční můry, které mě vyčerpávají. I když teď mám čas na odpočinek, tak se mi vůbec nedaří usnout," říká jeden z vojáků vystupující pod přezdívkou DJ.
Když si Michaela Hynková v pětačtyřiceti letech nahmatala bulku v prsu, změnil se jí život. Před okolím se snažila předstírat, že je vše v pořádku, ale brzy přestala na vše stačit sama. Jí a řadě dalších pacientů poskytuje dostupnou psychickou podporu organizace PRO Gaudia. "Byla to velká úleva. Konečně jsem se nemusela bát, že někoho rozesmutním, a mohla jsem říct, co cítím,” říká.
Ve své první povídkové sbírce Co tě nezabije zkoumá šedé zóny mezi dobrem a zlem. Do skrytých zákoutí lidské duše se ale Aňa Geislerová nadále noří i před kamerou. V road movie Karavan ztvárnila matku syna s Downovým syndromem, ve filmu Pramen zase hraje lékařku, která se podílela na nucené sterilizaci Romek. V rozhovoru popisuje, proč je ozdravné ztratit masku i proč by herci měli znát svou cenu.
Už jako malá se Kristýna stranila větších kolektivů. Místo dovádění na hřišti si listovala tlustým časopisem a vymýšlela si příběhy. Rodiče ji měli za introvertku. Kristýna však dnes vnímá, že její potíže někdy hraničí se sociální fobií. Když zjistila, že je těhotná, a rozhodla se podstoupit interrupci, přidaly se k nim úzkosti i sebepoškozování. Svůj příběh popsala v podcastu Co z tebe bude?!
V posledních letech byla vidět převážně v komediích. Teď ale herečku Janu Plodkovou čeká premiéra filmu Němá tajemství, v němž ztvárnila vnitřní boj ženy, která pečuje o manžela postiženého afázií. Zároveň má za sebou natáčení road movie Karavan, kde si zase zahrála po boku chlapce s Downovým syndromem. V rozhovoru mluví také o rolích alkoholiček a klidu, který zažila v amazonském deštném pralese.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Barbora Poláková už dávno není jen zpívající herečka. V hudebním světě je posledních osm let víc doma než v divadelním a časy, kdy před mikrofonem propadala trémě, má za sebou. Právě vydala novou desku ON/OFF, na které opět přirozeně balancuje mezi humorem a vážností. V rozhovoru popisuje, proč natáčení videoklipů škodí jejímu zdraví i jak ji zmeškaný let jejího expřítele přivedl ke psaní textů.
Když si Marvin Horváth bral svého manžela Ivana, žil navzdory mužské identitě ještě v ženském těle. Aby se stal i navenek tím, kým se cítí být uvnitř, podstoupil po letech manželství a porodech dvou dětí operaci a hormonální terapii. Co proces tranzice obnáší, ukazuje v dokumentu Šťastný člověk režisérka a antropoložka Soňa G. Lutherová. O filmu, který uvedl festival Jeden svět, mluví v rozhovoru.
O těhotenství se často mluví jako o nejkrásnějším období v životě ženy. Realita je ale u každé páté budoucí matky úplně jiná. Národní ústav duševního zdraví ve svém výzkumu zjistil, že duševní nepohodu rodičkám nejčastěji způsobuje náročný průběh těhotenství či potíže s kojením. Ženy si stěžovaly i na nedostatečnou podporu svého okolí či negativní přístup personálu v porodnicích.
Řežou si ruce žiletkou nebo přemýšlejí o sebevraždě. Dětí s vážnými duševními problémy přibývá, pomoc je ale nedostupná. Kvůli nedostatku dětských psychiatrů čekají rodiče i děti často i několik měsíců, mezitím se potíže zhoršují. Chybí nejen lékaři, ale i psychologové a terapeuti. Přetíženému systému péče hrozí kolaps, varují experti z oboru.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
