Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě získal psychiatr Cyril Höschl. Nadace Neuron ji udělila při příležitosti Světového dne duševního zdraví. Höschl, který svou kariéru zasvětil rozvoji psychiatrie, popularizaci duševního zdraví a boji proti stigmatizaci pacientů, je uznávanou osobností české i světové psychiatrie.
"Stigma, že děláme z lidí závislé, se za posledních 5 až 10 let změnilo," říká psychiatr Jan Vondráček působící v týmu odborníků, kteří na Psychedelické klinice Psyon poskytují ketaminem asistovanou terapii. Podle něj více než drogy ohrožuje Čechy alkohol. "Tendence sáhnout po alkoholu, když je nám zle, je varovný signál. Je to 'red flag', že máme problém," popisuje v rozhovoru.
Seniory často trápí pocity osamělosti a zbytečnosti, potýkají se s dlouhodobým fyzickým onemocněním a ztrátou životních partnerů. To je vede k myšlenkám na skoncování s životem. Nejnovější čísla Národního ústavu pro duševní zdraví ukazují, že právě senioři jsou skupinou, která trpí sebevražednými sklony nejvíce.
Anežka Gruberová vystupovala donedávna na Instagramu jako Autistka na cestách. Účet si založila, aby ukázala, jak se žije s duševním onemocněním a dala ostatním pocit, že v tom nejsou sami. Právě má za sebou tříměsíční pobyt v psychiatrickém ústavu. V rozhovoru popisuje, proč není léčebna poslední východisko, co by si přála na jejím systému změnit a jaká je práce zahradnice v klášteře.
Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová.
"Češi jako jedinci dovedou být šťastní a umějí prožít radost. Jakmile jsou ale ve skupině, mají tendenci šířit špatnou náladu a pesimismus, což je pozoruhodné," říká psychiatr Jiří Horáček, podle kterého může člověk z nedostatku pocitu štěstí i onemocnět. Co lidi v dnešní době dělá nešťastnými a znejišťuje je? Jak nával negativních zpráv "přežít" a jak nejistá doba trápí mladé?
Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.
Duševně nemocných v Česku přibývá a psychiatrické nemocnice hlásí plno. A to včetně té největší v pražských Bohnicích. "Lidé o nás mají spoustu předsudků, říkají, že děláme z lidí bezduché loutky. Péče o duševně nemocné ale už dávno nepřipomíná film Přelet nad kukaččím hnízdem," shodují se místní zaměstnanci. Aktuálně.cz se o tom šlo přesvědčit do největší nemocnice svého druhu v Česku.
Sebrali je a bez jejich souhlasu je zavřeli na psychiatrii. Nevěděli, co se s nimi děje a jaká mají práva. Často mluví o nedůstojném zacházení. To, že se práva nedobrovolně hospitalizovaných pacientů nechrání dostatečně, uznává i ministerstvo zdravotnictví. Teď chystá změny, aby se situace zlepšila.
Čeští vědci se už v polovině minulého století zabývali terapeutickými účinky LSD. Nyní se psychedelika do hledáčku odborníků dostávají znovu a mnozí je považují za naději pro léčbu některých duševních onemocnění. Zkoumá je také psychiatr Filip Tylš, který na Psychedelické klinice Psyon poskytuje ketaminem asistovanou terapii. V rozhovoru přibližuje, co při ní lidé zažívají a proč není pro každého.
Jihočeská policie obvinila 29letého muže, který v pátek v českobudějovické nemocnici napadl mačetou čtyři zaměstnance. Stíhá ho kvůli těžkému ublížení na zdraví. Krajští kriminalisté navíc zpracovávají návrh na to, aby mohli vzít útočníka do vazby. Zranění jsou ve stabilizovaném stavu mimo ohrožení života. Policie o tom informovala v sobotu na sociální síti Twitter.
Česko dlouhodobě trpí nedostatkem psychologů a psychiatrů, pacientů přitom přibývá. Přeplněným psychiatrickým nemocnicím má ulevit plánovaná reforma, která má zavést až sto center pomoci. Ty nabízí komplexní péči a pomáhají předcházet hospitalizacím. Odborníci se však obávají, že ministerstvo tuto snahu podrývá.
Řežou si ruce žiletkou nebo přemýšlejí o sebevraždě. Dětí s vážnými duševními problémy přibývá, pomoc je ale nedostupná. Kvůli nedostatku dětských psychiatrů čekají rodiče i děti často i několik měsíců, mezitím se potíže zhoršují. Chybí nejen lékaři, ale i psychologové a terapeuti. Přetíženému systému péče hrozí kolaps, varují experti z oboru.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se dlouhodobě věnuje také pomoci dětem, které mají psychické problémy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč stát v této oblasti zaspal a co by poradila rodičům, kteří potřebují pro děti tuto pomoc. Podstatné podle ní je řešit psychické problémy co nejdříve, než se prohloubí a způsobí nevratné škody.
Lékař a psychiatr Jaroslav Skála byl průkopníkem boje proti alkoholismu. Stál téměř 35 let v čele protialkoholní léčebny v Praze a založil první záchytku na světě. Zaváděl nové způsoby terapie a proslul svými nekompromisními nároky na pacienty. Kladl důraz na dodržování režimu, neboť závislost je podle něj kombinací duševní poruchy a nedisciplinovanosti. Od jeho úmrtí uplynulo 15 let.
„Pečovatel si na ni v rozporu se všemi předpisy lehl, zkroutil jí ruce vysoko za záda a plnou silou dospělého muže jí tlačil na hrudník tak dlouho, až upadla do bezvědomí a udusila se. Smrt Doroty Š. byla v obecné rovině výsledkem selhání celého systému. Podpora lidí s mentálním postižením je u nás nastavena tak špatně, že to nevyhnutelně vede k tragédiím,” říká novinář Petr Třešňák.
