Názory lidí na ekonomickou situaci Česka se podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) prudce zhoršily. Zatímco v březnu ji jako dobrou hodnotila téměř polovina lidí, aktuálně je to necelá čtvrtina. Zároveň stoupl podíl negativních hodnocení z březnových 12 procent na aktuálních 33 procent.
Odmítání masa se v Česku příliš nenosí. Vyznavači vegetariánství či veganství jsou u nás zastoupeni jen v několika procentech, a to i u mladší generace, ukazují nejčerstvější průzkumy. Oproti tomu ale roste počet lidí, kteří spotřebu masa cíleně omezují a s postupem času se mění i důvody, proč tak činí.
Průměrný Brňan vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně vyhodí 53,6 kilogramu na osobu a rok. Naopak na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání menší. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společností SAKO Brno a Green Solution s vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
Situace byla komplikovanější. Objevili jsme dvě hrobové jámy a odkryli 12 rakví. V jedné z nich byly pozůstatky starší ženy, nálezy ale nekorespondovaly s údaji, které o Zdeně Mašínové starší máme k dispozici, oznámili archeologové. Praha chce místo na ďáblickém hřbitově upravit. Mělo by být svědectvím o režimech, které si nevážily lidí a podle toho s nimi zacházely, řekla radní Milena Johnová.
Akčních slev a nabídek využívala během pandemie koronaviru více než polovina Čechů. Nejčastěji přitom nešlo o seniory, kteří jsou vyhledáváním slevových akcí známí, ale o lidi ve věku 45 až 54 let. Vyplývá to z čerstvého průzkumu pro společnost Česká distribuční, která je největším distributorem letáků v zemi.
Spokojenost lidí s členstvím Česka v Evropské unii klesla od loňského listopadu o deset procentních bodů na 46 procent. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, podle které za poklesem stojí obavy Čechů z ekonomické a globální situace a nejasná představa o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii koronaviru.
Ani nedostatečné vzdělání, ani vysoká kriminalita. Za největší hrozbu pro společnost považují čeští mileniálové klimatické změny. Generace narozená v rozmezí 80. a 90. let se přitom stresuje často. Dlouhodobě se cítí být pod tlakem třetina z nich. Konkrétním důvodem je hlavně blaho rodiny a materiální zabezpečení, ukazuje čerstvý průzkum společnosti Deloitte.
Polský zpravodajský server Onet.pl zveřejnil před rozhodujícím druhým kolem polských prezidentských voleb výsledky průzkumu, podle něhož pro stávajícího prezidenta Andrzeje Dudu hodlá hlasovat 49 procent dotázaných, zatímco pro jeho soupeře Rafala Trzaskowského 46,4 procenta.
Třicet tisíc kroků denně, dlouhé směny, intenzivní pohyb, zvedání těžkých břemen, stres. Některé profese jsou fyzicky i psychicky velmi náročné. A právě na ty se zaměřil průzkum expertů Univerzity Karlovy.
Až pět procent lidí v Česku alespoň jednou za měsíc přepošle svým známým dezinformaci. Dalších deset procent lidí se pak o dezinformace zajímá a aktivně je vyhledává, dál je však nešíří. Výzkum, který provedli sociologové z ústavu STEM, ukázal, že mezi šiřiteli dezinformací jsou často lidé, kteří doufají, že je díky nim bude okolí zase uznávat a respektovat, ale i osamělí senioři.
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Polovina řidičů neví, jak si vyměnit kolo, třetina žen v nesnázi volá partnerovi nebo rodiči, ale jen každá druhá volá asistenci. Ukazují to výsledky průzkumu Instant Research pro ČSOB Pojišťovnu, který zkoumal, jak si Češi dokážou poradit s běžnými poruchami. Zúčastnilo se jej 500 respondentů.
V české společnosti výrazně převažuje spokojenost s vlastním životem i jeho vybranými stránkami. Z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že nespokojených je v populaci jen pět až 11 procent lidí. Respondenti vyjadřovali největší spokojenost s osobními vztahy, nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna a zdraví.
Finanční záležitosti má nyní pod kontrolou 64 procent Čechů, zatímco v roce 2015 to bylo 75 procent lidí. Finance nemají pod kontrolou především mladí lidé do 30 let a osoby se vzděláním bez maturity. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila v lednu 2020 společnost ppm factum research mezi 1003 respondenty. Resort financí výsledky průzkumu ve čtvrtek zveřejnil.
Osm z deseti Čechů osobně nezná nikoho, u koho by se potvrdilo onemocnění covid-19. Desetina lidí ale měla na základě příznaků podezření, že jsou nemocní. Ústa a nos si na veřejnosti v květnu zakrývalo víc než 90 procent lidí, podobná část veřejnosti se zaměřila na zvýšení hygieny. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Podpora hnutí ANO se podle Kantar CZ v květnu snížila na 31,5 procenta. Polepšili si díky tomu druzí Piráti se 17 procenty, třetí ODS s 13,5 procenta i čtvrtá SPD s osmi procenty. Výsledek STAN a ČSSD se v porovnání s dubnovým šetřením nezměnil. Pohoršily si TOP 09 a KSČM, které klesla podpora na pětiprocentní hranici. KDU-ČSL by se čtyřmi procenty zůstala před branou sněmovny stejně jako v dubnu.
Téměř tři čtvrtiny Čechů se obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Nejčastěji se jedná o lidi starší 66 let. Přitom pocit osobního ohrožení nákazou je v Česku momentálně nejnižší od vyhlášení nouzového stavu, vyjádřilo ho 55 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Nouzový stav kvůli koronaviru platil v Česku od 12. března.
V průměru jen 6,5 procenta zaměstnanců v kancelářských pozicích dává výpověď kvůli nízké mzdě. Vyplývá to z dat personálně-poradenské společnosti mBlue, která se v průběhu několika let dotazovala téměř 10 000 uchazečů o práci. Pro kancelářské zaměstnance je nejčastějším důvodem odchodu ze zaměstnání nuda a nemožnost seberealizace. Letos roce však trh práce ovlivní jarní koronavirová situace.
Objem pohledávek, které zpracovaly inkasní agentury, stoupl loni meziročně o 1,25 miliardy na 24,75 miliardy korun. Každý pátý pracovník v odvětví však přišel o práci kvůli poklesu počtu pohledávek. Vyplývá to z průzkumu inkasního trhu v Česku, který uskutečnila Asociace inkasních agentur ve spolupráci se společností EY.
Strach z nákazy vystřídala v Česku únava z karantény. Lidé začali ve velkém řešit své děti a školu, novou hrozbou se stalo také omezení jejich práce. Vyplývá to z průzkumu více než 740 tisíc komentářů na sociálních sítích, které zanalyzovala Česká spořitelna se společností Perfect Crowd.
