Dezinformace, které se šíří po internetu, jsou závažný problém, myslí si téměř tři čtvrtiny Čechů. Jako málo závažné je hodnotí přes čtrnáct procent lidí. Necelých osm procent pak nepravdivé a manipulativní informace na webu nepovažuje za žádný problém. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro institut CEDMO.
Dezinformace se k Čechům nejčastěji dostávají po internetu. Nejvíce lží se podle lidí vyskytuje v článcích na webu. Alespoň jednou týdně si v nich nepravdivé informace všimlo přes 38 procent dotázaných. Ukázal to průzkum agentury Median pro institut CEDMO, ve kterém se výzkumníci lidí ptali, z kterých zdrojů se k nim dezinformace v uplynulém měsíci dostávaly.
Zhruba čtvrtina Čechů se domnívá, že se každý měsíc setkává v médiích s dezinformacemi, naopak zhruba 77 procent lidí si myslí, že falešným zprávám vystaveni nejsou, ukázal průzkum agentury Median pro institut CEDMO.
Není to jen běžná bolest hlavy. Při záchvatech migrény mohou lidé vidět dvojitě nebo zrak dokonce částečně ztrácet. Jsou citliví na světlo a pachy. Nemoc jim komplikuje i pracovní život. Podle čerstvého průzkumu organizace Migréna-help se jejich produktivita snižuje téměř o polovinu. Ať už kvůli tomu, že do práce nemohou přijít, nebo jim klesne výkonnost. Migrénou trpí až milion lidí v Česku.
Už více než rok se Ukrajina brání ruské agresi. Letní protiofenzivou se nyní snaží získat zpátky ztracená území na východě a jihu země. Tisíce civilistů přišly o život, Kyjev vyšetřuje válečné zločiny ruských vojáků. Téměř polovina Čechů doufá, že Ukrajina zvítězí. Rusku přeje sedm procent lidí. Průzkum agentury Median pro institut CEDMO ukázal, že čtvrtina Čechů by si přála dočasný mír.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo s mnoha způsoby, jak svého protivníka oslabit. Dávno před zahájením bojů na frontě rozjelo rozsáhlou dezinformační kampaň, která pronikla i do Česka. I tak ale lidé pravdivosti informací, které o dění na Ukrajině získávají, spíše věří, ukazuje průzkum agentury Median pro institut CEDMO.
O průzkumu Driver Power, který každoročně vyhlašuje britský magazín Auto Express, už jste pravděpodobně slyšeli. Redaktoři magazínu se ptají řidičů, jak jsou spokojení se svým autem, které si pořídili v posledních dvou letech. Chtějí od nich hodnocení v různých kategoriích, z nichž se pak skládá celkové pořadí. A vítěz pro letošní rok dost pravděpodobně mnohé překvapí.
Mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě se letos, stejně jako loni, umístili tři čeští zástupci. Nejlépe si v žebříčku sestavovaném britskou poradenskou společnost Quacquarelli Symonds vedla Univerzita Karlova. Letos obsadila 248. pozici, zatímco loni byla 288. Na 400. místě následuje s výrazným meziročním zlepšením brněnská Masarykova univerzita. Třetí skončilo České vysoké učení technické.
V 97 procentech nemocnic se podle průzkumu mezi lékaři porušuje zákoník práce. Výsledky průzkumu prezentovala Česká lékařská komora. Délka směny podle zákoníků může mít 12 hodin, průměr je podle průzkumu 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Důvodem je podle komory i nedostatek lékařů, do zdravotnictví nenastoupí asi 30 procent absolventů.
Reformu veřejných financí považují Češi za nutnou, na svých účtech ji ale pocítit nechtějí. Přes 90 procent dotázaných v průzkumu agentury Ipsos uvedlo, že by měl stát šetřit především u sebe. Nejhůře Češi vnímají omezení zaměstnaneckých benefitů nebo zvýšení daně z nemovitosti. Vláda Petra Fialy z ODS navrhla úsporný balíček v květnu, do roku 2025 by měl státu pomoct ušetřit 147 miliard korun.
V Česku věří médiím pouze třetina lidí. Na vrcholu žebříčku jsou veřejnoprávní Český rozhlas a televize, dařilo se ale i online deníku Aktuálně.cz, kterému důvěřuje přes polovinu dotázaných. Vyplývá to z celosvětového průzkumu Digital News Report, který ukázal ještě jednu věc: většina Čechů se vyhýbá zprávám o válce na Ukrajině.
Průzkum Národního ústavu duševního zdraví na více než deseti tisících respondentech zjistil, že neobvyklou sexuální preferenci má 31 procent mužů a 14 procent žen. Péči odborníka ale vyhledá jen méně než desetina z nich. Pomáhá jim krizová linka i terapie, které mohou snížit negativní dopady na jejich duševní zdraví nebo riziko problematického sexuálního chování.
Volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů, proti dubnu si tak polepšilo. Následovala by ODS a Piráti, jejichž podpora se meziměsíčně téměř nezměnila, činila by 17 a 11,5 procenta. Do sněmovny by se ještě dostalo hnutí SPD s osmi procenty a STAN s 6,5 procenta hlasů. V případě, že by se voleb zúčastnila koalice Spolu, měla by 24 procent. Vyplývá to z modelu agentury Kantar pro ČT.
Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS s 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta.
