Prezidenta Petra Pavla lidé za jeho dosavadní působení v čele státu při známkování jako ve škole hodnotili v průměru trojkou. Ve všech pěti dotazovaných oblastech byl Pavel hodnocený lépe než jeho předchůdce Miloš Zeman, vyplynulo z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK.
Volby do sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá ODS by získala 13,5 procenta a třetí by skončilo SPD s 10,5 procenta, ODS si polepšila o půl procentního bodu a SPD o procentní bod. Hnutí SPD oproti září předstihlo Piráty, kteří 2,5 procentního bodu ztratili, v říjnu by získali devět procent hlasů. Vyplývá to z říjnového volebního modelu agentury Median.
Volby do sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, STAN a TOP 09. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.
Jako zdroj informací o slevových akcích používá mobilní aplikace 56 procent lidí, papírové letáky sleduje 54 procent Čechů. Před třemi roky aplikace používala zhruba čtvrtina lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Skála a Šulc, která se zabývá průzkumy trhu.
Od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zavraždilo podle odhadů nejméně devět tisíc ukrajinských civilistů. Kyjev vyšetřuje tisíce válečných zločinů útočníka. Podle nového průzkumu agentury Median pro institut CEDMO si část Čechů myslí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neprojevuje dostatečnou vděčnost za mezinárodní pomoc. Vstup země do NATO ale lidé podporují.
Zatímco vládě Petra Fialy z ODS důvěřuje pouhá čtvrtina lidí, samotné strany, které ji tvoří, podporu neztrácí. Sociologové přesto varují, že se do voleb mohou lidé od vládnoucí koalice odklonit. Propad popularity je značný, v minulosti byl tak výrazný jen při vládních krizích.
Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si pohoršily. Nejvíce vláda a sněmovna. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům, vyplývá z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Na počátku června došlo na Ukrajině k výbuchu Kachovské přehrady. Voda z nádrže zaplavila obydlené okolí a připravila o život desítky lidí. Z útoku se vzájemně obviňují obě strany rusko-ukrajinského konfliktu. Desetina Čechů si myslí, že za výbuchem stojí Ukrajinci, takřka polovina viní Rusy, ukazuje průzkum agentury Median pro institut CEDMO při Univerzitě Karlově.
Důvěra lidí v policii a armádu od minulého roku mírně klesla, přesto zůstávají nejdůvěryhodnějšími veřejnými institucemi. Policii věří 74 procent Čechů a armádě 68 procent. Stejný podíl důvěry jako armáda mají i banky, které tak získaly dosud nejvyšší důvěru od roku 1996. Nejnižší důvěru mají nadále politické strany a církve, vyplynulo z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého převyšuje důvěra nad nedůvěrou. Následují předsedové hnutí ANO Andrej Babiš a SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Důvěra v prezidenta po nástupu Petra Pavla do funkce výrazně stoupla. Na rozdíl od posledních let působení jeho předchůdce Miloše Zemana má nyní hlava státu opět důvěru většiny Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, prováděného od března do května. Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, nyní to jsou tři pětiny.
Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK.
Z národnostních skupin žijících v Česku mají Češi nejraději Slováky. S velkým odstupem pak následují Vietnamci, Poláci a Maďaři. Největší antipatie dlouhodobě vzbuzují Romové a Arabové. Od posledního průzkumu v roce 2020 si pohoršili Rusové, naopak sympatie Čechů k Ukrajincům se téměř nezměnily. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Mnoho Evropanů znepokojuje klimatická krize, a rádi by proto podnikli kroky k jejímu řešení a podpořili příslušnou vládní politiku. Jejich ochota je ale velká jen v případech, kdy kvůli opatřením nemusí příliš měnit svůj život. Naopak velké změny, které mohou mít významnější dopad na jejich životní styl, jsou u Evropanů spíše nepopulární. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, píše The Guardian.
V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, kterou zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v Česku.
Většina lidí v zemích visegrádské čtyřky se obává o svobodu médií a stejně tak uznává důležitost jejich nezávislosti, ukázal průzkum Media Freedom Poll. Podle Čechů a Slováků jsou největší hrozbou pro svobodu sdělovacích prostředků jejich vlastníci, v Polsku a Maďarsku vidí jako největší ohrožení vládu. Ve všech čtyřech zemích je většinová podpora nezávislých médií a odpor proti dezinformacím.
Více než třetina lidí se domnívá, že oběti domácího násilí, a to fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického, aspoň někdy na něm nesou vinu. Častěji jsou o tom přesvědčeni muži, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu Pod svícnem, která vznikla loni s cílem vzdělávat společnost a docílit změny zákonů týkající se domácího násilí.
