Summit členů největších světových ekonomik G20 v Hamburku skončil. Jednání světových lídrů se neslo ve stínu masivních protestů v ulicích, při kterých bylo zraněno přes 200 policistů a zatčeny desítky demonstrantů. V závěrečném prohlášení se země shodly na otevřeném obchodu. Devatenáct z nich potvrdilo i cíle klimatické dohody, USA měly jako jediné výjimku.
Na jedné straně hořící auta a zranění policisté, na straně druhé diplomatická setkání významných světových politiků. Takový je páteční obraz severoněmeckého města Hamburk. Levicoví radikálové, kteří pořádají demonstraci s názvem "Vítejte v pekle", tu brojí proti summitu předních světových ekonomik G20. Političtí lídři se sjeli k jednání dopoledne. Na summitu, který bude trvat do sobotního odpoledne, chtějí státníci probrat zejména otázky volného obchodu a ochrany klimatu.
Na summitu zemí G20 v německém Hamburku zástupci předních světových ekonomik hledají kompromis v otázkách volného obchodu a klimatu. Zahájení doprovázejí divoké střety demonstrantů a policie.
Hamburská demonstrace Vítejte v pekle, kterou levicoví radikálové brojí proti summitu ekonomik G20, se v pátek opět zvrhla ve střety s policií. V severoněmeckém městě hoří auta. Dav protestujících se snaží blokovat cestu delegací do míst jednání G20, která začínají dnes dopoledne. Protesty se vyostřily už ve čtvrtek v podvečer, po klidnějším pátečním ránu dochází k další vlně násilností.
Německý Hamburk na konci tohoto týdne očekává summit G20 - a spolu s tím i obrovské demonstrace. První ze série akcí odstartovala tento víkend. Aktivisté volali o efektní boj proti klimatickým změnám nebo prosazovali potírání hladu ve světě. Představitelé dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa se sejdou v pátek a v sobotu, jednat budou právě o změnách klimatu, mezinárodním obchodu, migraci nebo boji proti terorismu.
Tisíce Belgičanů, Nizozemců a Němců dnes demonstrovaly v pohraničí svých zemí za okamžité odpojení belgických jaderných bloků Tihange 2 a Doel 3. Bezpečnost obou problémových bloků je údajně sporná kvůli tisícovkám mikrotrhlin. Organizátoři hovoří o účasti 50 až 60 tisíc lidí, informovala agentura DPA. Protestující vytvořili lidský řetěz, který se táhl od jaderné elektrárny Tihange v Huy u Lutychu přes nizozemské území až po západoněmecké Cáchy. Řetěz byl dlouhý 90 kilometrů. O odpojení zmíněných jaderných bloků ze sítě usiluje už delší dobu široké spojenectví politiků, občanské společnosti a obcí.
Na začátku celého příběhu byla načerno postavená vila podnikatele Miloše Holečka u pardubického parku Na Špici. Město mu ji nejprve chtělo zbourat, nakonec ji zpětně zlegalizovalo. Jenže ze zpustlého parku se po revitalizaci stalo vyhledávané přírodní sportoviště a stoupal počet návštěvníků i jejich hluk. Podnikatel podává stížnosti na policii, ta většinou na místě zkonstatuje, že je vše v pořádku. V pondělí 5. června se na Facebooku objevilo video, jak se podnikatel snažil vyhnat hokejbalisty ze hřiště spuštěním lomozící míchačky. Za pár dnů mělo 53 tisíc zhlédnutí. Autor svolal na neděli "hokejovou exhibici na podporu zneužívaných míchaček". Pokračování videa vám nabízíme ve fotogalerii.
"Není to jen otázka platů, požadujeme i lepší podmínky pro děti, včetně jídla či dopravy. Bojujeme za kvalitu školství v Kolumbii," řekl místním médiím šéf školských odborů Carlos Rivas.
Tisíce Slováků vyšly do ulic hlavního města Bratislavy, aby protestovaly proti korupci. Pochod zorganizoval teprve 18letý student David Straka. První protest naplánoval už v dubnu s kamarádkou ze školy Karolinou Farskou, která nyní pořádá paralelní pochod na východě Slovenska. Z malé výzvy k protestu se stala obří akce. Protestu se podle odhadů místních médií zúčastnilo přibližně 10 000 lidí. Slovenská vláda odpověděla, že považuje korupci za vážnou záležitost. Předseda vlády Robert Fico tvrdí, že opozice zneužívá tématu k napadení jeho vlády.
Lídra venezuelské opozice Henrique Caprilese a jeho kolegy zbili a okradli vojáci při protivládní demonstraci v metropoli Caracasu. "Znemožnili nám odejít a začali nás bít," popsal Capriles zkušenost s příslušníky Národní gardy, která plní funkci vojenské policie a v posledních týdnech tvrdě zasahuje proti demonstrantům. Úřady populárnímu guvernérovi státu Miranda nedávno zakázaly 15 let se ucházet o jakoukoli volenou funkci.
Brazilský prezident Michel Temer vyhlásil dekret, který by mu umožnil povolat na ochranu pořádku v ulicích armádu. Dekret lze využít tehdy, jsou-li pořádkové síly vyčerpány. Vláda mu ho ale zrušila. Temer, který je v úřadu teprve necelý rok, čelí obrovské vlně protestů, které nabývají na síle. Demonstrace původně svolaly brazilská levice a odbory ve snaze zesílit tlak na odstoupení prezidenta, kterého generální prokuratura viní z korupce a maření spravedlnosti. Ve středu ale v metropoli demonstranti zaútočili na několik vládních budov. Způsobili požár ministerstva zemědělství a na ministerstvu kultury rozbili skleněné výplně vchodových dveří.
Při protivládních protestech ve Venezuele zemřeli v úterý na následky střelných zranění další dva lidé. Demonstrace proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura už trvají měsíc a půl a zemřelo během nich celkem 54 lidí. Podle agentury EFE to je více než při protivládních protestech v roce 2014. Cílem aktuálních demonstrací je odstoupení vlády a vyhlášení voleb. Velká část Venezuelanů totiž socialistickou vládu viní z hluboké ekonomické krize, kvůli které se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základních potravin i léků a s rekordním růstem cen. Od loňského ledna trvá i krize politická, v níž prezident a jemu nakloněný nejvyšší soud blokují práci parlamentu.
Ve Venezuele probíhají volby do nového Ústavodárného shromáždění. To má posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice, která doposud parlament ovládala, hlasování bojkotuje a vidí v tomto kroku snahu Madura upevnit autoritativní moc v zemi, zmítané těžkou ekonomickou krizí. Prezidentovi vyčítá zatýkání lidí bez oficiálního zatykače, zadržování ve vazbě bez soudu a další prohřešky. Podle mezinárodní organizace Amnesty International je v této jihoamerické zemi hrubě porušované právo na svobodný projev. Tisíce lidí se proto v minulých měsících zapojily do protivládních protestů. Od dubna během nich zemřelo 117 lidí.
Demonstrace proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi si v pondělí vyžádaly další tři oběti. Během měsíce protestů už tak ve Venezuele zahynulo osmadvacet osob. Na hlavních silničních tazích metropole Caracasu demonstranti v pondělí tvořili barikády z odpadků a v některých případech i z vyhozených van, čímž na řadě míst zastavili provoz.
Tisíce Maďarů v sobotu demonstrovaly v Budapešti proti politice premiéra Viktora Orbána, kterou označují za proruskou a protievropskou. Orbán se podle protestujících snaží omezovat demokracii a lidská práva. Na ironických transparentech měli lidé hesla jako "Nepotřebujeme volby" a se smíchem skandovali "Pryč se svobodou tisku". Protestní akci vyvolala hlavně nedávná opatření maďarské vlády, hlavně zákon o vysokých školách. Tisíce Maďarů protestovaly v Budapešti už minulý týden.
Protesty v jihoamerické Venezuele si v noci na pátek vyžádaly jedenáct obětí, část údajně při rabování a další byli zastřeleni. Informovala o tom agentura AFP. Dalších šest osob bylo ve čtvrti El Valle zraněno. Venezuelané od začátku dubna demonstrují za předčasné volby a dodržování demokracie. Zemřelo při nich celkem již 20 lidí.
Po celé jihoamerické Venezuele ve středu vyšli obyvatelé do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s politikou současného prezidenta Nicoláse Madura. Rozhodnutí venezuelského nejvyššího soudu, které posílilo Madurovy pravomoce, přinutilo desetitisíce lidí k protestům. Střetli se i s policisty – demonstranti házeli zápalné lahve, policie odpověděla slzným plynem. Zemi mezitím sužuje vysoká kriminalita a inflace. Maduro navíc omezuje vliv parlamentu, který ovládá demokraticky zvolená opozice a proti demonstrantům bojuje veškerou dostupnou silou. Ústy ministra vnitra Néstoral Reverola dokonce zakázal demonstrovat, což však protesty pravděpodobně nezmírní.
Kandidát na francouzského prezidenta Francois Fillon se stal terčem útoku jednoho z protestujících při jeho návštěvě Štrasburku. Politik byl ve městě v rámci své prezidentské kampaně. Při příjezdu ho jeden z demonstrantů zasypal moukou.
Nevolební kampaň Miloše Zemana, placená z daní, pokračuje ve Středočeském kraji.
Běloruská policie dnes provedla razii v minské redakci polské televizní stanice Belsat, která vysílá v běloruštině a působí jako nezávislé médium vedle běloruských státních sdělovacích prostředků. Belsat o tom informovala na svých internetových stránkách s tím, že šlo zřejmě o reakci úřadů na její informování o protivládních protestech.
