Tomáš Zoufalý vede v Nových Bránicích kousek pod Brnem rodinnou farmu hospodařící na 530 hektarech. Na 300 hektarech pěstuje zeleninu, zbylou plochu zabírá hlavně pšenice a kukuřice. Jako řada zemědělců, i on má dlouhodobě problémy sehnat pracovní sílu. Práci na poli mu proto ulehčují technologie. K sázení, hnojení i ostřikům používá traktory s navigací GPS.
"Povědomí o zemědělství je malé, ale ochota přijít se podívat do provozu je velká. Proto jsme od počátku chtěli veřejnosti otevřenou farmu, která zatraktivní náhled na zemědělství," říká Zlata Ronzová Mádrová ze Zlaté farmy na Prostějovsku, vítězka letošního národního kola soutěže Mladý farmář roku 2022. Česko v prosinci reprezentovala i během evropského kola v Bruselu.
V rámci nového Strategického plánu společné zemědělské politiky poputuje v následujících letech z evropských fondů do českého zemědělství až 200 miliard korun. Princip rozdělování dotací mezi jednotlivé farmáře se ale změní. O tom, co budou nová pravidla pro tuzemské zemědělství znamenat, diskutovali v podcastu Aktuálně.cz zástupci malých a velkých zemědělských podniků.
Společné unijní zemědělství patří už léta mezi nejkontroverznější evropské politiky. V současnosti více cílí na podporu menších farmářů a usiluje o udržitelnější a ekologičtější přístup. To se ovšem v době krize a zvyšujících se nákladů na živobytí nezamlouvá zejména větším zemědělcům. Odborníci přitom upozorňují na to, že mezi přívlastky "ekologický" a "udržitelný" není rovnítko.
Méně zákazníků, nejistá budoucnost a hlavně ceny energií přiměly skončit už řadu rodinných farem napříč Českem. Ustát situaci jim nepomohlo ani to, že rostoucí náklady promítly do svých ceníků. Zatímco farmáři mluví o tisících farem v problémech, stát situaci tak dramaticky nevnímá - podle svých slov eviduje jen jednotky zkrachovalých podniků.
Česká republika má plán, jak správně využít 8,1 miliardy eur z evropských fondů, které míří k českým farmářům a farmářkám. Kdo a kdy peníze dostane? O slovo se hlásí rodinné podniky i ochránci přírody.
Cílem projektu je zvýšit povědomí veřejnosti o reformované evropské společné zemědělské politice a o příležitosti, kterou představuje pro podporu přechodu českého zemědělství a výroby potravin k systému, který je udržitelnější a přináší výhody jak zemědělcům, tak občanům.
Bezděkovský mlýn rodiny Řezníčkovy v Rohozné na Jihlavsku se věnuje chovu masného skotu a letos získal dvě ocenění. Cenu Svazu ekologických zemědělců (PRO-BIO) za Nejlepšího sedláka roku a Bartákův hrnec pro nejlepší ekofarmu si manželé Řezníčkovi převzali v sobotu, kdy statek zároveň otevřeli veřejnosti. "Když jsme vstoupili do ekologie, reakce některých byly, že tam jdeme kvůli dotacím. Nedokázali jsme jim vysvětlit, že je to z přesvědčení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Věra Řezníčková.
Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem. Na příklady zajímavých projektů v rámci českého ekoagrosektoru se můžete podívat v interaktivní mapě Aktuálně.cz.
Zemědělství na celém světě dnes kvůli nárůstu populace a klimatickým změnám čelí velkým výzvám. Jednou z nich je jeho udržitelnost. "Naše zemědělství není v dobrém stavu, zejména po enviromentální stránce," říká Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímá Česko v EU druhé místo hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří ČR pátá pozice. Ve statistikách tak země poráží i průkopníky ekozemědělství ze západní Evropy. Poněkud překvapivý fakt má jednoduchou příčinu: hlavními oblastmi ekozemědělství jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti a většinu z nich tvoří nenáročné pastviny.
Vyhlášenou kozí biofarmu v Pěnčíně na Jablonecku ohrožuje už druhým rokem sucho. Loni musel její majitel Josef Pulíček vybít část chovu, a pokud se situace nezlepší, bude muset počet koz a ovcí snižovat i letos. Seno mu přitom zbývá už jen na tři týdny. Státní dotace podle něj loni pokryly nákup vody, ale už ne škody. Dotace z Bruselu farmě v uplynulých letech pomohly s modernizací, úvěry s nimi spojené je však nyní v nelehkých časech zatěžují. "Místo aby k zemědělcům přicházela jedna kontrola za druhou, měli by tito úředníci být pověřeni prověřováním dopadů sucha na jednotlivých farmách," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pulíček.
Už od roku 2021 má platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z unijního rozpočtu. Evropská komise navrhuje, aby od toho data přímé dotace z hektaru či zvířete byly zastropovány na šedesáti tisících eur pro jeden zemědělský subjekt. Česko společně se Slovenskem a Německem se dlouhodobě netají odporem k tomuto přístupu.
Technologické vychytávky, precizní zemědělství nebo vývoj nových oborů, kterým se současní studenti budou moci po dokončení školy věnovat. To jsou některá z témat, které Studenta prostřednictvím panelové debaty otevřela na půdě České zemědělské univerzity v Praze. Jaká budoucnost studenty čeká? A jak daleko jsme v modernizaci českého venkova? Pusťe si záznam a uvidíte sami.
Kvalita potravin v Česku byla na vysoké úrovni ještě před vstupem do Evropské unie. Pro tvrzení, že kvalitu negativně ovlivňuje Společná zemědělská politika EU (CAP) a dotace, nejsou žádné oprávněné důvody, říká v rozhovoru s Aktuálně.cz Jindřich Pokora, ředitel Odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR (SZPI).
Kvalita jídla nás zajímá stále víc, což dokazují i nově vznikající produktové řady nebo technologické vychytávky. Jak náročné je ale bio potraviny pěstovat? A co na to supermarkety?
Drtivá většina kvalitního masného skotu se z Česka vyváží, říká farmář Martin Novotný v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Maso, které se prodává na pultech tuzemských obchodů, je tak paradoxně často z dovozu. Sám Novotný se před časem rozhodl, že k chovatelství skotu přidá i prodej masa, které si sám staří. Po pomalém začátku si nyní nemůže na nedostatek zákazníků stěžovat. "Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem," říká Novotný.
V Česku v současné době na zhruba 70 procentech zemědělské půdy hospodaří velké zemědělské podniky. Těm se často vyčítá, že se zaměřují především na okamžitou produkci a zisk a nemají vztah k lokalitě, kde působí, tvrdí někteří účastníci konference Budoucnost českého venkova, kterou na konci ledna v Praze pořádal mediální dům Economia ve spolupráci se zpravodajským portálem Euractiv. Bez velkých agrárních firem se ale neobejdeme. "Potřebujeme velké zemědělské podniky, které zajišťují převážnou část živočišné a rostlinné výroby. Je potřeba uživit rostoucí počet lidí a k tomu jsou potřeba právě velké podniky," uvedl Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory.
Pokud se Česko nezaměří na rozvoj venkova, postupně se z něj stane skanzen, shodli se účastníci konference Budoucnost českého venkova, kterou na konci ledna v Praze pořádal mediální dům Economia ve spolupráci se zpravodajským portálem Euractiv. Venkov se u nás potýká s řadou problémů, ať už jde o nedostatečný počet mladých lidí, nezájem o pracovní místa v zemědělském sektoru, nebo neustálé vylidňování venkova, což je celosvětový trend. K udržení mladých lidí na venkově by měl přispět nejen rozvoj infrastruktury v obcích, ale například i zavedení vysokorychlostního internetu, který by navíc umožnil práci z domova.
Češi snědí 2000 tun pstruhovitých ryb za rok. Farmářům čerpajícím zemědělské dotace však podle jejich slov ztěžují práci nesmyslně prováděné audity. "Auditoři se zaměřují na banality, a ne na kontrolu efektivního využití prostředků," říká Martin Junek, který rozjel v Kořenově ve staré továrně velkochov ryb.
