"S týmem se potkáme dvakrát za rok na teambuildingu, tam si řekneme vše, co se asi jinak probírá u oběda," vypráví mladá programátorka Ludmila (Lída) Tydlitátová. S manželem žije ve Vídni, pracuje ale od počítače doma. A to pro americkou IT společnost. "Naše firma má cíl, aby zaměstnanci vypadali tak jako lidé v New Yorku, kde máme sídlo," popisuje. Současně si tak užívá výhody evropského života.
Po první hodině kurzu jsem si říkal, proč jsem sem lezl, říká Tomáš Hisem. Skončil jako horník a díky rekvalifikačnímu kurzu se z něj stal programátor. Jindřich Andrš o jeho příběhu natočil dokument Nová šichta. Zajímalo ho, jak se to dá zvládnout, protože světy IT a hornictví jsou naprosto odlišné.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
O klimatu běžně uvažujeme z pohledu větších územních celků. Vědci z Akademie věd, kteří se věnují klimatologickému modelování, však dokážou vypočítat klima mnohem konkrétněji - na úrovni měst, a dokonce i jednotlivých ulic. Díky speciálnímu modelu navíc vyvrací některé stereotypy, které se o vlivu na teplotu ve městech vžily. Například že zeleň vzduch zásadně ochlazuje, že vždy pomáhá lepšímu ovzduší nebo že bílé povrchy jsou pro snížení teploty vždy lepší než tmavé.
Nikdo vám netvrdí, že to je snadné. Sám jsem se musel vypořádat se spoustou odmítnutí od zaměstnavatelů a personalistů, se kterými nás ve škole nikdo neučil komunikovat, ale vydržel jsem a nelituji. Naopak jsem rád, že jsem do toho šel. A že jsem, hlavně sám sobě, dokázal, že ještě nejsem na trhu práce ztracený, říká Tomáš Hisem.
Cílem je, aby děti více porozuměly tomu, jak počítače pracují, a aby uměly informaticky myslet, není dobré být ve vleku technologií, míní Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Základy programování a algoritmizace by se měly na školách začít učit za necelé dva roky, pilotní projekt už běží. Práce s textovým editorem do nové informatiky úplně nepatří, děti ale o výuku uživatelských dovedností nepřijdou, tvrdí Růžičková. Do výuky by se měli zapojit i učitelé dalších předmětů, náklady na obměnu techniky prý budou v řádu miliard.
Výuka informatiky ve školách by se měla v příštích letech výrazně proměnit. Pomoci s tím mají nové učebnice, které pracují s robotickými hračkami a seznamují děti se světem programování. Výukové materiály bude dva roky testovat sedmdesát škol v Česku a potom se ministerstvo rozhodne, jestli je rozšíří do škol po celé republice. Vzdělávání v oblasti informatiky a technologií by mělo začínat už v útlém věku.
O ženách a počítačích koluje řada dehonestujících vtipů. Z nich vyplývá, že neovládají ani základní funkce počítače a jsou v podstatě rády, když najdou tlačítko, jímž se zapíná. A když je jejich notebook napaden virem, nesou ho k doktorovi. Výsledkem je pak pouhých dvacet procent studentek na fakultách informatiky a deset procent žen zaměstnaných v IT.
Robot vycházel ze seznamu instrukcí, které do něj vložili jeho autoři. Poté už si ale musel s hromádkou rozsypaných součástí poradit sám.
Čeští studenti tři dny poměřovali síly v soutěži Young Guns Hackathon. Jedni ukazovali v týmech talent v programování, druzí kreativitu při tvorbě videí. Na závěr týmy před porotou prezentovaly své výtvory. Vítězové ke vstupenkám na summit Singularity University získali 30 tisíc korun.
Akce nazvané FakeHacks.cz se v Praze zúčastnilo padesát mladých vývojářů.
Umělá inteligence (AI) už umí porazit šachové velmistry, nejlepší hráče pokeru a nově i nejlepšího hráče počítačových her. Někteří varují, že se roboti jako v Čapkově knize RUR vymknou kontrole a obrátí se proti lidstvu. Stím neosuhlasí třeba Viliam Lisý, vědec, jenž na ČVUT přednáší strojové učení a teorii her a patřil do týmu, který naučil robota intuici a blufování v pokeru.
Tahira Muhammad je dospívající kodérka žijící v pákistánském městě Svát. Už jako malá se zamilovala do počítačů. Rodina, která zaměstnávala její matku, Tahiře věnovala první laptop. Dnes 17letá dívka vyvíjí software pro nevládní organizace a místní samosprávu. Dále také učí angličtinu a studuje informatiku. Měsíčně si vydělá v přepočtu necelých 900 Kč. Poté co rádio Mashaal informovalo o dívčině talentu, mnoho dárců přispělo na její školné. Tahiřiným snem je vzdělávat pákistánské dívky a pomáhat jim dosáhnout pokroku.
Programující čtrnáctileté studentky dokázaly, že IT obory už dávnou nejsou pouze chlapská záležitost. V rámci DOTS 2017, summitu o digitální transformaci, dívky na jednom z workshopů předvedly, že si poradí i s naprogramováním robotů. Nejdříve je propojily s počítači a posléze je pomocí kódu naučily různé povely. Roboti tak uklízeli zmuchlaný papír, zastavovali na hnědé barvě a házeli míček na určené místo. Pro některé dívky bylo programování náročnější, ale nakonec všichni roboti splnili úkol na výbornou. Dívky tak ukázaly, že kódování je hlavně o schopnostech.
Pamatujete na dobu, kdy počítač byl v podstatě televize s psacím strojem, kdy mechanika byla zabudovaná v klávesnici, kdy notebooky vážily přes osm kilogramů a počítačová hra se spouštěla z kazety v magnetofonu? To vše nabízí výstava "Století informace" na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Jedná se o soukromou sbírku Petra Váradiho ze Staré Paky. My vám přinášíme pouze ukázku jeho vzácných exponátů.
Tomáš Veselý programuje od šesti let, o tři roky později už uměl vytvářet počítačové hry. Když ovládl i mezinárodní soutěže, stal se porotcem a lektorem pokročilých programátorů. Je úspěšný v matematických a fyzikálních olympiádách, daří se mu i ve hře na klávesy a saxofon. „Na koleni“ si sestrojil funkční 3D tiskárnu. Svou budoucnost vidí růžově, programováním se může hravě uživit. „Spousta lidí tomu nevěří, ale já si myslím, že s tím, jak budou odcházet ty původní profese, tak musí přijít programátoři, kteří vytvoří to, co je nahradí,“ říká.
Apiary vznikla v roce 2011 a ve svých kancelářích v pražském Karlíně a v San Francisku zaměstnává 33 lidí. Má hodně specifický produkt – poskytuje programátorům softwarový nástroj pro tvorbu rozhraní, aby spolu dokázaly komunikovat aplikace a programy od různých výrobců a na různých zařízeních.
Ministerstvo školství začalo pracovat na tom, aby se moderní technologie dostávaly do výuky častěji. Už vznikají úlohy, které mají žákům přiblížit, jak přemýšlejí počítače, a učit je základům programování. Podívejte se, jaké úlohy nyní řeší žáci v rámci soutěže Bobřík informatiky.
Raspberry Pi je levný miniaturní počítač, který změnil svět. My nabízíme návod, jak s ním začít, krok za krokem. Podrobnější představení Raspberry Pi a jeho možností najdete na serveru tech.ihned.cz.
Ministerstvo školství chce do pěti let zavést povinné hodiny programování už od začátku školní docházky. Děti by se měly učit lépe chápat počítače. To je dnes potřeba i v profesích, kde dřív stačila manuální zručnost.
Rozhovor s Martinem Raszykem, mnohonásobným medailistou v mezinárodních soutěžích v astronomii, fyzice či programování.
Americký deník Los Angeles Times publikoval zprávu o zemětřesení první. Díky robotovi.
Na aplikacích a programech by v roce 2018 mohlo v EU pracovat až pět milionů lidí.
Největší IT konference ve střední Evropě se uskuteční od 20. do 22. září
Google představil vlastní programovací jazyk Dart. Má ambice nahradit Javascript, který současným webovým aplikacím přestává stačit
IBM oceňovala projekty vysokoškoláků
