Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Nemohla se zachovat jinak. Já bych nikdy nebyla statečná jako ona, byla neskutečně silná osobnost, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, řekla v roce 2017 v DVTV dcera Milady Horákové Jana Kánská. Od justiční vraždy demokratické političky dnes uplynulo 69 let. Byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomínala Kánská. Dodává, že celá ideologie komunismu je pro normální lidi nesplnitelná, každý podle ní chce mít něco svého a něco vlastnit.
Až 14 hodin záznamu politického procesu s Rudolfem Slánským a dalšími obžalovanými z roku 1952 může obsahovat vzácný nález filmového materiálu.
"Omyly" patří k životu jako ke straně (komunistické), což znamená, že kdykoli mohou přijít omyly nové. To je varování před fanatismem a zaslepeností.
Obrazové a zvukové záznamy procesu s "protistátním spikleneckým centrem" kolem Rudolfa Slánského jsou napadené plísní. Filmaři vědí, jak je vyčistit.
Proces s Rudolfem Slánským se stal kruciálním bodem pro velké zvraty uvnitř komunistické strany. Je otázkou, kdo všechno o záznamech procesů veděl, říká historik Petr Blažek.
Film režiséra Davida Mrnky Milada bude mít premiéru 31. října. Snímek o političce a oběti vykonstruovaného procesu Miladě Horákové vznikal devět let. Hlavní roli ztvárnila izraelsko-americká herečka Ayelet Zurerová. Ve filmu se objeví i čeští herci, například Aňa Geislerová v roli prokurátorky Ludmily Brožové. Na financování koprodukčního projektu se podílí globální videotéka Netflix, která zakoupila práva na streamování po celém světě a snímek zařadí do své nabídky.
V Turecku začal v pondělí soudní proces se dvěma stovkami lidí, kteří čelí obvinění, že se podíleli na loňském pokusu o puč. Jde hlavně o vojáky, 26 z nich jsou generálové. Drtivá většina je stíhaná ve vazbě. Mezi obviněnými je i duchovní Fethullah Gülen, kterého turecké vedení označuje za inspirátora neúspěšného převratu. Gülen je souzen v nepřítomnosti, žije v americkém exilu. Mnoha obviněným hrozí doživotí.
Opozičního předáka Alexeje Navalného uznal ruský soud znovu vinným a uložil mu trest pět let vězení podmíněně. Navalnyj navíc musí zaplatit pokutu ve výši 500 000 rublů. Rozsudek zatím není pravomocný. Navalnyj je v ruském Kirově souzen za údajnou zpronevěru opakovaně. Obžalován byl z toho, že jako poradce gubernátora zorganizoval podvod, při kterém byl lesnický podnik Kirovles okraden. Navalnyj proces označuje za politický a řízený Kremlem. Na vynesení rozsudku přišel rovnou s taškou nachystanou do vězení, protože čekal verdikt "vinen".
Další proces s mužem obžalovaným ze spoluúčasti na zločinech v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi začne před soudem v německém Neubrandenburgu v původně stanoveném termínu 29. února. Mluvčí soudu dnes podle agentury DPA oznámil, že byly zamítnuty veškeré stížnosti pětadevadesátiletého obžalovaného Huberta Zafkeho na podjatost soudní poroty, která se případem bude zabývat. Bývalý příslušník jednotek SS, který určitou dobu působil jako zdravotník v osvětimském táboře smrti, se má zodpovídat z podílu na zavraždění více než 3600 lidí. Zemský soud ale předpojatost odmítl. Státní návladní a další žalobci se obávají zdržování procesu vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalovaného.
Leopold Lopéz je již přes rok držen ve vojenském detenčním centru Ramo Verde mimo hlavní město. Opozice viní vládu a prezidenta Nicoláse Madura z účelově vykonstruovaného procesu. Lopéz se podle nich stal obětním beránkem vlády, která podle kritiků nedokáže čelit stále zhoršující se ekonomické a sociální situaci v zemi.
Korunním svědkem v procesu se stal muž, kterého si žena podle obžaloby na provedení činu najala. Obžalovaná se vůči verdiktu na místě odvolala.
Čtyřiapadesátiletý Kajínek, který chtěl s novým psychologickým posudkem dosáhnout nižšího trestu, se jednání na vlastní žádost nezúčastnil, přítomen byl jen jeho advokát.
Milada Horáková byla jedinou ženou z popravených politických vězňů, od její smrti v sobotu uplynulo 65 let. Spolu s ní bylo ve vykonstruovaném procesu souzeno dalších 12 lidí.
Odborníci se shodují, že rozsudek smrti nad bombovým atentátníkem z Bostonu může být z mnoha důvodů pouze symbolický.
Žena, která byla v roce 1990 odsouzena za vraždu svého syna, se podle výsledku nového procesu ničeho nedopustila.
Obhájci a prokuratura před soudcem a porotou vykreslí dva naprosto odlišné profily obžalovaného.
Začíná soud s atentátníkem z Bostonu. Exploze zabily tři lidi a 264 dalších zranily. Žalobce žádá trest smrti.
Společnost provozující fastfoody po celém světě reaguje na spekulace posledních let a poodhaluje zákulisí vzniku svých produktů.
Střelbu při premiéře filmu o Batmanovi v denverském kině nepřežilo 12 lidí a dalších 70 utrpělo zranění.
