“Bylo mi pětadvacet a bezhlavě jsem se zamilovala,” vypráví Dita Křížová alias Holka od Berounky. Měsíc před začátkem covidové pandemie se z Moravy přestěhovala do Prahy: za novým vztahem a posléze i pozemkem s chatičkou kdesi mezi křivoklátskými lukami a lesy, který se rozhodla koupit a zvelebit. “Nic však nešlo podle plánu,” přiznává Dita s tím, že růžové brýle brzy vyměnila za cement a nářadí.
Na jižní Moravě odborníci v polovině července potvrdili první výskyt nepůvodního druhu včely známé i jako čalounice v Česku. Jedná se o velkého zástupce čeledi čalounicovití původem z východní Asie. Druh byl v posledních letech zaznamenán v různých evropských státech a odborníci čekali, že se objeví i v Česku.
V době, kdy je běžné trávit volno s mobilem v ruce a pracovním e-mailem na očích, přichází projekt, který se vydává opačným směrem. V Javorníkách, v srdci beskydských lesů, vzniklo místo, kde je prioritou mentální regenerace a skutečný klid. Na mú dušu.
Supi, hyeny nebo žraloci. Tito nenápadní hrdinové přírody, kteří čistí planetu od zbytků mrtvých zvířat, teď alarmujícím tempem mizí. Jejich pokles dramaticky ovlivní nejen ekosystémy, ale i naše zdraví. Přibudou totiž nemoci, kvůli kterým může ročně zbytečně zemřít až sto tisíc lidí.
Kdysi to bylo jen místo na letní prázdniny. Rozpadlý statek, kde stavby měly křivé stěny a zdálo se, že se tu už nic nového zrodit nemůže. Jenže právě tady, v malebné Líšnici, rodina Abtova našla svůj vysněný domov. A nejen to - objevili i nový směr svého života. Už roky tu totiž stojí Tátův sad - rodinná firma, kde se z jablek zrodil nový příběh. Lahodný, plný bublinek a se zářnou budoucností.
Na západní straně Šumavy, v drsném i krásném kraji, žije a pracuje Lucie Marunová. Mladá hajná lásku k lesům a myslivosti zdědila po svém otci, i proto již dva roky je realitou jejích dní ticho a dřina. A někdy i vůně střelného prachu. Lucie prý ke štěstí nepotřebuje mnoho, naplňuje ji totiž péče o rovnováhu přírody - s respektem, pokorou a láskou. A to i ke zvěři, kterou občas musí usmrtit.
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
Ještě před pár lety to byla chata na spadnutí, která se objevila mezi stovkami realitních inzerátů. Dnes se kvůli ní do Česka sjíždějí hosté třeba z Německa, kteří hledají komfort v jedinečné přírodě. Radek Hušek uprostřed lesa postavil něco jako ekologický sen: malý domek se saunou, jezírkem a interiérem z recyklovaného materiálu. Chata Na Vodopádu v sobě skrývá mnoho pokladů.
Vždy měl slabost pro architekturu a víno. Jednoho dne Jaroslav Mráček narazil na pozemek – bývalou vinici s výhledem, který bere dech - a měl jasno. Nechtěl postavit jen další stavební projekt, ale něco výjimečného. A tehdy se zrodila myšlenka vytvořit prostor pro skutečný odpočinek. Bez kompromisů a zároveň bez zbytečností.
To, co začalo jako obyčejný koníček, stalo se plnohodnotným projektem. A nakonec i byznysem. "Potřebovala jsem něco, co mě bude bavit a zároveň mě uživí. A houby si mě prostě zavolaly," líčí Lucie Drozdová, známá jako Šumavská houbička. O houbách ví snad vše a nyní prozradila, jaké druhy momentálně můžete najít v šumavských lesích.
Když Radim Filgas v roce 2021 zahájil rekonstrukci staré valašské chalupy, bylo mu 28 let. Venku vládl covid a uvnitř domu panovala tma, vlhkost a pachuť času. Katastrofální stav budovy ho však neodradil. Když spatřil překládaný strop a původní pec, bylo mu jasné, že z chalupy musí vytvořit snové místo. Stavba navazuje na okolní krásy. A to nejen přírody, ale i chaty, kterou v dětství navštěvoval.
Na střední Moravě opět hnízdí pisily čáponohé, které žijí v jižní Evropě a do Česka zalétají jen zřídka. Dva páry těchto bahňáků ornitologové zaznamenali na několika místech v okrese Prostějov. Na střední Moravě pisily čáponohé poprvé zahnízdily v roce 2020 na štěrkovně u Majetína na Olomoucku. Sdělil to v neděli Jiří Šafránek ze středomoravské pobočky Moravského ornitologického spolku.
Mravenci, co se sami odpálí, stonožky s rekordním počtem nohou nebo tarantule zářící jako neon. Ukázalo se, že evoluce má stále smysl pro extrémy. Všechny tyto druhy byly vědecky popsány až v posledních letech a ukazují, že planeta stále skrývá podivuhodné obyvatele, kteří by si snad zasloužili i vlastní sci-fi film.
Jižní Čechy jsou doslova stvořené pro motorkáře. Kvalitní silnice, hladký asfalt a rozmanitá krajina plná výhledů a zajímavých zastávek tvoří ideální kombinaci pro výlet v jedné stopě.
Divoké švédské hřebeny, klidné skotské vysočiny nebo magické pobřeží Portugalska. Zapomeňte na přeplněné turistické trasy a vydejte se po méně známých evropských trecích, kde místo davů potkáte jen ticho, nespoutanou přírodu a pár sobů.
S příchodem jara a léta se příroda probouzí a s ní i klíšťata – malí, ale nebezpeční paraziti, kteří mohou přenášet závažné nemoci, jako je borelióza nebo klíšťová encefalitida. Mnozí z nás sahají po repelentech z drogerie a věří, že tím se ochrání. Ale je to skutečně tak?
Rybky klauni, které proslavil animovaný film Hledá se Nemo, se naučily vyrovnat se s oteplováním oceánů tím, že zmenší svou velikost. Zjistili to vědci, kteří pozorovali oranžové, pruhované rybky během vlny horka u pobřeží Papuy Nové Guineje. Klauni, kteří se zmenšili, měli větší šanci přežít.
Ve stínu meruňkových stromů, zároveň ukrytý mezi řádky vinohradů. Takový je glamping Mezi meruňkami, který se nachází uprostřed moravské krajiny, nedaleko malebné vesničky Čejkovice jen pár kilometrů od Hodonína.
Česko má před sebou chladnější období. Odpolední teploty jen výjimečně překročí 15 stupňů Celsia. V noci budou klesat i pod nulu, od úterý do pátku varují meteorologové před četnými přízemními mrazíky. Objeví se déšť a přeháňky, srážek však nebude mnoho, vyplývá z předpovědi a vyjádření Českého hydrometeorologického ústavu na síti X.
Ve Wyomingu v USA, kde se právě teď začínají probouzet hladoví medvědi ze zimního spánku, přišli ochránci přírody s nápadem, jak připravit turisty na setkání s nebezpečnými šelmami. Použili k tomu robotického medvěda na dálkově ovládané platformě, který na lidi útočí stejně rychle jako skutečný grizzly. Wyoming tak nabízí zážitek, který je možná o něco méně smrtící - ale zato stejně adrenalinový.
