Bývalý španělský král Juan Carlos ve svých pamětech vyjadřuje obdiv k diktátorovi Franciskovi Frankovi, po kterém nastoupil do čela Španělska, a stěžuje si na svého syna krále Felipeho VI. Uvádí to francouzský a španělský tisk o některých pasážích z knihy, která vyjde příští týden ve Francii.
Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních, informuje agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě země vyžádaly nejméně 217 mrtvých.
Frankfurt nad Mohanem se po roce opět stal pomyslným hlavním německým městem literatury. Tuto středu zde začíná tradiční knižní veletrh. Chybět nebude ani Česká republika, která by se v roce 2026 ráda stala čestným hostem. Letos výsada připadla Španělsku.
Bývalý španělský král Juan Carlos I., který se nedávno odstěhoval ze země, zatím do Spojených arabských emirátů, měl podle jeho někdejší milenky Corinny Larsenové nejspíš "stovky" účtů v cizině. Larsenová to uvedla v rozhovoru s BBC. V něm také tvrdí, že 65 milionů eur (téměř 1,7 miliardy Kč) jí v roce 2012 poslal král na švýcarské konto z lásky.
Bývalý španělský král Juan Carlos odcestoval ze země poté, co vyšlo najevo podezření, že je zapleten do korupční kauzy. Podle některých odjel, aby ochránil monarchii. Kritici však zdůrazňují, že utekl před svou temnou minulostí, která zahrnuje četné kamarádské vazby s bohatými politiky ze Saúdské Arábie.
Bývalý španělský král, nyní jedenaomdesátiletý Juan Carlos I., se chce na konci týdne zcela stáhnout z veřejného života. Trůnu se vzdal v roce 2014. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na v pondělí zveřejněný dopis, který bývalý král adresoval svému synovi a nástupci králi Felipovi VI.
Dědička španělského trůnu, třináctiletá princezna Leonor, ve středu v Madridu poprvé řečnila na veřejnosti. Při oficiální události u příležitosti 40. výročí španělské ústavy přečetla první z jejích článků. Jejímu otci, králi Filipu VI., bylo při jeho prvním veřejném projevu rovněž 13 let, uvedla agentura AP. Princezna Leonor je nejstarší dcerou Filipa VI. a jeho manželky Letizie, má mladší sestru Sofii. Třináct let jí je právě ve středu 31. října. Při ceremoniálu v Cervantesově institutu ve španělské metropoli četl ze španělské ústavy, schválené španělským parlamentem 31. října 1978, také král Filip VI.
Novým premiérem Španělska se po slavnostní přísaze před králem Felipem VI. stal socialista Pedro Sánchez. Krátce po něm složila v Barceloně přísahu také nová katalánská vláda.
Felipe VI. zavítal do Barcelony poprvé od říjnového referenda o nezávislosti Katalánska.
Důvodem neúčasti starostky i několika dalších katalánských politiků je králův postoj ke katalánské krizi po loňském referendu o nezávislosti.
Španělský král Felipe VI. dnes vyzval nově zvolené poslance katalánského regionálního parlamentu, který opět ovládli separatisté, aby se vyhnuli nové konfrontaci s Madridem po neúspěšném pokusu o odtržení regionu pomocí nepovoleného říjnového referenda. Král u příležitosti již čtvrtého vánočního poselství za své vlády upozornil nový regionální parlament, že by měl hájit zájmy všech Katalánců, tedy i těch, kteří si odtržení od Španělska nepřejí. Síly mezi podporovateli nezávislosti a zachování jednoty jsou přibližně stejné. Král varoval také před sváry, nejistotou a zastrašováním, stejně jako před morálním selháním politiků.
Studenti vysokých i středních škol v Katalánsku ve středu uspořádali stávku, aby vyjádřili nesouhlas s chystaným převzetím pravomocí místní vlády Madridem. Část rodičů si stěžuje, že pedagogové podporující stávku se jich neptali na souhlas s účastí jejich dětí na protestu. Učitelé prý děti nutí připojit se k protestům a některé děti to udělaly kvůli obavám ze zastrašování. Rodiče požadují, aby školy vyučovaly neutrálně a aby z nich vycházeli studenti "svobodně myslící" a nikoli "indoktrinovaní".
Katalánci čekají, jak skončí vyostřený spor mezi jejich regionální vládou a tou centrální v Madridu. Španělsko nechce o nezávislosti vyjednávat, katalánský premiér Carles Puigdemont je však odhodlaný vyhlásit samostatnost během několika dní. Sami obyvatelé přitom v této otázce nejsou jednotní. K urnám jich v neděli přišly podle neoficiálních odhadů dva miliony. Doma jich ale zůstalo ještě více, jenže ti nejsou slyšet. "Hodně se tu hraje na emoce, hlavně kolem policejní brutality," řekl Aktuálně.cz Čech Mikuláš Lubomirský, který se svou rodinou žije v Barceloně.
Španělský král Felipe VI. v úterním televizním vystoupení před národem ostře kritizoval lídry Katalánska za uspořádání referenda o nezávislosti této autonomní oblasti na Španělsku. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality. Král v přímém televizním projevu zdůraznil, že katalánské vedení se dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie. Situaci v Katalánsku označil za velmi vážnou. Ve zhruba šestiminutovém vystoupení král upozornil, že mu velmi záleží na udržení jednoty. Stát podle něj musí v Katalánsku zajistit ústavní pořádek a vládu práva.
Katalánská vláda v čele s Carlesem Puigdemontem se nehodlá vzdát snu o nezávislosti. Závazné referendum chystá na příští měsíc, a to i přes varování španělského premiéra Mariana Rajoye. Ten opakovaně upozorňuje, že je referendum protiústavní. Regionální vláda v Katalánsku si ale stojí za svým a už stihla připravit zákon, který popisuje, jak by první dny nezávislosti vypadaly. Puigdemont navíc popisuje i některé znaky osamostatněného Katalánska - mělo by například vlastní armádu.
Před třemi lety znal ambiciózního Emmanuela Macrona ve Francii jen málokdo. Teď jeho příznivci jásají nad jeho jasným vítězstvím v prezidentském klání. Devětatřicetiletý politik, který by v Česku ani kvůli svému nízkému věku nemohl kandidovat, se stal na příštích pět prezidentem Francie. Nejmladším v její historii.
Španělský král Felipe VI. podle očekávání rozpustil parlament a na 26. června vyhlásil nové volby. Učinil tak poté, co se strany, které uspěly v prosincovém hlasování, nedokázaly dohodnout na novém premiérovi. Současný parlament tak fungoval pouhých 111 dní. Ve volbách 20. prosince nezískala žádná ze dvou tradičních stran španělské politické scény (lidovci a socialisté) dost mandátů pro to, aby mohla sama sestavit vládu. Hlasy jim ubraly nové strany Ciudadanos a Podemos, které v kampani těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména s nezaměstnaností.
Španělský král Felipe VI. po jednání s lídry politických stran nenavrhl nikoho na premiéra. V praxi to znamená, že zemi čekají nové parlamentní volby. Od prosincových voleb se žádnému z lídrů stran nepodařilo získat dostatečnou podporu poslanců pro fungování kabinetu. Poprvé ve čtyřicetileté demokratické historii Španělska se tak budou parlamentní volby opakovat.
Princeznu Cristinu čeká soud kvůli daňovým podvodům. Bude první členkou královské rodiny před soudem od obnovení monarchie.
Kníže Albert II. se za rok zúčastní oslavy 700. výročí narození Karla IV.
