Maturity by měly být nejdřív 21 dnů po znovuotevření škol, nebo by je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy. Kabinet také souhlasil s tím, aby přijímací zkoušky na střední školy byly nejdříve 14 dnů po otevření škol zavřených kvůli koronaviru. Děti by je měly psát jen v jednom termínu místo dvou, které se původně plánovaly.
Návrat do škol je reálný ve druhé polovině května. Maturity budou zahájeny nejdříve 21 dnů po znovuotevření škol a proběhnou bez písemné části z českého a cizího jazyka. Pokud škola nezačne do 1. června, bude maturitní vysvědčení uděleno podle známek z posledních tří vysvědčení, řekl ministr školství Robert Plaga. Jednotná přijímací zkouška proběhne nejdříve 14 dní po znovuotevření škol.
Mašinerie zvaná Cermat.
Na vysokých školách probíhají v těchto dnech přijímací zkoušky. K oborům, na které se hlásí nejvíce lidí, patří tradičně medicína. Studenti mají tento rok o něco větší šanci na úspěch. Ministerstvo zdravotnictví chce řešit nedostatek lékařů navýšením počtu studentů na medicíně. Každá lékařská fakulta má přijmout o 15 procent více studentů než dosud, což je ve výsledku o několik stovek uchazečů více. "Dáváme velký důraz i na to, jaký má uchazeč prospěch v matematice," říká v rozhovoru děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo.
Tak je to zase tady. Jaro, čas vylíhlých mláďátek, rozkvetlých třešní, Velikonoc - a zápisů a přijímaček. Jak se k nim staví helikoptéroví rodiče?
Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous.
Asociace krajů navrhuje zavedení bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off score. Slibuje si od toho snížení počtu neúspěšných maturantů, neboť by se na školu dostali jen ti nadanější. Zbytek by šel na učňovské obory. V pátek asociace o návrhu, který už zaslala poslancům, jednala s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Podle něj by ale zavedení bodové stupnice nic neřešilo.
Tokijská univerzita se přiznala, že přidávala u přijímaček body uchazečům mužského pohlaví. Ředitel školy se veřejně za školu omluvil.
Na maturitní obory chodí i žáci, kteří neumí prakticky nic. Neměli by se na ně vůbec přijímat, řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz metodička Cermatu Eva Řídká. Bývalá profesorka matematiky na gymnáziu si myslí, že by maturita neměla být považována za něco, čeho musí dosáhnout všichni. Naopak současný trend umožnit maturitu všem se podle ní odráží i na vysokých školách. Česko je třetí nejméně úspěšnou zemí v tom, jak se děti na vysokých školách udrží, připomíná Řídká, v roce 1990 patřilo přitom mezi šest nejlepších států OECD v matematice.
David Souček spolu s Oldřichem Botlíkem zakládal v roce 1995 projekt Kalibro, jenž se pravidelně zabývá zjišťováním výsledků vzdělávání na základních a středních školách pomocí srovnávacích testů. Hlavním cílem je poskytování zpětné vazby ředitelům, učitelům, žákům a rodičům a také mapovat vývoj vzdělávání v českém školství. "Ve srovnání s pochybnostmi o tom, zda má zasahování státu do skládání maturitních zkoušek a do přijímacího řízení na střední školy v této podobě vůbec smysl, jsou chyby v několika úlohách jen okrajové problémy," říká ředitel Kalibra David Souček v rozhovoru pro Aktuálně.cz .
V jedné z úloh v přijímacích testech na osmiletá gymnázia byla chyba. V klíči řešení uváděl Cermat jako správnou odpověď variantu B, správně ale mohla být i varianta C. "Je to chyba, která by se stávat neměla," říká senátor Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Jana Keplera.
V klíči řešení uváděl Cermat u jedné z otázek z češtiny jako správnou odpověď variantu B, teď však zjistil, že správně mohla být i varianta C. Komise, které testy ověřovaly, na chybu nepřišly.
Tak jako loni i letos vzbuzují přijímací zkoušky na střední školy emoce. Žáci si stěžují, že jsou plošné testy od Cermatu stále těžší. Učitelé a odborníci na školství poukazují na vyšší počet odborných termínů i časovou náročnost, zkoušky navíc podle některých kritiků negativně ovlivňují výuku na druhém stupni základních škol. Místo znalostí využitelných v běžném životě se žáci biflují něco, co v reálu nevyužijí. Podle Cermatu mají testy smysl, jejich účelem je vybrat jen ty nejlepší.
Při přijetí nerozhoduje objem znalostí, ale pořadí, brání se kritice šéf Cermatu Jiří Zíka.
Deváťáci mají problémy s úlohami z konstrukční geometrie, jednoduchou prací s celkem a jeho částmi i se slovními úlohami. Ukázaly to jednotné přijímací zkoušky, které letos poprvé psali všichni uchazeči o střední školy s maturitou. "Znalost pojmů 'o kolik' a 'kolikrát' je podle našich češtinářek tragická," říká šéf Cermatu Jiří Zíka. V češtině pak žáci obtížně hledali v textu zájmeno či příslovce, často také neuměli určit pád a číslo podstatného jména. Celkově byli žáci úspěšnější v češtině než v matematice.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) zasáhla ve sporu o to, zda měli mít uchazeči o střední školy k dispozici zadání přijímacích zkoušek, které se konaly minulý týden. Nakonec všichni uchazeči, kteří už test psali, budou mít k zadáním přístup. „Ministerstvo školství i Cermat chtějí zachovat rovný přístup všech uchazečů a umožní, aby měli v případě zájmu testové sešity zkoušek, které konali, k dispozici," řekl ředitel Cermatu Jiří Zíka. Testy si budou moct stáhnout na speciální webové stránce po zadání rodného čísla a příjmení.
Zadání jednotných přijímacích zkoušek na střední školy se po prvním termínu, který se konal před týdnem, objevilo na internetu. Přestože Cermat, který zkoušky pořádá, kvůli tomu vyhrožuje žalobou, uchazeči o střední školy měli na testy nárok a mohli si je u ředitelů po zkoušce vyžádat. Většina z nich to ale nevěděla. Cermat však trvá na tom, že pokud je někdo z nich zveřejní, je to na žalobu.
Zveřejnění zadání jednotných přijímacích zkoušek bylo podle právní analýzy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) neoprávněné. Podle něho jsou testy autorským dílem a neexistuje veřejný zájem, který by odůvodňoval zásah do autorského práva. Iniciativa Maturitní data - odtajněno, která zadání minulý čtvrtek zveřejnila, však s tímto výkladem nesouhlasí. Myslí si, že Cermat zvýhoďnuje uchazeče, kteří si zadání umějí obstarat například díky kontaktům svých rodičů ve školách nebo na internetu.
Iniciativa Maturitní data - odtajněno zveřejnila na internetu zadání středečních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Organizátor testů Cermat to předtím odmítl, protože nechtěl zvýhodnit žáky, kteří budou testy dělat až v náhradním termínu. To je ale podle iniciativy pokrytecké, protože si tak jako tak někteří žáci dokážou zadání testu sehnat třeba ofocené.
Ve středu ráno zasednou všichni žáci hlásící se do maturitních oborů do lavic a začnou vyplňovat úplně stejné testy z matematiky a českého jazyka. Ministerstvo školství si od zavedení jednotných přijímacích zkoušek mimo jiné slibuje, že se na maturitní obory přestanou dostávat uchazeči s nedostatečnými studijními předpoklady. K tomu ale podle ředitelů škol nedojde, pokud nebude centrálně stanovená minimální hranice bodů. Kolik bodů stačí na přijetí dnes, určuje ředitel.
