Na to, aby se v Česku prosadila ekonomika s přidanou hodnotou, je zapotřebí úplně jiný typ vzdělání, říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin. Současná podoba přijímaček na střední školy chce po dětech, aby správně vyplnily test, tedy splnily úkol, i když jim třeba nedává žádný smysl.
Skoro milion a půl žáků a studentů míří do lavic v právě začínajícím školním roce 2025/2026. Mezi nimi i téměř 118 tisíc prvňáků, tedy zhruba o dva tisíce méně než loni. Online deník Aktuálně.cz připravil pro žáky a studenty, ale především pro jejich rodiče přehledný souhrn toho, jak bude školní rok ubíhat. Kdy budou prázdniny, volna, kdy děti čekají přijímací zkoušky a maturity?
Každý rok se opakuje stejný scénář. Hysterické debaty o maturitách i přijímačkách, stížnosti rodičů a nespokojenost s celkovou organizací. Podle předsedy správní rady škol PORG Martina Romana systém funguje pouze v případě přijímaček. O to větší problém vidí v podobě současných maturit. Ty podle něj testují jen to, co si student pamatuje, a nekladou důraz na přemýšlení.
"Centrální tvorbu a hodnocení testů bych českému školství přičaroval hned,“ říká podnikatel Martin Roman. Naráží tak na bouřlivé debaty, které letos vyvolaly přijímačky na střední školy a maturity pořádané Cermatem. Podle něj je nutné ještě více centralizovat české vzdělávání, a to za aktivní role vysokých škol. Podívali jsme se, jak k centralizaci a zkouškám přistupují další státy v Evropě.
„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.
Pražští radní schválili výjimku z nejvyššího povoleného počtu žáků středních škol o čtyři žáky na třídu. Rozhodli o tom ve čtvrtek ráno na mimořádném jednání. V jedné třídě by mohlo být až 34 žáků. Ředitelé by tak mohli ve třetím kole nabídnout více volných míst, v celé Praze by jich mohlo být několik stovek.
U letošních přijímacích zkoušek na střední školy v prvním kole neuspělo více než 6 tisíc deváťáků. Mnozí z nich se na obávanou zkoušku připravovali dlouhé měsíce. Nejhorší přitom byla situace v Praze, kde k přijetí často nestačil ani republikový průměr získaných bodů. Deník Aktuálně.cz přináší příběhy tří rodin, které ilustrují stres, kterému čelí před přijímačkami, ale i po nich.
Jednotné přijímací zkoušky i maturity vyvolaly mezi rodiči emoce. Dochází k tomu každý rok, konstatuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN). "My potřebujeme zásadní debatu o tom, jak mají být přijímačky organizované. Už dva roky říkáme, že by se ty testy měly konat na základních školách. A to ještě předtím, než se podává přihláška.“
Děti z nejchudších rodin mají u nás ve školách horší výsledky než mají chudé děti v Polsku nebo Estonsku. “Největší problém je, že v Česku to vzdělávání nikdo neřídí,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. Systém vzdělávání v Česku je znovu v popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s probíhajícími přijímačkami na střední školy.
Od úterý se žáci mohou hlásit do druhého kola přijímacích zkoušek na střední školu. Pro neúspěšné uchazeče z prvního kola je k dispozici ještě 24 tisíc volných míst. Na víceletých gymnáziích se ale jedná jen o necelé tři stovky. Datová redakce Aktuálně.cz připravila přehled, kde je kolik míst k dispozici.
Tento týden střední školy zveřejnily výsledky přijímacích zkoušek. Letos je skládalo téměř 160 tisíc dětí. Vyzkoušejte si na cvičných úlohách z češtiny a matematiky, co si pamatujete z učiva základní školy. Poradili byste si s otázkami v přijímacích zkouškách?
Nedostalo se vaše dítě v prvním kole přijímacích zkoušek na vysněnou střední školu? Nebo dokonce na žádnou a čeká ho druhé kolo? Nemusí to být jen jeho chyba, tedy nedostatek znalostí nebo rozklepaná mysl z těžké zkoušky.
Na střední školy se letos hlásilo téměř 160 tisíc dětí. Na nejlepších školách nestačilo k přijetí ani osmdesát bodů ze sta. Jinde vzali v prvním kole všechny uchazeče. Přehledná infografika Aktuálně.cz ukazuje počet bodů potřebných k přijetí na všech středních školách v republice.
Letos poprvé není možné spoléhat se u přijímacích zkoušek na odvolání. Neúspěšný uchazeč se "nad čáru" už nejspíš nedostane. Všechna místa na školách zaplní algoritmus podle výsledků testů a priorit v přihláškách. Šanci může nabídnout druhé kolo, ale jen tam, kde zbyla volná místa. Podání přihlášky i odvolání mají pevné lhůty, které je třeba znát.
Uchazeči o studium na střední škole či víceletém gymnáziu mohou od pondělka do středy nahlížet do spisů přijímacího řízení. Vyplývá to z informací na webu státní organizace Cermat, která přijímací zkoušky připravuje. Zájemci mohou z dokumentů například vyčíst, kolik bodů z přijímacích zkoušek získali.
Zejména o víceletých gymnáziích platí, že je systém velmi závislý na socioekonomickém statusu rodičů – tedy na tom, jaké má dítě podmínky, konstatuje bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. "Nerovnosti stále přetrvávají, takže systém úplně férový není," uznává.
Přípravné kurzy na přijímací zkoušky slibují zlepšení výsledků, ale podle psychologa Hynka Cíglera je jejich efekt minimální. Klíčem k úspěchu je podle něj především kvalitní domácí příprava v klidném prostředí: stačí mít prostor, čas, přístup k testům z minulých let a podporu rodičů. Tyto faktory mohou uchazeče posunout o desítky bodů, říká odborník.
Přijímací zkoušky na střední školy bývají pro děti i jejich rodiče zdrojem velkého stresu. Jak ho ale zvládnout tak, aby dítě mohlo co nejlépe obstát? Odborníci radí, jak podpořit děti před, během i po přijímačkách, a připomínají, že klid rodiče je tím nejdůležitějším pilířem celé přípravy.
Desetitisíce uchazečů o studium na střední škole čeká přijímací řízení, jehož první kolo se koná již 11. a 14. dubna. Pro řadu z nich to znamená stresovou situaci. Jak se s ní vypořádat, radí ve společném rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě odbornice na psychiku dětí, sociální pedagožka Nicola Blábolilová a školní psycholožka Michaela Částková.
Blížící se termíny přijímacích zkoušek na střední školy v půlce dubna dostávají děti i rodiče pod stále větší tlak. Psycholožka Šárka Miková vysvětluje, jak si se složitou situací poradit. Stres před přijímačkami prožívají děti různě - podle své osobnosti, vnitřních potřeb i podpory okolí. Co tedy dělat, aby zkoušky zvládly co nejlépe?
V Česku a na Slovensku jsou přijímací zkoušky pro uchazeče a jejich rodiče náročným obdobím plným nejistoty. Volba správného oboru je pro mnohé klíčová. V roce 2025 nadále dominují víceletá gymnázia a střední školy s ekonomickým zaměřením. Slováci se však na rozdíl od Čechů shodují, že míst na gymnáziích a lyceích bude dostatek.
O jedno volné místo na nejžádanějších středních školách v Česku se v přijímacích zkouškách utká i více než dvacet dětí. Na druhou stranu existuje mnoho škol a oborů, kde nabízená kapacita výrazně převyšuje zájem uchazečů. Podívejte se v přehledu Aktuálně.cz, kolik se jich hlásí právě na váš obor.
O místa na středních školách a víceletých gymnáziích se letos uchází 159 tisíc dětí a studentů, o dva tisíce více než loni. Přijímací zkoušky konali uchazeči před Velikonocemi. Nyní budou až do půlky května čekat na výsledky. Přinášíme interaktivní infografiku, ve které najdete, kolik bodů bylo třeba minimálně získat k přijetí na vysněnou střední školu ve všech koutech Česka v loňském roce.
Podávání přihlášek na střední školy je v plném proudu a tentokrát si je díky Cermatu mohli žáci zkusit i nanečisto. Cvičné testy měly žákům usnadnit výběr dalšího zaměření, nicméně zkoušky se setkaly spíše s negativním přijetím. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je myšlenka "zkoušek nanečisto" dobrá, nicméně nastavená obtížnost a forma zkoušek nebyla dobře zvolena.
Žáci základních škol se mohou od února hlásit na střední školy, učiliště a gymnázia. Zároveň jim zbývá zhruba dva a půl měsíce na přípravu na samotné jednotné přijímací zkoušky. Přinášíme přehled, který pomůže s výběrem školy či taktikou při vyplňování testu z češtiny.
Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.
