Americký velvyslanec Bijan Sabet oceňuje Česko za to, jakým lídrem se od začátku války stalo v pomoci Ukrajině. "O všem jste rozhodovali rychle a rozhodně, bylo to úžasné a skutečně inspirující," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz diplomat, který v Praze působí už rok. Práce v čele ambasády, jak říká, předčila jeho očekávání. Sabet také českou vládu chválí za nákup amerických letounů F-35.
Udržovat přátelské vztahy s Ruskem bylo vždy důležitým úkolem finských prezidentů, kampaň před nedělními volbami nové hlavy státu ale charakterizuje nebývalé zpřísnění postoje k sousední zemi, píše agentura Reuters.
U federálního odvolacího soudu ve Washingtonu začalo jednání o klíčové otázce spojené s obžalobami amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb. Jeho právníci tvrdí, že v této souvislosti nemůže být stíhán, protože obvinění pramení ze skutků spojených s výkonem prezidentské funkce. Na soudní jednání dorazil i Trump, informují americká média.
Sama se popisuje jako "kočičí bojovnice", která se stejně jako kočka za roky v domácí i zahraniční politice naučila balancovat mezi stranami s různými názory. Přesto Hsiao Bi-khim, která se tento týden stala kandidátkou na viceprezidentku Tchaj-wanu, jedna velmoc nemůže vystát - Čína.
Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis zahájil souboj o nominaci Republikánské strany do amerických prezidentských voleb minutovým videem, v němž slibuje "velký americký comeback". DeSantis je považován za hlavního a podle některých komentářů jediného vážného konkurenta bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
"Chystám se použít lásku k politickým účelům," slibovala Marianne Williamsonová před posledními prezidentskými volbami. Spisovatelka a aktivistka nakonec z demokratických primárek odstoupila a do poslední chvíle podporovala Bernieho Sanderse. Primárky i samotné volby ale vyhrál Joe Biden, kterého Williamsonová tento týden vyzvala na volební souboj.
Dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb jsou příliš dlouhé, tvrdí politologové. Čím delší rozestup, tím více emocí rozdělujících společnost. Dlouhý úsek navíc kandidátům umožňuje nerovnou hru. Zkrácení odstupu mezi oběma koly by oslovení poslanci podpořili. Vyžadovalo by ale změnu ústavy, pro kterou je potřeba více hlasů než pro přijetí běžných zákonů. A shoda se hledá těžko.
I po jedenácti letech je zavedení přímé volby prezidenta považované za jedno z nejvíce kontroverzních rozhodnutí českých zákonodárců. Ačkoli pro změnu zvedla ruku naprostá většina tehdejší sněmovny i Senátu, jen málokdo s ní ve skutečnosti souhlasil. "Všichni jsme doufali, že to někdo shodí. A nakonec to prošlo," vzpomíná tehdejší poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.
Ačkoliv ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil Petr Pavel takřka o milion hlasů nad šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, po sociálních sítích se šíří dezinformace, že volby byly zfalšované. Podle analýzy ministerstva vnitra se počet takových příspěvků stabilně zvyšuje. Jeden takový sdílel i náměstek děčínského primátora Jan Skalický (ANO).
Na první pohled působí Kostomlaty pod Řípem a Ctiněves téměř totožně. Obě obce leží pod horou, kam podle pověsti vystoupil praotec Čech, jenž přikázal svým lidem usadit se v okolí. Obě mají kolem čtyř stovek obyvatel, výrazný kostel a sousedí s Černoučkem, kde bydlí zvolený prezident Petr Pavel. Názor na něj ale sousední obce rozděluje. Ve Ctiněvsi drtivě vyhrál, Kostomlaty volily Andreje Babiše.
Podle místopředsedkyně Aleny Schillerové byli v hnutí připravení, že Andrej Babiš nevyhraje. I když byl rozdíl milion hlasů, výsledek označila za úspěch pro celé hnutí a připomněla, že ANO nikdy tolik voličů ve volbách nezískalo. Chyby v kampani si vyhodnotí za týden na předsednictvu. Na něm se chce bavit i o budoucnosti dalšího místopředsedy Ivo Vondráka, který otevřeně podpořil Petra Pavla.
Pokud tento víkend zvolí Češi prezidentem Petra Pavla, stane se šéfkou jeho kanceláře Jana Vohralíková, která má nyní stejnou funkci v Senátu. Za komunistického režimu její rodina trpěla, otec byl odsouzený do uranových dolů. Přesto Vohralíkové někdejší Pavlovo členství v komunistické straně nevadí. Aktuálně.cz žádalo o rozhovor i Tünde Barthu, případnou kancléřku Andreje Babiše. Zatím bez reakce.
Litevská a estonská diplomacie reaguje na výrok Andreje Babiše v debatě České televize. Kandidát hnutí ANO prohlásil, že jako prezident by v případě napadení Polska nebo Pobaltí neposlal na pomoc české vojáky. Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu v Bruselu českým novinářům řekl, že Babišovo tvrzení je "ten nejhorší příklad zasahování domácí politiky do základních otázek bezpečnosti státu".
Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. "Chci mír, nechci válku," zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky. Babiš později svá slova korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Oba patří k výrazným tvářím hnutí ANO, oba jsou vysoce postavenými politiky v Moravskoslezském kraji a oba nebudou volit prezidentem Andreje Babiše. Hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura svého stranického předsedu na Pražském hradě nechtějí, svůj hlas hodí Petru Pavlovi. Uvnitř ANO jsou se svým názorem v menšině. Jak ukázala anketa Aktuálně.cz, nejsou ale jediní.
Pokud se Andreji Babišovi podaří znechutit potenciální voliče Petra Pavla, aby šli k volbám, a zvítězí, nastane situace, kterou Češi ještě nezažili. Horší, než byla opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD. Další parlamentní volby pravděpodobně vyhraje ANO a ať bude premiérem kdokoli, bude poslouchat Babiše, ten hnutí vlastní, říká šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
