


Největší mýty voleb v USA. Kam Clintonová nikdy nepojede a proč ona i Trump stojí jen o pětinu hlasů
Šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek vyvrací dva mýty o prezidentských volbách ve Spojených státech.



Šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek vyvrací dva mýty o prezidentských volbách ve Spojených státech.



Bývalý ředitel CIA James Woolsey se stane hlavním poradcem republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa pro otázky národní bezpečnosti. Oznámil to Trumpův štáb. V srpnu přitom 50 významných republikánských bezpečnostních představitelů včetně zástupců rozvědek označilo Trumpa za nekompetentního pro vedení země. Woolsey ale mezi signatáři jejich dopisu nebyl. Angažování Woolseyho do Trumpovy kampaně narušuje obraz republikánského kandidáta, který o sobě tvrdí, že od počátku byl odpůrcem války v Iráku. Woolsey patřil mezi stoupence americké invaze do Iráku v roce 2003 a byl mezi hlavními zastánci teze, že tehdejší irácký prezident Saddám Husajn skrývá chemické zbraně.



Prezidentská kandidátka amerických demokratů Hillary Clintonová, která se léčí ze zápalu plic, se chystá vrátit do volební kampaně v pátek. Uvedla to dnes televize MSNBC s odvoláním na volební tým Clintonové. V jeho prohlášení se nicméně říká, že pokud se politička nebude cítit dobře, plán se může změnit. Clintonová v neděli téměř upadla před nástupem do vozu po newyorském pietním shromáždění. Posléze se jí ale prý udělalo lépe a její stav se dále zlepšuje. Podle dnešního oznámení jejího týmu by se chtěla v pátek ve Washingtonu zúčastnit akce organizace Black Women's Agenda, která už téměř čtyři desetiletí bojuje za práva Afroameričanek.



Repríza druhého kola prezidentských voleb v Rakousku se ze začátku října odkládá na konec listopadu či začátek prosince, oznámil ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Důvodem jsou vadné obálky u lístků pro korespondenční hlasování, konkrétně nekvalitní lepicí proužek. Jak již dříve informovaly agentury, problém by se mohl týkat až 1,5 milionu volebních obálek. Přitom platí, že pokud se po odeslání obálka s hlasovacím lístkem rozlepí, musí volební komise hlas prohlásit za neplatný. Nesrovnalosti u korespondenčních hlasů přitom byly důvodem, proč se musí souboj mezi Norbertem Hoferem a Alexanderem Van der Bellenem opakovat.



Francouzská krajně pravicová Národní fronta vedená Marine Le Penovou chce v české sněmovně zahájit zahraniční část kampaně před volbami ve Francii. Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) je ale proti, organizátoři podle něj zatajili, že jde o politický mítink, a mluvili jen o setkání s občany. Hamáček předpokládá, že dolní komora zářijovou akci zruší, napsal ve středu týdeník Respekt.



Prezident Miloš Zeman přijme na začátku příštího týdne rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera. Parlamentním listům to potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. O schůzku požádal Hofer, který je v prezidentských volbách kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska. Hofer původně v květnových prezidentských volbách těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Rakouský ústavní soud ale později volby zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Zeman v rádiu Impuls přiznal, že fandil spíše Hoferovi, protože nemá rád strany zelených. Rakouský politik je navíc známým odpůrcem uprchlíků, stejně jako Zeman.



Jean Ping jen těsně prohrál v prezidentských volbách se současným prezidentem Alim Bongou. Tvrdí, že volby byly zmanipulované, a vyzval k blokádě ekonomiky.



Metropolí středoafrického státu Gabon Liberville zmítají po oznámení výsledků prezidentských voleb nepokoje, které si už vyžádaly první oběti a mnoho zraněných. Za dva dny policie zatkla na 110 osob. Lidem z hlavního města byl také odepřen přístup na internet.



Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron podal demisi, jeho funkci převezme ministr financí Michel Sapin. Oznámila to kancelář prezidenta Françoise Hollandea. Macron, jak s odvoláním na jeho spolupracovníky informovala francouzská média, se chce nyní plně věnovat své kandidátské kampani před prezidentskými volbami v příštím roce. Macron se tak definitivně rozchází se socialistickou vládou premiéra Manuela Vallse, se kterou měl dlouhodobé spory. V dubnu politik, který není členem Socialistické strany, založil vlastní politické hnutí pod názvem En marche! (Vpřed!).



Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil kandidaturu v listopadových primárkách své pravicové strany Republikáni k prezidentským volbám 2017. Podle agentury AFP o tom píše v knize, která je připravena k vydání. Kandidaturu v pravicových primárkách už oznámilo více než deset politiků. Hlavním Sarkozyho konkurentem bude bývalý premiér Alain Juppé. Ten v poslední době Sarkozyho v průzkumech veřejného mínění dosud vždy porážel.



Volební štáb demokratické kandidátky na prezidentku USA Hillary Clintonové zřídil webové stránky, na nichž mohou bývalé první dámě vyjádřit podporu členové a stoupenci Republikánské strany i nezávislí. Stránka obsahuje už kromě jiných zhruba 50 jmen vlivných osobností. Mezi prominenty je například šéfka počítačové společnosti Hewlett Packard Enterprise Meg Whitmanová, bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg nebo někdejší šéf amerických zpravodajských služeb John Negroponte. Další z nich, bývalý republikánský poslanec Sněmovny reprezentantů Chris Shays, televizi MSNBC řekl, že Donald Trump jeho přízeň ztratil už dávno.



Jsem příslušník mladé generace, která chce svůj osud měnit a nabízet něco pozitivního. Nechci být Antizeman, můžu překonat šrámy minulosti, které teď cítíme, říká lékař Marek Hilšer, který se chce ucházet o post prezidenta. Peníze na kampaň chce sehnat od občanů, dary by ale prý bral i od firem. Za svým protestem na Úřadu vlády, kdy se svlékl do půl těla kvůli politice Ruska na Ukrajině, si stojí. Útoků během kampaně se prý nebojí, každý člověk podle něj totiž má černá místa a nikdo není svatý. Hilšer tvrdí, že je pro svou kandidaturu ochoten udělat a obětovat všechno.



Dva měsíce před opakovaným druhým kolem voleb rakouského prezidenta vede v průzkumech kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer. V průměru se jeho zisk pohybuje kolem 52 procent, zatímco u jeho rivala Alexandera Van der Bellena, je to 48 procent. Květnové druhé kolo prezidentských voleb vyhrál Van der Bellen o pouhých 30 863 hlasů. FPÖ ale volby napadla, protože některé hlasy byly sečteny ještě před termínem pro otevření obálek. Ústavní soud stížnosti vyhověl a nařídil opakování druhého kola 2. října. Aktuální údaje agentury Gallup ukazují, že se kolísání u Hofera pohybuje mezi 47,5 a 56,5 procenta. Van der Bellen má rozsah od 43,5 do 52,5 procenta.



Američtí demokraté na nominační konferenci ve Filadelfii schválili kandidaturu senátora Tima Kainea z Virginie na post viceprezidenta USA. Jako kandidáta si ho vybrala Hillary Clintonová, jejíž nominaci do boje o nejvyšší úřad potvrdili delegáti v úterý. Jeho zvolení proběhlo dnes bez hlasování aklamací, přestože politik považovaný za centristu nemá příliš velkou důvěru levicového křídla strany. Osmapadesátiletý právník Kaine v letech 2006 až 2010 působil ve funkci virginského guvernéra, v letech 2009 až 2011 stál v čele Demokratické strany. Má skotské a irské předky, vyznáním je katolík.



Rakousko požádalo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby vyslala pozorovatele pro opakované 2. kolo prezidentských voleb. Výsledky původního klání mezi bývalým šéfem Zelených Alexanderem Van der Bellenem a kandidátem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem zrušil ústavní soud kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů. O pozorovatele požádalo rakouské ministerstvo zahraničí i přesto, že kancléř Christian Kern vyjádřil obavy, že by zapojení mezinárodní organizace do voleb mohlo poškodit rakouskou pověst. OBSE zpravidla posílá pozorovatele k volbám v zemích, kde panují pochyby o dodržování demokratických standardů při hlasování. Opakované volby budou 2. října.



Oznámil to rakouský kancléř Christian Kern po jednání svého kabinetu. Výsledky květnových voleb kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů zrušil 1. července tamní ústavní soud. Volby velmi těsně vyhrál Alexander Van der Bellen nad kandidátem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem.



Když necháte volby proběhnout v jiné době, o tři měsíce později, stane se mezitím řada událostí, říká ústavní právník Jan Wintr o rozhodnutí rakouského Ústavního soudu opakovat druhé kolo prezidentských voleb. "A volby tak mohou dopadnout jinak," upozorňuje v rozhovoru s Aktuálně.cz Wintr, který dodává paralelu s českými parlamentními volbami v roce 2009. "Konaly se až v červnu 2010. A nepochybně dopadly jinak, než by tomu bylo v roce 2009. Mimo jiné stihly vzniknout nějaké nové strany a tak dále," vysvětluje.



O těsném výsledku rozhodly korespondenční hlasy. Právě jejich sčítání FPÖ napadla. Chyby se týkaly 14 z 20 prověřovaných okresů, šlo přitom o 77 926 hlasů. Důkazy o manipulaci ale nejsou. Nové druhé kolo voleb bude na konci září nebo na začátku října.



Eurokomisařka Věra Jourová je od Andreje Babiše zvyklá na ledacos. Takže když ji bez jejího vědomí zmínil jako možnou kandidátku hnutí ANO na prezidentku, ani ji to nepřekvapilo. Když s ní o svém nápadu později mluvil, s díky jej odmítla. Do roku 2019 plánuje zůstat v Bruselu, a co bude dělat pak, to teprve rozmýšlí. Její úvahy ale směřují čím dál víc mimo politiku, nechce prý být závislá na tom, co jí kdo nabídne.



Demokratka Hillary Clintonová před listopadovými prezidentskými volbami v USA vede nad svým republikánským rivalem o jedenáct procentních bodů. Podle sondáže Reuters/Ipsos by jí hlas dalo 46 procent dotázaných a Trumpovi 34,8 procenta; zbytek oslovených se zatím nerozhodl. Clintonová i Trump vyhráli primárky svých stran, a zajistili si tak prezidentské nominace. Formálně jejich kandidátské statusy potvrdí červencové stranické sjezdy. Oba předpokládaní kandidáti se ale již naplno věnují prezidentské kampani před prezidentskými volbami, které budou 8. listopadu.