


Lidi, pojďte si hrát! Karel Janeček nabízí hru Prezident 21, snesitelnou lehkost bytí
Víc hlasů pro voliče znesnadňuje výhru extrému, protože extrém je pevnost, z níž se nevylézá, extrémní volič má vždy jen jednoho favorita-boha.



Víc hlasů pro voliče znesnadňuje výhru extrému, protože extrém je pevnost, z níž se nevylézá, extrémní volič má vždy jen jednoho favorita-boha.



Ve středu odstartovala interaktivní internetová hra Prezident 21, ve které mohou čeští občané vybírat nového prezidenta. Každý má k dispozici tři kladné a jeden záporný bod. Body mohou dát jen těm kandidátům, kteří splňují podmínky pro výkon prezidentské funkce. Do hry se za několik hodin zapojilo přes tři tisíce Čechů. Zatím vede ředitel české pobočky organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Současný prezident Miloš Zeman momentálně obsazuje poslední místo. Na prezidenta nelze nominovat pouze tvůrce hry Karla Janečka.



Donald Trump v pondělí získal více než 270 hlasů volitelů, a překročil tak hranici nutnou pro zvolení prezidentem USA. Hlasování sboru volitelů tradičně odpovídá výsledkům voleb. Řada lidí v pondělí ale po celých USA demonstrovala a vyzývala volitele, aby Trumpovi svůj hlas nedávali. Zda se jim podařilo některého z nich přesvědčit, zatím jasné není.



V úterý ráno se sešel nově zvolený americký prezident Donald Trump s raperem Kanye Westem. Muzikant po rozhovoru uvedl, že spolu probírali "multikulturní problémy", a pomocí hashtagu #2024 naznačil, že svou kandidaturu do čela USA nejspíše odsune o čtyři roky, aby nemusel soupeřit právě s Trumpem. Ani jeden z přítomných nepotvrdil, zdali bylo tématem schůzky také případné vystoupení rapera na inauguraci Trumpa.



Turecká vláda předala parlamentu k projednání soubor ústavních změn, které mají posílit pravomoci prezidenta a fakticky změnit současný parlamentní systém na prezidentský. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan usiluje o posílení pravomocí svého úřadu (například právo vydávat dekrety), jež byl dosud spíše ceremoniální funkcí. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) sama potřebnou ústavní většinou 330 hlasů v 550členném parlamentu nedisponuje. Dojednala proto kompromisní návrh změn s opoziční nacionalistickou Stranou národní akce (MHP). AKP má 316 mandátů, což jí spolu s 39 hlasy nacionalistů ke schválení bude stačit. Turci by o změnách měli hlasovat na jaře v referendu.



Poprvé od rozdělení v roce 1993 směřují česká a slovenská armáda znovu ke společné obraně vzdušného prostoru. Slovenská vláda schválila ve středu Smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. V Česku je to podle ministra obrany Martina Stropnického otázka týdnů. Pokud by některému ze dvou států hrozil teroristický útok, může mu soused přispěchat na pomoc. Slovenští stíhači by tak například mohli se souhlasem Prahy sestřelit teroristický letoun nad územím Česka.



Francouzský soud poslal na tři roky do vězení bývalého ministra pro rozpočet Jérôma Cahuzaka za daňový podvod a praní špinavých peněz. Tribunál tak plně vyhověl návrhu prokuratury na tříletý nepodmíněný trest. Podle francouzských médií potrestala justice také Cahuzakovu někdejší manželku Patricii dvěma roky nepodmíněně.



Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Vláda ale sklidila kritiku za výdaje na armádu i za špatně směřované investice. O nich mluvil ve svém úvodním projevu k poslancům prezident Miloš Zeman. Opozici vadil schodek v době, kdy může být rozpočet přebytkový.



Prezident republiky Miloš Zeman předstoupil v den schvalování státního rozpočtu na příští rok před Poslaneckou sněmovnu. V projevu mluvil o "solární mafii" i "nesmyslných" sociálních dávkách, v závěrečném bonmotu uvedl, že v případě kladného salda rozpočtu letošního roku navrhne ministra financí Andreje Babiše na Nobelovu cenu.



Francouzský premiér Manuel Valls odstoupí, protože se hodlá ucházet o post prezidenta. "Nastal čas jít dál ve svém závazku. Smysl pro zájmy státu mě dovedl k úvaze, že nemohu již být předsedou vlády. Svůj úřad opustím zítra (v úterý)," dodal francouzský premiér. Valls zdůvodnil svou prezidentskou kandidaturu potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který už není jako dřív, protože jej sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice.



Novým prezidentem Uzbekistánu se podle očekávání stal dosavadní premiér Šavkat Mirzijojev. V nedělních volbách získal téměř 89 procent odevzdaných hlasů. Devětapadesátiletý politik v nejvyšší funkci nahradil bývalého uzbeckého vůdce Islama Karimova, který zemřel počátkem září po 27 letech nekompromisního vládnutí. Mirzijojevovo zvolení je podle analytiků výsledkem dělby moci mezi hlavními uzbeckými klany, které v zemi ovládají lukrativní těžbu surovin a pěstování bavlny. Nový prezident má být oficiální tváří režimu s omezenými pravomocemi. O moc se bude dělit s šéfem uzbecké tajné policie Rustamem Inojatovem a viceprezidentem Rustamem Azimovem.



Senát schválil usnesení, kterým se distancuje od "prohlášení čtyř". V něm se čtyři ústavní činitelé omlouvali Číně za to, že se ministr kultury Daniel Herman sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Prezidentův mluvčí Ovčáček v reakci na to napsal, že podle Zemana je nyní "nesmyslné proti shodnému stanovisku nejvyšších ústavních činitelů protestovat".



Ministrem financí amerického prezidenta Donalda Trumpa bude bývalý bankéř investiční bankovní společnosti Goldman Sachs a současný hollywoodský finančník Steven Mnuchin. Třiapadesátiletý Mnuchin, který byl během Trumpovy kampaně šéfem financí, bude podle Reuters prvním finančníkem se zkušeností z Wall Street v čele ministerstva od dob prezidenta George Bushe mladšího.



Kandidátem na prezidenta francouzské pravice bude expremiér Francois Fillon. V primárkách porazil svého stranického kolegu Alaina Juppého poměrem 66,5 ku 33,5 procenta hlasů. Fillon je zároveň podle průzkumů nejžhavějším favoritem, že v prezidentských volbách v dubnu zvítězí. Podle odborníků by měl porazit ve druhém kole ultrapravicovou kandidátku Národní Fronty Marine Le Penovou.



S hlavním představitelem Tádžikistánu Imomalim Rachmonem bude prezident Miloš Zeman ve čtvrtek jednat o bezpečnostních otázkách. Během jeho návštěvy v Česku by měla být také podepsána na úrovni ministrů dopravy mezinárodní dohoda o letectví nebo memorandum mezi národními knihovnami. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka by jedním z témat setkání mělo být nebezpečí terorismu. Další témata se budou týkat vztahů Tádžikistánu s jeho okolními zeměmi. Zeman se již s Rachmonem setkal v roce 2014 při cestě do střední Asie.



Nově zvolený prezident Donald Trump má v plánu sejít se s republikánskou kongresmankou Cynthií Lummisovou a s podnikatelkou v oboru zdravotnictví Seemou Vermaovou. Na jednání by měli být přítomni lidé, kteří povedou americkou vládu. Mezi pozvanými by měl být i Ben Carson, který se letos s Trumpem utkal o nominaci republikánů do boje o křeslo amerického prezidenta. Trump přitom na twitteru napsal, že o Carsonovi uvažuje jako o možném šéfovi ministerstva bytové výstavby a rozvoje měst.



Primárky, ve kterých veřejnost volila kandidáta konzervativní pravice na francouzského prezidenta, vyhrál expremiér Francois Fillon. Podle výsledků obdržel 44,2 procenta hlasů. Druhé místo znamenající postup do druhého kola obsadil starosta Bordeaux a další někdejší premiér Alain Juppé s 28,3 procenta hlasů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy přiznal porážku, skončil až třetí s 20,8 procenta hlasů. Fillon s Juppém se utkají v druhém kole voleb příští neděli.



Prokuratura obvinila v Jižní Koreji blízkou přítelkyni tamní prezidentky Pak Kun-hje. Je podezřelá z toho, že vztah s prezidentkou zneužila pro obohacení. Podle státního zastupitelství existují ale i podezření, že prezidentka se na rozkrádání státu podílela.



Podle organizace Amnesty International by obnovení trestného činu veřejné hanobení prezidenta bylo krokem zpět v přístupu k dodržování a hájení svobody slova. Prezident má podle organizace dostatečnou ochranu soukromoprávní i trestněprávní. Poukazuje například na trestné činy násilí proti úřední osobě a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Navíc upozorňuje, že stanovit míru, kdy jde o přiměřenou kritiku, a kdy o hanobení, je téměř nemožné.



Dospěli jsme k přesvědčení, že některé projevy do společnosti nepatří, říká poslanec Zdeněk Ondráček /KSČM/ k návrhu zákona, který by vrátil do trestního práva trest za hanobení prezidenta. Zákon prý není psán kvůli prezidentovi Zemanovi.