Prvním bodem čtvrtečního jednání Evropského parlamentu je riziko politického zneužívání médií v České republice. Poslance k tomu přiměly nedávno zveřejněné nahrávky majitele MF Dnes Andreje Babiše s jedním z redaktorů deníku. Babiš říká, že by se europarlament neměl plést do českých záležitostí.
Poslanci na druhý pokus schválili usnesení, aby finanční správa používala takzvaných zajišťovacích příkazů pouze v odůvodněných případech. Nelíbí se jim, že nástroj finanční správy je pro firmy v řadě případů likvidační, aniž by bylo jasné, že se skutečně pokoušejí okrást stát na daních.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron si vybral premiéra. Jmenoval jím šestačtyřicetiletého konzervativce Édouarda Philippa, starostu přístavu Le Havre na severozápadě Francie. Na tiskové konferenci to oznámil prezidentův generální tajemník. Philippe je také poslancem za pravicové republikány, patřil do týmu bývalého premiéra Alaina Juppého.
Není pochyb, že demise premiéra Bohuslava Sobotky by znamenala demisi celé vlády, říká bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, nyní nezávislá senátorka za Stranu zelených. Názory právníka Zdeňka Koudelky, podle nějž může prezident Miloš Zeman odvolat pouze Sobotku, považuje za "naprostý nonsens". Wagnerová v rozhovoru pro Aktuálně.cz také doporučuje Sobotkovi, aby oprášil návrh na odvolání ministra financí Andreje Babiše. Pokud by prezident s odvoláním otálel, může podle ní rychle rozhodnout Ústavní soud.
Zatím se nikomu nepodařilo přimět ministra financí a faktického majitele vydavatelství Mafra Andreje Babiše okomentovat tajně pořízené nahrávky, které – pokud jsou autentické – prokazují jeho vliv na chod novin. Místo vysvětlení šéf hnutí ANO jen opakovaně poukazuje na to, že někdo nahrával člena vlády. Babiš proto podal trestní oznámení.
S měsíčním předstihem předal šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček poslancům kontrolního výboru zprávu o vyšetřování majitelů korunových dluhopisů. Optimistická čísla jsou však ve skutečnosti jen hrou s nic neříkajícími údaji, myslí si Janečkův předchůdce Jiří Žežulka.
Vedení sociální demokracie bude v blízké době jednat o odvolání ministra financí Andreje Babiše z vlády. Aktuálně.cz to řekl místopředseda a volební manažer největší vládní strany Jan Birke. Babiš redakci sdělil, že nepochybuje o tom, že se premiér Bohuslav Sobotka jeho odvoláním zaobírá. "Rozumím tomu, že je ČSSD před volbami velmi nervozní a udělá všechno pro to, aby mě dostala z politiky," sdělil ministr financí.
Pětačtyřicet procent Rusů by podpořilo odvolání Dmitrije Medveděva z funkce premiéra. Vyplývá to z průzkumu nestátní sociologické agentury Levada. Pravidelné průzkumy ukazují, že důvěra lidí k premiérovi v letošním roce klesá. Vyčítají mu prý špatné výsledky vnitřní politiky. Letos v dubnu plnou důvěru Medveděvovi vyjádřila pouhá tři procenta Rusů, loni v květnu to přitom bylo 14 procent. Výsledky průzkumu se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude zabývat i prezident Vladimir Putin, je prý ale potřeba dalšího šetření. Peskov dodal, že ekonomická situace země je obtížná a vláda nese těžké břemeno. Sám Medveděv výsledky průzkumu nepovažuje za důležité.
Několik měsíců po vypuknutí kauzy ministra financí Andreje Babiše a dluhopisů, které si koupil od své vlastní společnosti Agrofert, se bude ve středu vláda zabývat návrhy na zdanění cenných papírů v nominální hodnotě jedné koruny. Doposud umožňují majitelům velkých firem inkasovat nezdaněné desetimilionové částky. Jeden z návrhů přitom podává sám ministr Babiš.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky musí ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš vyvrátit podezření z daňových podvodů, kterých se podle některých poslanců dopustil nákupem takzvaných korunových dluhopisů. Ten bude o požadavků poslanců na vysvětlení svých daňových záležitostí hovořit s prezidentem Milošem Zemanem.
Na karibském ostrově Turks a Caicos nemají ženy problém s diskriminací. Ba naopak, většinu důležitých státních pozic zastávají právě ony. A protože vysoko postavené ženy početně převyšují muže, mají ostrované neobvyklý problém. Musí se snažit přimět mladé muže k tomu, aby bojovali o rovnoprávnost, píše zpravodajský server BBC.
Italský premiér Paolo Gentiloni podstoupil v noci na středu naléhavou operaci srdce. Informovala o tom jeho mluvčí. Dvaašedesátiletému předsedovi vlády se udělalo špatně, když se v úterý vrátil z návštěvy Paříže. Podle mluvčí římské nemocnice se premiérovi po zákroku daří dobře. Lékaři Gemelliho nemocnice v Římě provedli předsedovi vlády takzvanou angioplastiku, která má za cíl zprůchodnit uzavřené či zúžené tepny. K tomu dochází například v důsledku aterosklerózy nebo náhlým uzávěrem krevní sraženinou. Při chirurgickém zákroku se do tepny zasune balónek, který se v místě zúžení nafoukne. Gentiloni stojí v čele italské vlády od poloviny prosince, kdy ve funkci vystřídal Mattea Renziho.
Bývalý syrský student geodézie a kartografie na pražském ČVUT, dnes jednapadesátiletý inženýr Ahmad Alrazzouk, je spolu s rodinou jednou z obětí občanské války v Sýrii. Přišel o domov, žil v uprchlických táborech, nyní přežívá v provizorních podmínkách v Libanonu. Měl však štěstí, že jeho čeští spolužáci na něho nezapomněli. Uspořádali pro něho sbírku, poslali mu peníze a rozhodli se, že Ahiho, jak mu říkali, dostanou do bezpečí do Česka. Tady však narazili. České úřady mu udělit vízum odmítly, zápornou odpověď nyní spolužáci dostali i na dopis zaslaný Úřadu vlády a ministerstvu zahraničí.
Rumunský prezident nejmenoval novou premiérkou země ekonomku Sevil Shhaidehovou. Jako důvod uvedl, že nemá žádné politické zkušenosti, a sociální demokraty požádal, aby přišli s jiným jménem. Shhaidehová mohla být první ženou a zároveň první muslimkou v čele rumunské vlády. Loni byla šest měsíců ministryní pro místní rozvoj, v současné době pořád pracuje na ministerstvu. Především má ale blízko k Liviu Dragneovi, šéfovi sociálních demokratů, kteří ve volbách získali spolu se svým spojencem ALDE většinu v obou komorách parlamentu.
Italský Senát vyslovil důvěru nové vládě někdejšího ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Ta ale zemi povede zřejmě jen krátce, neboť opozice požaduje rychlé vypsání předčasných parlamentních voleb. Gentiloni v úřadě nahradí Mattea Renziho, který se svým kabinetem rezignoval po nedávném referendu, v němž se lidé vyslovili proti ústavní novele. Nová vláda však bude složena téměř výhradně z Renziho lidí a bude mít i stejný program.
Slovenský premiér Robert Fico v sobotu obhájil post předsedy své strany Směr-sociální demokracie. Stalo se tak i přesto, že strana zažívá pokles popularity. Podle Fica by strana měla prosazovat levicovou politiku a měla by se zaměřit primárně na občany Slovenska, zejména pak na pracující lidi.
Jihokorejský parlament se začal zabývat odvoláním prezidentky Pak Kun-hje. K jejímu sesazení jsou třeba hlasy dvou třetin poslanců. Prezidentku chtějí sesadit kvůli korupčnímu skandálu, který se týká hlavně prezidentčiny důvěrnice Čche Son-sil, která je podezřelá, že blízký vztah k hlavě státu zneužila k vlastnímu obohacení.
Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Vláda ale sklidila kritiku za výdaje na armádu i za špatně směřované investice. O nich mluvil ve svém úvodním projevu k poslancům prezident Miloš Zeman. Opozici vadil schodek v době, kdy může být rozpočet přebytkový.
Novozélandský premiér John Key nečekaně oznámil, že odstupuje. Po osmi letech v čele vlády nastal podle něj správný čas, aby odešel z politiky. Zmínil také rodinné důvody. "Šlo o nejtěžší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal, a nevím, co budu dál dělat," řekl Key novinářům. Plány do budoucna nemá, ale zatím by chtěl zůstat v parlamentu dost dlouho, aby se nemusely konat doplňující volby na jeho poslanecké křeslo. Všeobecně se čekalo, že Key vyhraje v pořadí již čtvrté parlamentní volby, plánované na příští rok. Místo toho ale prohlásil, že raději odejde, dokud je na vrcholu, protože se nechce dopustit chyby, jakou udělali jiní politici a světoví vůdci.
Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová jmenovala novým premiérem šéfa Estonské strany středu, 38letého Juriho Ratase. Vůdce strany, která se těší oblibě u ruské menšiny, slíbil, že nic nezmění na dosavadní zahraničněpolitické orientaci země, která se obává možné ruské agrese. Uvedla to agentura Reuters. Ratas tak chce nadále podporovat sankce uvalené na Rusko a dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu, jak požaduje dohoda mezi spojenci uvnitř NATO. V Estonsku padla před týdnem vláda premiéra Taaviho Roivase, poté co vládní koalici s jeho Reformní stranou opustili sociální demokraté a konzervativci.
