Pražský hrad



Mynář si nechal autem Hradu vozit stromky. Firma pak dostala zakázku v Lánech
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář si loni nechal hradním nákladním vozem dovézt stromky do Osvětiman na Uherskohradišťsku, kde dokončuje nový dům, a podle zjištění serveru Seznam Zprávy za dopravu v hodnotě desítek tisíc nezaplatil. Stromky dodala firma, která zhruba dva měsíce poté obdržela zakázku za 3,1 milionu od Lesní správy Lány. Ta Mynářovi podléhá.



Ovčáček: Stydím se za to, co jsem dělal. Nenávist je můj největší hřích
Na Pražském hradě má už téměř vše sbaleno. Dokonce začal před prezidentskými volbami, protože by ve své roli už déle zůstat nechtěl, připouští Jiří Ovčáček, mluvčí končícího prezidenta republiky Miloše Zemana. Odcházet z hradní kanceláře bude s dobrým pocitem, i když udělal chyby, jak přiznává v pořadu Spotlight.



Tajemný hrob na Hradě. Tisíciletá kostra patří kněžně, nebo záhadnému Přemyslovci
Její hrob lidé neúspěšně hledají už 350 let. Kněžna Mlada byla v 10. století významnou osobností vládnoucího rodu Přemyslovců. Stála u zrodu pražského biskupství a byla i první představenou kláštera u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Archeologům se nyní podařilo s velkou pravděpodobností konečně odhalit místo jejího posledního odpočinku.



Policejní odbory se ozvaly proti Pavlovi. Kritiku ochranky si neměl dovolit, říkají
Zvolený prezident Petr Pavel by měl být v komentářích vůči části policejního sboru zdrženlivější. Je o tom přesvědčený největší policejní odborový svaz. Odborářům vadí, že Pavel otevřeně vyjádřil nedůvěru prezidentské ochrance. Bezpečnost zvolené hlavy státu teď netypicky zajišťuje jiný policejní útvar. Podle informací Aktuálně.cz je pozice ředitele prezidentské ochranky neudržitelná.



Ve službách Pražského hradu. Jak architekti měnili tvář sídla králů a prezidentů
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.



Zemanova éra končí, Česko propáslo unikátní šanci k úpravě prezidentské role
Po ostudném úřadování dosluhující hlavy státu si republika zvolila muže, který slibuje návrat důstojnosti. Je to úlevné, lze se však bohužel obávat, že krom kraválu z Hradu teď utichnou i snahy o přesnější vymezení pravomocí, jimiž disponuje nejvyšší ústavní činitel. Byla by to škoda, zdejší politické prostředí takovou regulaci nutně potřebuje.



Obrněná Škoda i obyčejný Renault. Čím jezdili na Hradě předchůdci Petra Pavla?
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.



"Odborníci a zároveň srdcaři." Kolem prezidenta Pavla se tvoří nový tým pro Hrad
Jsou to lidé z různých oborů i různého věku, ale spojuje je osoba nového prezidenta Petra Pavla. I když jeho tým teprve vzniká, už nyní jsou jasná první jména. Kancléřkou má být Jana Vohralíková, šéfem poradců Tomáš Richter, mluvčí Markéta Řeháková. Aktuálně.cz přináší profily některých členů budoucího hradního týmu i lidí z jeho volebního týmu, kteří splnili svůj úkol a se spoluprací končí.



Pavel je extrémně pracovitý, ale dejte mu čas. Změny nebudou hned, říká šéfka kampaně
Málokdo se pohyboval tak blízko a tak dlouho kolem nového prezidenta Petra Pavla jako šéfka jeho volební kampaně Pavla Nýdrle. "Je velmi pracovitý a velmi zodpovědný. Nedělá dva kroky dopředu a jeden dozadu, ale raději je dělá stále dopředu, byť jsou pomalejší a menší," říká o něm v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Prosí ale o trpělivost, změny na Hradě podle ní nebudou tak rychlé, jak si mnozí myslí.



Pavel sebejistotou přitáhl Zemanovy voliče. Babiš ale nepadl, naopak, míní expert
Téměř o milion hlasů porazil Petr Pavel svého soupeře Andreje Babiše ve finále prezidentské volby. Bývalý šéf vojenského výboru NATO získal 3,3 milionu hlasů. Je to dosud nejjednoznačnější výsledek přímé prezidentské volby. Proč penzionovaný generál vyhrál a proč poraženého předsedu hnutí ANO nelze odepisovat, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Jan Herzmann.



Pavel dokázal udělat z kampaně volbu "pro", Babiš překročil hranici, soudí experti
Petr Pavel se stal zvoleným prezidentem České republiky. Ve finále hlasování porazil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Po inauguraci 9. března vystřídá na Pražském hradě Miloše Zemana, který byl hlavou státu deset let. Druhým kolem prezidentské volby se také uzavřela kampaň. Aktuálně.cz ještě před víkendem oslovilo experty, aby vybrali její nejvýraznější motivy, které ovlivnily výsledek voleb.



Foto: Tenkrát na Pražském hradě. Tudy se prohnaly zběsilé dějiny 20. století
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.



Šéf Lán nadržoval "své" firmě. Žalobkyně pro něj navrhuje výrazně přísnější trest
Nyní už bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák čeká na to, jak dopadne jeho druhá trestní kauza. V první dostal tři roky vězení a následně milost od prezidenta Zemana. Druhá je u odvolacího soudu. Aktuálně.cz zjistilo, jaký trest pro Baláka u soudu druhé instance navrhuje žalobkyně. Je tvrdší než ve vyneseném nepravomocném rozsudku. Součástí návrhu je, aby Balák zaplatil 1,6 milionu korun.



Zeman chtěl zastavit vyšetřování kauz svých spolupracovníků, Fiala to dvakrát odmítl
Prezident Miloš Zeman loni v létě žádal premiéra Petra Fialu o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Šlo o případ skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby na Hrad. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Informoval o tom Deník N.