Reklama
Reklama

Právo


Zásah strážníků v centru Prahy? Mohlo jít o exces, za čárou ale bylo i chování řidiče, míní právník
Zásah strážníků v centru Prahy? Mohlo jít o exces, za čárou ale bylo i chování řidiče, míní právník
Zásah strážníků v centru Prahy? Mohlo jít o exces, za čárou ale bylo i chování řidiče, míní právník

Zásah strážníků v centru Prahy? Mohlo jít o exces, za čárou ale bylo i chování řidiče, míní právník

Strážník by měl dbát cti dané osoby i té vlastní, vynucování autority silou je až ten nejzazší prostředek, míní právník Miroslav Krutina. Vlnu reakcí vyvolalo video z loňského března, které zachytilo zákrok policistů na Václavském náměstí vůči muži, který zaparkoval na zákazu zastavení a se strážníky nespolupracoval. Ztotožnění šlo dosáhnout jiným způsobem, myslí si Krutina. Zároveň má ale pochopení pro chování policistů. Dotyčný měl situaci vyhodnotit tak, že pokud je tady výzva a je oprávněná, což je téměř jednoznačné, měl se jí podrobit dobrovolně a neklást odpor, říká právník.

Americké fondy podají v USA civilní žalobu na miliardáře Vítka, tvrdí expert na špinavé peníze Creal
Americké fondy podají v USA civilní žalobu na miliardáře Vítka, tvrdí expert na špinavé peníze Creal
Americké fondy podají v USA civilní žalobu na miliardáře Vítka, tvrdí expert na špinavé peníze Creal

Americké fondy podají v USA civilní žalobu na miliardáře Vítka, tvrdí expert na špinavé peníze Creal

Tři hedgeové fondy údajně podají do měsíce v New Yorku civilní žalobu na českého realitního magnáta Radovana Vítka, jeho matku a společnosti CPI Property Group a Orco, které miliardář ovládá, říká americký odborník na toky špinavých peněz Thomas Creal. Tvrdí také, že případ má souvislost s čínským energetickým konglomerátem CEFC, který působí v Česku. Creal říká, že čisté a špinavé peníze se dají rozlišit, i když je to někdy náročné. Teroristé podle něj mohou na první pohled vypadat hloupě. Nosí omšelé oblečení a tenisky, ale ve shánění peněz jsou velmi tvořiví a často k tomu využívají sociální sítě.

Ikona exekuce
Ikona exekuce
Ikona exekuce

Děti v exekuci? Stát z nich dělá dlužníky už narozením, já je tahám z dluhů, říká právnička roku

Stát dělá z dětí dlužníky okamžikem narození, mnoho takových dluhů vzniká například tak, že děti musí jet do školy, ale doma nedostaly peníze na jízdenku, říká Alena Vlachová, advokátka, která byla oceněna titulem Právník roku 2017 v kategorii Pro bono. Dodává, že ČR deklaruje, že je demokratickým právním státem, kde jsou dodržována lidská práva, a přesto mohou být po dětech vymáhány mnohatisícové částky za dluhy, které nezpůsobily. Sama prý nevěděla, že takový problém existuje, poté zjistila, že podobných případů jsou tisíce.

Reklama
Nahradí technologie právníky?
Nahradí technologie právníky?
Nahradí technologie právníky?

Nahradí technologie právníky? Na to je moc brzo. Sledujete debatu o inovacích v právních firmách

Masivní technologický pokrok, zvyšující se požadavky klientů a rostoucí konkurence. To jsou jen tři z mnoha faktorů, které v posledních letech určují vývoj na trhu právních služeb. I když jsou inovace pro právníky klíčové, přesto je s nimi tato profese teprve na počátku. Mezi padesátkou nejinovativnějších firem na světě totiž žádná právnická firma zatím není.

Roboti jsou jen stroje, nemají duši, nedávejme jim právní status, říká expertka na etiku strojů
Roboti jsou jen stroje, nemají duši, nedávejme jim právní status, říká expertka na etiku strojů
Roboti jsou jen stroje, nemají duši, nedávejme jim právní status, říká expertka na etiku strojů

Roboti jsou jen stroje, nemají duši, nedávejme jim právní status, říká expertka na etiku strojů

Čím více se budou stroje podobat lidem, budou se měnit i naše vzájemné vztahy. Stroje nám úplně změní život, říká francouzská právnička a odbornice na etiku robotů Nathalie Nevejans. Podle ní je doporučení Evropského parlamentu, aby Evropská unie časem zavedla pro roboty právní status elektronické osoby, úplně scestné. Lidé by tím uznali, že roboti nejsou stroje, za něž nese odpovědnost výrobce, říká Nevejans. Takový posun by podle ní mohl znamenat, že za škody způsobené roboty by byl odpovědný jejich uživatel.

Čeká nás uberizace práva?
Čeká nás uberizace práva?
Čeká nás uberizace práva?

Kulatý stůl: Čeká nás uberizace práva?

Masivní technologický pokrok, zvyšující se požadavky klientů a rostoucí konkurence. To jsou jen tři z mnoha faktorů, které v posledních letech určují vývoj na trhu právních služeb. I když jsou inovace pro právníky klíčové, přesto je s nimi tato profese teprve na počátku. Mezi padesátkou nejinovativnějších firem na světě totiž žádná právnická firma zatím není.

Ilustrační fotografie, pojišťovna, životní pojištění, finanční poradce, 2018
Ilustrační fotografie, pojišťovna, životní pojištění, finanční poradce, 2018
Ilustrační fotografie, pojišťovna, životní pojištění, finanční poradce, 2018

Hromadné žaloby? Stát chce chránit lidi i proti jejich vůli, má je za nesvéprávné ignoranty

Ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem připravuje zákon, který by lidem v Česku umožnil podávat hromadné žaloby – podobně jako v USA i ve většině zemí EU. Návrh počítá s tím, že žalující by do hromadné žaloby automaticky zahrnul všechny podobně poškozené osoby. Právě tento bod má řadu kritiků. Jedním z nich je i Filip Hanzlík, právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. “Stát nám jinými slovy říká, že ví lépe než spotřebitel, co je pro spotřebitele dobré a správné, a že ho hodlá chránit i proti jeho vůli,” říká Hanzlík v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vadí mu také odměny advokátů, které jsou motivující ke spekulativnímu vedení sporů.

Reklama
První Romka z Česka se v Británii stala právničkou. Moji rodiče neumějí číst ani psát, říká Gannon
První Romka z Česka se v Británii stala právničkou. Moji rodiče neumějí číst ani psát, říká Gannon
První Romka z Česka se v Británii stala právničkou. Moji rodiče neumějí číst ani psát, říká Gannon

První Romka z Česka se v Británii stala právničkou. Moji rodiče neumějí číst ani psát, říká Gannon

V Česku jsem neměla možnost právo studovat, myslím, že kvůli tomu, že jsem Romka, líčí Denisa Gannon. Do Anglie odešla s tříletým synem před dvanácti lety, v Česku podle svých slov nemohla sehnat práci, přestože měla maturitu. V Británii začínala jako uklízečka v restauraci, dnes pracuje v právní poradně, kde pomáhá sociálně slabým. Musela jsem překonat jazykovou bariéru i svůj imigrantský původ, říká. Pro přistěhovalce s minimální mzdou je podle ní extrémně složité probojovat se do právnického světa, kde dominují lidé ze střední třídy.

Reklama
Byl napraven největší justiční omyl, Jiřího už jsem několikrát viděla, bylo to skvělý, říká Slámová
Byl napraven největší justiční omyl, Jiřího už jsem několikrát viděla, bylo to skvělý, říká Slámová
Byl napraven největší justiční omyl, Jiřího už jsem několikrát viděla, bylo to skvělý, říká Slámová

Byl napraven největší justiční omyl, Jiřího už jsem několikrát viděla, bylo to skvělý, říká Slámová

Vždycky jsme si strašně přáli, aby Jiří Kajínek opustil věznici jako svobodný, o jeho propuštění bojovaly desítky lidí. On zcela jistě není nebezpečný, nebezpečí hrozí spíš jemu, zarazilo mě, že korunní svědek pan Pokoš jen tak panu Kajínkovi zavolal a mluvil s ním, říká advokátka Klára Long Slámová, která obhajovala i Jiřího Kajínka. Dodává, že Hrad měl tolik materiálu, že rozhodování o milosti nemuselo být vůbec těžké, sama to prý konzultovala s jedním z blízkých spolupracovníků bývalého prezidenta.

Vyklízení uprchlického tábora v Idomeni
Vyklízení uprchlického tábora v Idomeni
Vyklízení uprchlického tábora v Idomeni

Česko protiprávně zadržovalo uprchlíky v mnoha případech, bylo to nehumánní, tvrdí neziskovky

Česko neprávem zadržovalo uprchlíky v hlídaných táborech i tři měsíce a organizace na pomoc uprchlíkům na to dlouhodobě upozorňovaly. Uvedla to právnička Hana Franková, podle které byli migranti většinou propuštěni na základě rozhodnutí krajských soudů. Marie Heřmanová z organizace Pomáháme lidem na útěku je přesvědčená, že cílem bylo běžence zastrašit. V českém zákoně byly mezery, podle Soudního dvora Evropské unie ale měli Češi vycházet z úmluvy o lidských právech.

Joshua Browder
Joshua Browder
Joshua Browder

Britský student vyvinul robota právníka. Zdarma pomáhá uchazečům o azyl

Původně sloužila aplikace DoNotPay na odvolání se vůči pokutám za rychlost nebo špatné parkování. Joshua Browder se však půl roku po jejím spuštění rozhodl, že bude pomáhat i uprchlíkům s žádostmi o azyl. Jeho chatbot jako první na světě poskytuje právní servis. Při jeho programování se radil s právníky z několika zemí.

Reklama
Mynář: Okresní přebor nemohl porazit Barcelonu
Mynář: Okresní přebor nemohl porazit Barcelonu
Mynář: Okresní přebor nemohl porazit Barcelonu

Právník žaloval Hrad kvůli registru oznámení. Soud mu dal za pravdu, Mynář musí majetek zveřejnit

Právník Michal Kincl v pátek uspěl se svou žalobou na Kancelář prezidenta republiky. Nesouhlasil se zamítnutím své žádosti o přístup do registru oznámení v souvislosti s majetkovým přiznáním kancléře Vratislava Mynáře. Právní zástupce KPR Václav Pelikán argumentoval tím, že prezidentská kancelář není evidenčním orgánem, a registr proto oznámení vést nemusí. Soud však rozhodl, že podle zákona o střetu zájmů musí kancelář registr zřídit. Soudkyně Ludmila Sandnerová dodala, že mezi povinnosti vedoucího kanceláře patří i zveřejnění majetkového přiznání.

Justice, právo, zákon, ilustrační foto
Justice, právo, zákon, ilustrační foto
Justice, právo, zákon, ilustrační foto

Průlom ve dvojím trestání: Zaplacením pokuty se nevyhnete vězení ani ztrátě bodů

Evropský soud pro lidská práva vynesl průlomový verdikt, kterým umožňuje za daňový únik dát dva tresty − doměřit daň a udělit pokutu a zároveň poslat pachatele do vězení. Podle soudců jsou oba tresty různé. Podobný dopad může mít také na trestání dopravních přestupků. Na rozhodnutí čekala i česká justice - Nejvyšší správní soud totiž nedávno uvedl, že daňové penále je samo o sobě trestem a připomněl základní pravidlo, podle něhož nikdo nesmí být ve stejné věci potrestán dvakrát.

Český národ je potřeba definovat v ústavě, i kvůli migraci a globalizaci, tvrdí právník Gerloch
Český národ je potřeba definovat v ústavě, i kvůli migraci a globalizaci, tvrdí právník Gerloch
Český národ je potřeba definovat v ústavě, i kvůli migraci a globalizaci, tvrdí právník Gerloch

Český národ je potřeba definovat v ústavě, i kvůli migraci a globalizaci, tvrdí právník Gerloch

Na základě pozitivních, ale i kritických reakcí, které můj návrh vzbudil, si myslím, že vrátit národ do ústavy jako základní pojem státnosti má smysl, říká právník Aleš Gerloch a dodává, že Česká republika by bez českého národu neexistovala. Z právního hlediska je podle něj mezera v ústavě a význam tohoto ustanovení umocňují údajně i aktuálně probíhající procesy, jako jsou globalizace a migrace.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama