Kritika Polska za změny, které provádí nová konzervativní vláda, je neadekvátní a předčasná. Někteří lidé jsou zkrátka zaskočeni tím, že se poměry změnily a poprvé v moderní historii Polska jedna strana ovládá parlament i prezidentský úřad. Svobodu slova ale nikdo neomezuje, to je nesmysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz známý polský novinář a autor několika knih o historii a politice Igor Janke.
Dolní komora parlamentu schválila ve čtvrtek novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Pro hlasovalo v Sejmu 236 poslanců, proti jich bylo 209 a sedm se hlasování zdrželo. Norma prošla i přes tvrdou kritiku ze strany liberální opozice. Ta se obává ztráty nezávislosti polské justice. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která disponuje v Sejmu většinou, krátce po nástupu k moci prosadila několik sporných zákonů, například reformu ústavního soudu či veřejnoprávních médií. Opozice v nich vidí ohrožení demokratického systému.
Proti politice současné konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost vyšly do ulic v několika polských městech tisíce demonstrantů. Vadí jim především nové zákony o veřejnoprávních médiích či státních orgánech. Považují je za za ohrožení demokratického systému. Vláda na kritiku reaguje odmítavě a tvrdí, že kritizované zákony nemají omezovat demokracii, ale usnadnit prosazení potřebných změn v zemi po osmi letech středopravé vlády liberální Občanské platformy (PO).
Na podzim volíme do krajů. Andrej Babiš se odpoutává od ČSSD i lidovců. Přimyká k Zemanovi. Západní hodnoty zamkl do trezoru.
Polský prezident Andrzej Duda uklidňuje situaci v Bruselu. "Polsko chce být součástí Evropy," řekl. Šéf Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk apeluje na věcnou diskusi o polských problémech. Poláci podle prezidenta chtějí, aby s nimi jednala Evropa s úctou a vážností.
Modrá strana odmítá Brusel, uprchlíky, Babiše, Sobotku. Nabízí nízké daně a národní stát. Už zase.
Ministerstvo spravedlnosti chystá podle listu Gazeta Wyborcza zásadní změnu exekutorského práva v Polsku. Exekutory bude platit soud, u kterého budou působit, což byl model, který v Polsku fungoval do roku 1997. To, co vymůžou, má posílit státní rozpočet.
Poprvé v historii EU se Evropská komise rozhodla zkoumat fungování právního státu v některé z členských zemí Unie: v Polsku. Důvodem jsou změny, které nová polská vláda provedla v ústavním soudnictví a médiích. Podle polského novináře a překladatele Aleksandra Kaczorowského si lídři strany Právo a spravedlnost po vítězných volbách v Polsku myslí, že mohou dělat, co se jim zlíbí. "Víru a sílu mi však dávají sílící protesty tisíců Poláků, kteří téměř denně ve velkých městech protestují proti vládním čistkám, řekl Aktuálně.cz. "Většina Poláků Kaczyńského změny v orientaci země, která nás táhne na východ, odmítá," tvrdí v rozhovoru.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal spornou novelu zákona o veřejnoprávních médiích. Změny umožní nové vládě strany Právo a spravedlnost dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Duda předpis podepsal, protože chce, aby byla média "nestranná, objektivní a spolehlivá". V dosavadní podobě média nezaručovala podávání objektivních informací, myslí si prezident. Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře tohoto roku.
Právo a spravedlnost v Polsku řádí jak černá ruka. Chce si pojistit vládnutí, ovládnout zemi. Důraz je na všechno "národní".
Polští konzervativci, vedení Jaroslawem Kaczynskim, pokračují ve své snaze dostat veřejnoprávní média pod svoji kontrolu. Podle návrhu zákona, který hodlá vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) prosadit, hodlají přeměnit televizi, rozhlas a agenturu PAP na státní podniky. Zákon například stanovuje, že státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Otevře se i cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Eurokomisař Günther Oettinger varoval Polsko, že Evropská komise může proti Varšavě vyvolat mimořádnou proceduru pro porušení základních hodnot EU kvůli kontroverzní novele zákona veřejnoprávních médiích. Komise se má polským zákonem, který umožňuje vládě, aby do veřejnoprávních médií dosazovala svoje lidi, zabývat 13. ledna. Šéf Komise Jean-Claude hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla "systematická nebezpečí pro právní stát".
Schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v Polsku má dohru. K poslednímu dni loňského roku rezignovali ředitelé čtyř stanic veřejnoprávní televize TVP. Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu.
Polský parlament ve středu večer schválil novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která nové vládě umožní dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi. Opozice protestuje, zákon kritizuje i Evropská komise. Prezident Andrzej Duda také podepsal kontroverzní novelu o ústavním soudu.
V Polsku vstoupil v platnost kontroverzní zákon o ústavním soudu. Normu prosazenou vládní stranou Právo a spravedlnost podepsal prezident Andrzej Duda. Zákon počítá s tím, že většinu sporů bude muset rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to dvoutřetinovou většinou. Očekává se tak faktická paralýza této instituce. Kromě opozice proti novému návrhu protestují také někteří soudci a Evropská unie.
Polský Senát schválil zákon o ústavním soudu, s nímž přišla nová konzervativní vláda. Podle opozice novela zcela ochromí činnost této nejvyšší soudní instance v zemi. Dolní komora polského parlamentu zákon schválila již v úterý. Obě komory parlamentu tak podpořily zákon navzdory odporu nejen opozice, ale i soudců, západních politiků a také desítek tisíc občanů, kteří proti němu demonstrovali v ulicích měst. Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta.
Evropská komise vyzývá Polsko, aby respektovalo právní stát a neuplatňovalo v úterý schválenou novelu zákona o ústavním soudu, než budou vyhodnoceny všechny související otázky. Šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn, jehož země nyní předsedá EU, ve středu varoval, že vývoj ve Varšavě připomíná cestu diktátorských režimů v postsovětských státech a že po zrušení nezávislosti soudnictví lze očekávat i omezení svobody slova. EU má však povinnost zajistit respektování základních svobod, a proto by měla konat.
Stejně jako minulý týden, i tentokrát vyšli do ulic více než dvaceti polských měst aktivisté, aby demonstrovali proti krokům konzervativní vlády. Ta se podle nich snaží obsadit ústavní soud. Pokojný protest ve Varšavě nakonec skončil o dvě hodiny dříve, kvůli anonymu hrozícímu pumovým útokem. Jednobarevná vláda strany Právo a spravedlnost se snaží ovládnout polský ústavní soud, naposledy předložila změny, které by podle opozice soud ochromily.
Nedělního pochodu na podporu polské konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) se ve Varšavě zúčastnilo podle odhadů policie až 45 000 lidí. Informovala o tom televizní stanice TVN24. Ta uvedla, že manifestace se uskutečnila bez jakýchkoli incidentů. Akce s názvem Pochod svobody a spravedlnosti se v polské metropoli uskutečnil den poté, co zde v sobotu několik tisícovek Poláků demonstrovalo proti krokům vládnoucí strany, které jsou podle nich protidemokratické. Dnešní pochod vedl předseda PiS a bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński. Účastníci manifestace nesli polské vlajky a zpívali vlastenecké písně.
Ústavní soudci odmítli většinu změn ohledné ústavního soudu, které narychlo zavedli vládní konzervativci. Stále ale není jasné, jak bude řešena otázka jmenování nových soudců. Šéf konzervativců Jaroslaw Kaczyński chce ústavnímu soudu zabránit, aby omezoval vládu parlamentní většiny.
