Paušální daň, která zřejmě začne platit od ledna, bude výhodná hlavně pro živnostníky s nízkými výdajovými paušály a bez slev na děti. Trochu skrytě se ovšem mluví i o tom, že by nový způsob zdanění mohl nalákat i některé zaměstnance, kteří by kvůli finanční úspoře opustili zaměstnání, stali se OSVČ a za odvedenou práci by zaměstnavateli fakturovali. Šlo by tak o oživení oblíbeného švarcsystému.
Pandemie urychlila nové trendy na pracovním trhu. Řada firem si navykla na práci z domova, zrychlil se také proces digitalizace, robotizace a automatizace. V příštích deseti letech zanikne zhruba 30 procent pozic, ale stejný počet jich zase vznikne, uvedla v tiskové zprávě vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Martina Rašticová.
Nedůvěra zaměstnavatelů ve své lidi, domov jako nevhodné pracovní prostředí či technické komplikace. To všechno způsobuje, že v době rostoucí epidemie v Česku pracuje z domova podle dostupných dat výrazně méně lidí než během jarních omezení. Přitom právě v práci se nakazí nejvíce lidí a lidé, kteří pravidelně dochází do svého zaměstnání, mají o mnoho více rizikových kontaktů.
Jiný pracovní režim, jiný způsob práce, rodina stále pohromadě. Práce z domova během nouzového stavu dokáže být stresující i pro zaměstnance, kterým home office není cizí. Přibývá povinností, které by za běžných okolností v práci nebo s dětmi ve škole neřešili. A je tu i záplava negativních covidových zpráv, které podle psychologů na náladě nepřidají.
S první vlnou koronaviru se na jaře na několik týdnů zcela zastavila osobní letecká přeprava. Cestovní ruch je jedno z nejpostiženějších odvětví ekonomiky, pandemie tvrdě dopadla na cestovní kanceláře, aerolinky i průvodce. O práci dosud přišly tisíce lidí a mezi ně patří také letušky, výpovědi se přitom nevyhnuly ani ty z renomovaných velkých společností, jako je Emirates.
Výrazné omezení volného pohybu nebo zavření většiny obchodů a služeb. Vláda ve středu zásadně zpřísnila protiepidemická opatření, protože při těch dosavadních se lidé střetávali více, než je pro potlačení šíření nákazy potřebné. Data ukazují, že největší prostor pro snížení rizikového setkávání je ve firmách.
Než přišel covid-19, patřila výuka cizích jazyků k oblíbenému benefitu. Podle údajů společnosti PwC přispívalo svým zaměstnancům na jazykové kurzy na konci předloňského roku 95 procent společností. Jenže teď může být výuka cizích jazyků v práci v ohrožení.
Firemní auto, extra dovolená a stravenky. To jsou stálice zaměstnaneckých benefitů a v poslední době se mezi ně dostává další - péče o zdraví. Zájem roste zejména o testy na covid-19. Plošnější nabídce ovšem brání nejistota firem, za jakých podmínek je testování daňově výhodné.
Mladé lékařky jsou už u pohovorů tázány, jestli berou antikoncepci a kdy se chystají otěhotnět, líčí Aneta Stieranková, které 800 mediček a lékařek popsalo vlastní zkušenosti. Pokud žena řekne slovo diskriminace, automaticky je za militantní feministku nebo hysterku. Medicína je náročné povolání a muži budou těžko rodit, ale problém mohou řešit školky při nemocnicích nebo částečné úvazky, říká.
Pro mnohé lidi je sice práce středobodem jejich života, čeští šéfové ovšem dokáží volný čas svých zaměstnanců celkem respektovat. Tedy alespoň podle aktuálních dat evropského statistického úřadu Eurostat. Ten zjišťoval podíl zaměstnanců, které jejich zaměstnavatel v uplynulých dvou měsících opakovaně kontaktoval v jejich volném čase.
Český kurzarbeit je na světě. Nástroj, který má pomoci firmám hradit část mzdy zaměstnanců při závažných hospodářských potížích, posílá nyní vláda do parlamentu. Řada odborníků napříč trhem vítá, že vůbec nějaký model kurzarbeitu, který je běžnou pomocí v řadě států, vzniká i u nás. Apelují ale ještě na úpravy návrhu, aby nebyl zneužíván. Odbory chtějí vyšší kompenzace.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Aby lidé nevstávali s větou "Zase do práce", ale aby se tam naopak těšili, zřizuje se ve firmách pozice takzvaných happiness manažerů. Lidí, kteří se zabývají tím, aby zaměstnanci cítili štěstí v práci, jsou v Česku už stovky. Prvním se stal v roce 2008 Michal Šrajer, nejprve v IT firmě Inmite, kterou spoluzaložil, a později v Avastu.
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
Práce z domova nemá dobrý dopad a komplikuje probírání nápadů. V rozhovoru s listem The Wall Street Journal to řekl jeden z dvojice šéfů a zakladatelů placené internetové televize Netflix, Reed Hastings. Do kanceláří se 8600 zaměstnanců firmy vrátí, až bude většina z nich očkována schválenou vakcínou proti nemoci covid-19, dodal.
Pracovní trh se změnil. Podle personalistů není nic jako před koronavirovou pandemií. Ve svých průzkumech se snaží přijít na to, co nás čeká v nejbližších měsících - zda budou firmy nabírat, nebo propouštět, přidávat, nebo naopak mzdy snižovat. Řeší také to, jak se budou chovat zaměstnanci. Podívejte se, k čemu došli.
Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.
Když zaměstnanci většiny českých firem v polovině března sbalili notebook do batohu a vydali se na několik měsíců trvající home office, nikdo netušil, jak takový experiment dopadne. Po téměř šesti měsících nám ale data ukazují, že práce z domova funguje a její kvalita na detašovaných pracovištích neutrpěla. Právě naopak.
Celozávodní dovolená u jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi skončila. Nástup do práce je ve škodovce opět ve znamení roušek a testování.
Je to skrytá skupina lidí závislých na návykových látkách. Pracují v náročných profesích, jejichž součástí je stres. Vysocí manažeři, lidé ze showbyznysu, politici, makléři, lékaři. Odbornou pomoc hledají těžko. "Chtějí totiž absolutní diskrétnost. Zveřejnění problému si nemohou dovolit, ohrozilo by to jejich kariéru," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz adiktolog Luděk Kalousek.
